Veřejný prostor pro Chrudim

Vzájemná spolupráce politiků a jejich voličů, odborné i laické veřejnosti na lepší podobě města a života v něm, vzájemná spolupráce všech obyvatel, či společné utváření města ve vzájemné společenské shodě bez egoistických zájmů a jednostranných hledisek byznysu a podnikání je pro budování každého města a jeho krajiny zásadní. Úspěch už může být jen to, pokud se egoistické zájmy a jednostranný byznys jedné skupiny lidí podaří vyvážit či částečně přetavit všem ostatním obyvatelům a účastníkům této otevřené celospolečenské diskuze do lepší podoby města a okolí. 

Já osobně nerozumím tomu, co je “Zdravé město“. Chrudim i ostatní česká města jsou dle mého nemocná. Nejsem však doktor. Pokud se podíváme na města v Čechách, můžeme vidět jen velice hluboký rozpor mezi realitou - ničenou podobou měst a jejich okolí a fikcí - tím, co slovo “Zdravé město“ možná má představovat. V současnosti připomíná celé to pod záštitou státu organizované úřednicko-politické dění, vyhlašování různých cen a “lezení na bedny“ jen velmi hořkou komedii. Jak jsme informováni, Chrudim v ní hraje jednu z hlavních rolí. Protože mezi realitou a hraním si na “Zdravá města“ a na ocenění udržitelných obcí shledávám propastné rozdíly, a protože vím, že úředníci a politici z Prahy to sem mají daleko a rychloprezentace či rychlonávštěva nemá čas si všímat věcí, o kterých se nemluví, a protože se vítá zapojení veřejnosti a občanů a obyvatel do diskuze, tak jsem si dovolil, na ministerstvo poslal dopis, jak vypadá takové  “Zdravé město“ očima jednoho obyvatele (http://prostorprochrudim.cz/clanek/zdrave-mesto-%E2%80%93-otevreny-dopis-ministerstvum-cr.html). 

Nemá cenu se bavit o problémech či lépe příležitostech města, ani o tom, jestli jich je zrovna deset. Obchvat je kompetenčně trochu někde jinde, město však ani jako správný patriot nedokázalo pořádně připomínkovat stavbu, zmírnit její důsledky a podílet se na uklizení vzniklé spoušti v krajině. Kdo to má reklamovat? Město se akorát na přání křiklounů, kteří mají jako volební a životní cíl jen své auto, zasloužilo o řešení dopravy u Medlešic, které jde proti původní filozofii obchvatu (když už tu musí megastavba být) i humanizaci dopravních stok města. Navíc tito voliči chtějí severní obchvat mezi I/17 a I/37 a protože nic jiného neznají, podporují jeden ohromný vyasfaltovaný kruhák kolem svého města. Jenže to zdejším politikům, kteří nechtějí a ani neumějí hledat lepší řešení, říkat nemusí. Projednává někdo s veřejností souběžně polidštění a obnovu města po dopravních stokách? Stejně tak šlo už dávno a bez výmluv na obchvat vyřešit nábřeží a politiky legalizovaný městský dopravní průtah, kterým se stala celá ulice Na Ostrově. Musí tudy někdo kromě lidí, co tu bydlí jezdit? Lidé si tu dávno mohli v klidu bydlet a světe div se, stačí k tomu jen pár dopravních značek, než se přistoupí k nějaké celostní obnově tohoto politiky a jejich projektanty systematicky ničeného nábřeží. Nelze rovněž každoročně schovávat neschopnost města za problémy Povodí Labe s.p. Každoročně se opakují výmluvy města na Povodí Labe s.p. týkající se odbahnění ramen řeky Chrudimky. A tak jen díky politikům čekají lidé v Chrudimi desítky let na to, až městem kolem ramen řeky jednou vůbec pěšky projdou. Těžko říct, proč před i po roce 1989 stále nejde řešit tohle letité téma. Na druhou stranu, když město zpackalo soutěž na sportovní halu a nazřelo konečně otázku sportu ve městě z nadhledu, může se odpovědně věnovat i jedné z nejpočetnějších skupin lidí ve městě. Vypadá to, že každý chrudimák je podle ankety totiž skateboardista, který potřebuje skatepark. Na odboru územního plánování města se rovněž můžete podívat na další z řady jednostranných dokumentací řešících Stromovku, na humorný projekt “Variantní dokumentace záměru Chrudim-Stromovka, řešení odtokových poměrů“, kde se lidé naučí plánovat své město podle suchých poldrů a ostatních vodohospodářských inženýrských děl. Těžko říct, jestli je to míněno vážně. Pokračovat dál se mi už ani nechce. Nikdo z dřívějších politiků a jejich voličů asi rovněž nebude zpochybňovat zásluhy zahraničního partnera na obchodování s vodou ani lidem vysvětlovat peripetie, které z toho plynou, včetně získání státních příspěvků, problematiky investic, údržby technické infrastruktury apod. 

Desatero úzce souvisí s veřejností a kulturou voličů. Jaká je tato kultura a jak si lidé svého města váží? Desatero a podoba města je jako zrcadlo, do kterého když se nyní podívám, místo všech těch pseudoproblémů a příležitostí maskujících opravdové problémy, vidím jen jeden velkej otazník. Přeju lidem, aby v boji s městskými mlýny a otazníky byli vytrvalí a úspěšní.  

Co deset problémů řeklo o lidech v Chrudimi? 

I. Lidé v Chrudimi a jejich politici jsou tvrdí zastánci české dopravní lobby, nízké dopravní kultury a nízké kultury aut vůbec. Jsou příznivci zahraničních montoven, úpadkové ropné kultury, děsivých veřejných uličních prostorů, zbytečných silnic, jiný a osobní názor na podobu toho, co nesouvisí a není spojeno ve městě a kolem něj s touto úpadkovou kulturou zatím nemají, nebo jim zatím chybí. Lidé chtějí udělat kolem Chrudimi jeden velký kruhák, protože těch malých má město už nadbytek, a protože neví jak jinak obnovit zničené okolí města. (viz. problémy související s napojením města na obchvat u Medlešic, severní obchvat města a průmyslové zóny – propojení I17 a I 37, omezení rychlosti v ul. Na Ostrově, řešení Široké ulice . . . .).

II. Město a jeho politici cíleně a dlouhodobě upozaďují vodu jako historickou, současnou i přírodní osu městského života. Stavebně i dopravně ji ničí včetně okolního prostoru a na úkor obyčejné průchodnosti. Za léta se jim ve městě Chrudimku a její okolí podařilo zanedbat, umrtvit, zničit navazující veřejné prostory a propojení se systémem veřejné zeleně města. Letitá nečinnost, bezradnost a chybějící koncepce se shazuje na jiné subjekty včetně Povodí Labe s.p. Hrátky v parku Střelnice na tom nic nemění. (Revitalizace náhonu v parku Střelnice)

III. Situace na nábřeží v ulici Na Ostrově stejně jako na protějším břehu, jen shrnuje oba výše uvedené letité postoje lidí – tedy voličů a jejich politiků k městu, tedy nízkou úroveň dopravní kultury a zničení řeky jako přívětivé osy městského života.

IV. Kdo to o sobě nevěděl, mohl se z ankety dozvědět, že je skateboardista, který potřebuje skatepark pro nejrozšířenějším chrudimský sport – skateboarding, který zastínil koncepci všech veřejně a svobodně přístupných sportovních ploch po městě, potřebu rekonstrukce řady venkovních sportovišť a tělocvičen či výstavbu nových sportovních stánků i podporu bezplatného a svobodného využívání sídelní krajiny – tedy největšího sportoviště města.

V. Lidé a jejich politici v Chrudimi řeší územní plánování města, rozvoj jeho stavebních, přírodních i ostatních životních ploch a celostní obnovu krajiny podle dokumentace odtokových poměrů v lokalitě Stromovka. Voda je sice důležitá a názory na řešení tohoto problému také, ale jde jen o jeden, byť významný, prvek v životě města a krajiny a nelze jej vytrhávat z kontextu a souvislostí jiných věcí a tak se město a jeho vybrané části budou možná plánovat podle suchých poldrů či suchých nádrží, podle vodohospodářských a hydrotechnických konceptů.

VI. Politici předkládají voličům svá nejlepší řešení a lidé je proto volí, a když se ukáže, že řešení dobrá nejsou, skončí možná jako součást deseti problémů města. Nic víc, ani míň se zatím v Chrudimi nestane.