Veřejný prostor pro Chrudim

Dobrý den

Děkuji za odpověď.

Zmiňujete, že území ochranného pásma NKP Ležáky je zničeno a přestalo plnit svou funkci a že je stav ochranného pásma dlouhodobě naprosto neudržitelný. V obou případech však neuvádíte konkrétní informace, tedy jakým způsobem a kde je podle Vás území ochranného pásma zničeno, dle čeho si myslíte, že přestalo plnit svou funkci, a v čem konkrétně je stav ochranného pásma naprosto neudržitelný.

odpověď:

Rozsah zničeného území jsem vyznačil do katastrální mapy s leteckým snímkem a fotograficky zdokumentoval (viz. zmiňovaný příspěvek a ostatní příspěvky o Ležákách na uvedených internetových stránkách!) S ochranným pásmem se nepracuje po roce 1989 jak v rovině majetkoprávní, tak v rovině koncepční, nelze s ním pracovat v rovině reality, která se tam dlouhodobě odehrává, tedy v rovině jeho krajinné destrukce. Ležáky jsou založeny mj. na práci s krajinou a ta je v některých částech pietního území “v pytli“.

Tohle jsem si vymyslel? https://prostorprochrudim.cz/clanek/lezaky-jsou-zdevastovane-pietni-krajina-je-znicena-a-umira-do-uzemi-se-asfaltuje-nova-silnice-80-let-od-tragedie-se-blizi.html

Nakonec vytýkáte, že dlouhodobě chybí celostní koncept práce s pietním územím, s jeho smysluplnou obnovou a rozvojem a že je státem „řešena pouze polovina území, druhá část území a silného příběhu je dnes zničená a rozpadá se.“ V této věci Vám sděluji, že Ministerstvo kultury nedisponuje informacemi, které by svědčily o neudržitelnosti stavu NKP Ležáky.

odpověď:

To je holý fakt, skutečnost, pokud chcete vidět realitu území na vlastní oči a nevěříte fotodokumentaci, tak Vás provedu. Péče o památník je cílena pouze někam, u řady detailů navíc rozpačitě a nesourodě. Osobně jsem zatím žádnou celostní koncepci neviděl, neznali ji ani autoři úpravy muzea a hospody s kterými jsem se o tom bavil, porotci na kapli, autoři dílčích realizací. Nevím, jestli ji mají památkáři. Vzhledem k jejich postupům v území o tom však pochybuji.

Údržba dalších pozemků v ochranné zóně NKP Ležáky, tedy např. na svazích vrchu Zárubka, není ze strany Památníku Lidice možná, jelikož tyto pozemky nejsou v jeho majetku; nejprve by bylo třeba vykoupit je od soukromých vlastníků. Někteří z vlastníků byli již v minulosti Památníkem Lidice osloveni, avšak o prodej neprojevili zájem.

odpověď:

Jsme opět u toho. Toto území je zničené, patří soukromým vlastníkům, také potomkům jmen na hrobodomech s nesmyslnými vlastnickými podíly, toto území je součástí památky, je od roku 1989 neřešeno, bylo součástí nějakého konceptu, který dnes neexistuje, byl potlačen i nesmyslnou soutěží na kapli. Jak jsem uvedl, jde o záměrnou destrukci, na které mají podíl lidé, kteří sem jezdí řečnit.

S některými vlastníky jsem osobně mluvil. Zkušenost jiná, nikdo se o jejich pozemcích s nimi nebavil, lidé mají nezájem udržovat nesmyslné podíly a věci na nich. Proč asi vlastníci neprojevují o vzhled a stav svých pozemků zájem? Proč je jim lhostejné dění v ochranném pásmu? Proč je to lhostejné institucím státu, státních správ či samospráv?

V posledních letech se Památníku Lidice, v úzké spolupráci s památkáři, daří na území NKP Ležáky postupně kácet náletové jehličnaté stromy, které jsou v rozporu s původním záměrem architekta Ladislava Žáka, a souběžně s tím lokálně vysazovat listnaté stromy.

odpověď:

Tohle by mě opravdu zajímalo. Pokud území nemá koncepci, jak pracuje a nakládá s původním záměrem Ladislava Žáka, nebo s jakou jeho částí? Např. hodnocení poroty k soutěži na kapli 2011 (web ČKA): „Vytříbené estetické řešení návrhu je podpořeno odsunutím novostavby mimo vlastní vypálené domy, což podporuje silnou a dokonalou Žákovu kompozici.“ Jde o naprostou absurditu v rozporu s jakoukoli Žákovou koncepcí, kapli by v tomto místě by udělal pouze někdo, kdo tuto koncepci nezná a účelově ji zneužívá v záplavovém území, navíc existuje původní projektová dokumentace, dodnes i sondy (5 sond) pro kapli na Zárubce!

Neviděl jsem ani žádnou koncepci na tuto jednu složku, kterou jsou vegetační prvky v území, nakládání s nimi, jejich udržitelnost a rozvoj. Znám projekt Ladislava Žáka včetně dopisů a jeho korespondence ohledně úpravy území. Uvedené tvrzení ministerstva je na hraně lži. Doporučuji se seznámit s dokumentací (resp. oběma dokumentaci před r. 1948 a po r. 1948), porovnat se stavem území, tedy s tím, co bylo realizováno a dochovalo se a ujasnit si, jak s tím vším bude nakládáno. Co je v rozporu s původním záměrem architekta Ladislava Žáka? Ví to někdo?

V současné době Památník Lidice intenzivně připravuje rekonstrukci hráze místního rybníka. V souvislosti s úpravou hráze bude docházet i k úpravě území kolem rybníka Ležák a biotopu v jeho sousedství.

odpověď:

Pokud neexistuje koncept, probíhají rekonstrukce samozřejmě podle potřeby stavu území v opravářském režimu, ale nahodile, což se promítá do stavu a podoby území, jeho sourodosti nebo nesourodosti. Předtím se odstranily také nepůvodní převislé vrby z hráze. Bude se pietní území řešit podle hráze, silnice, nahodilých zahradnických úprav, vybavenosti, balastních detailů . . . ?

Co se týče „dlouhodobě chybějícího celostního konceptu práce s pietním územím“ NKP Ležáky, sděluji Vám, že v letech 2020 až 2021 Památník Lidice mimo jiné realizoval odvodnění u bývalého Švandova mlýna a na svahu u studny a restaurátorské práce při obnově architektonických prvků.

odpověď:

Opět to samé. Rozpačitost dílčích kroků v neexistující koncepci území. Památník Lidice s památkáři např. realizoval (záměrně neříkám obnovil) zmíněné okolí mlýna. K čemu se však tato hnusná technickoinženýrská stavba s hnusnými detaily váže? Jde o obnovu historického stavu před vypálením a zničením Ležáků, nebo o obnovu koncepce Ladislava Žáka? Ani o jedno!!! Navíc nejde ani o soudobou architekturu odpovídající aspoň minimálně významu místa. Kolik je v území takto řešených věcí a detailů?

Zároveň byl vytvořen harmonogram údržby výše uvedených restaurovaných prvků, který tak zajistí jejich pravidelnou péči a udržitelnost v budoucnu.

odpověď:

Zcela v pořádku, na tom snad nejde nic zkazit.

V roce 2021 byl dále vyměněn poškozený dřevěný kříž za nový, který byl před osazením důkladně zakonzervován.

odpověď:

I když kříž byl podle historických fotografií (např. Muzeum Chrudim) osazen po válce, kde byl, je i tato věc spojená s koncepcí území, se symbolickou rovinou, rovněž s kaplí, na kterou proběhla nesmyslná soutěž v roce 2011, kterou někdo vyhlašoval a někdo platil. Došlo k dílčí obnově kříže, ale v rámci čeho? Důležitější otázkou než zakonzervování kříže, je jeho umístění v souvislostech pietního území - sakrálního konceptu chrámu pod širým nebem, jakým Ležáky jsou, rovněž v souvislostech umístění či rezignace na umístění kaple apod. Zjednodušeně řečeno, pokud se o kapli neuvažuje, mohl by být umístěn vhodněji a jinde, mimo druhotnou umělou komunistickou osu území muzeum-kříž. Souvisí rovněž s neexistujícím konceptem pietní krajiny.

odkaz: https://www.cka.cz/cs/souteze/vysledky/kaple-pro-pietni-uzemi-lezaky

Díky úzké spolupráci Památníku Lidice s vedením Pardubického kraje se také podařilo dosáhnout komplexní rekonstrukce silnice III. třídy, dokončené v červnu 2022, která prochází pietním územím NKP Ležáky. V článku, na který odkazujete a který jste rovněž napsal, tuto opravu kritizujete.

K tomu je nezbytné dodat, že se jedná o komunikaci historickou, patřící kraji, tedy územnímu samosprávnému celku, nikoliv Památníku Lidice, která musí splňovat určité normy, tedy např. její povrch musí být z asfaltu.

odpověď:

Ano. Kritizuji chování Pardubického kraje a jeho politických elit a Správu a údržbu silnic Pardubického kraje, svým způsobem i Vaše ministerstvo. Dále nedůstojný průběh pietního aktu, který připomíná dlouhodobě asfaltovou street party. Pamatuji auťáky papalášů stojící na silnici v území při vzpomínce, rovněž řešení tohoto nešvaru. Dnes auťáky papalášů při pietním aktu v území nikomu nechybí. Opět – umístění Knihy obětí, pietní akt atd. souvisí s problematikou koncepce území.

Přijde mi v současné době nevyvážené, když část krajiny, přírody a území umírá, jeho podstata, a to k čemu bylo vytvořeno, se vytrácí a jeho část se nesmyslně asfaltuje, aniž by to akutně na rozdíl od jiných silnic v regionu a přímo v místě kolem Miřetic potřebovala, navíc se silnice stala z nepochopení středobodem pietního území a pietního aktu !!! Nezpochybňuji, že zde silnice historicky byla, i když podle archiválií z 18 a 19 stol. vedla krajinou trochu jinak, v krajině byla soustava dnes neexistujících rybníků mezi Dřeveší a Ležáky . . . . Silnice musí splňovat určité normy, z asfaltu být nemusí, i některé silnice I. tř. jsou v Česku dlážděné. Jak jsem však uvedl. Je otřesné, aby silnice byla v dnešní době středobodem území a asfalt s autem tvořil PR Pardubického kraje a jeho organizace. Proč si SUS (a týká se i lobby ŘSD) necinkají zlaťáky jinde, proč absolutně nepřemýšlí, v jakém území se nacházejí? Týká se i jiných a nejen památkových míst v celé ČR, těmito institucemi ničených obcí i krajiny. Rovněž se nabízí otázka, jestli krajští památkáři jsou tak zaostalí, že po ministerstvu a jeho organizaci nepožadují vysvětlení stavu ochranného pásma. Lhostejnost?

Na závěr bych rád uvedl, že Památník Lidice je státní příspěvkovou organizací s vlastní právní subjektivitou, kterou Ministerstvo kultury zřizuje mimo jiné právě za účelem péče o pietní území, nacházející se v místě bývalé obce Lidice a bývalé osady Ležáky. Další případné žádosti či připomínky k uvedené věci je tedy nezbytné směřovat především na tuto organizaci.

odpověď:

Ano. Tento dopis zasílám Památníku Lidice, v kopii pak MK-ČR, jako zřizovací organizaci, abych ji neotravoval. Děkuji za čas a odpověď.

Památník Lidice o pietní území Památníku Ležáky dlouhodobě adekvátně pečuje, což je vysoce hodnoceno ze strany tuzemské veřejnosti i ze strany zahraničních návštěv.

Je to argumentace asi ve stejné rovině, jako když řeknu, že někdo opsal z většiny Management plan Kladrub nad Labem 2022 – 2026, nechal si to zaplatit a doslovný opis vyznačím v uvedeném plagiátu. Je mi úplně fuk, co si myslí tuzemské nebo zahraniční návštěvy, když stav území je takový, jaký je a asi není z Prahy vidět. Měl jsem možnost být s odbornou i laickou veřejností českou i zahraniční v území také, se studenty či profesory vysokých škol apod., ale ustrnutí na vysokém hodnocení se nekonalo, spíše otazníky nad koncepcí a rozvojem území, nad neřešeným neznámem.

Osobní:

Úroveň ministerského dopisu, ani jeho argumentace stav území asi nezlepší. Jsem rád za odpověď. Úroveň dopisu a jeho odborná rovina mě konsternovala.

DOPIS čt 07.07.2022

Mgr. Martin Baxa

ministr kultury

Ministerstvo kultury

Maltézské náměstí 1

118 00 Praha 1

Věc: Ležáky - žádost o nápravu stavu pietního území a ochranného pásma kulturní památky

Území ochranného pásma kulturní památky Ležáky je zničeno a přestalo plnit svou funkci.

Podávám žádost o okamžitou nápravu stavu v pietním území Ležáky. Stav území a jeho ochranného pásma je dlouhodobě naprosto neudržitelný. Je to vyvrcholení stavu a nekoncepčního rozvoje území po roce 1989, kdy mírou destrukce pietní krajiny není příroda, ale chování zodpovědných.

Dlouhodobě chybí celostní koncept práce s pietním územím, s jeho smysluplnou obnovou a rozvojem. Chybí vize, myšlenky se vytratily, příběh pietní krajiny roky stagnuje. I po roce 1989 stojí území stranou zájmu hlavních aktérů. Státem je řešena pouze polovina území, druhá část území a silného příběhu je dnes zničená a rozpadá se.

Jak dnes vypadá pietní vzpomínka a jak dnes vypadá pietní území? Co to vypovídá?

Památník Ležáky je spravován Památníkem Lidice. Památník Lidice je příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR.

Odkaz pro základní informace:

https://prostorprochrudim.cz/clanek/lezaky-80-street-party-v-mrtvem-a-znicenem-pietnim-uzemi.html

Vlasta Koupal

+420 731 056 510

koupalvlasta@gmail.com

Fotodokumentace stavu území v roce 2023 (04/2023).

Odkazy:

https://prostorprochrudim.cz/clanek/lezaky-80-street-party-v-mrtvem-a-znicenem-pietnim-uzemi.html

https://prostorprochrudim.cz/clanek/lezaky-jsou-zdevastovane-pietni-krajina-je-znicena-a-umira-do-uzemi-se-asfaltuje-nova-silnice-80-let-od-tragedie-se-blizi.html

https://prostorprochrudim.cz/clanek/lezaky-nadcasovou-ideu-prirodniho-chramu-pod-sirym-nebem-nepochopili-komunisti-ani-dnesni-politici.html

https://prostorprochrudim.cz/clanek/lezaky-street-party-2018.html

https://prostorprochrudim.cz/clanek/lezacka-asfaltova-party-2017.html

https://prostorprochrudim.cz/clanek/lezaky-a-vzpominky-ukryte-v-pietni-krajine.html

https://www.archiweb.cz/news/lezaky-kam-kracite

Ležáky – vývoj pietního území (SHP), 2005