Veřejný prostor pro Chrudim

Co s úložištěm inertního materiálu, které nepřipomíná nic jiného než skládkou na Ptačích ostrovech? V ospalé Chrudimi roky plynou jako voda. Psal se rok 2015. Krajem mi bylo sděleno, že na Ptačích ostrovech se nejedná o skládku ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb, že předmětem ochrany je havran a břehové porosty Chrudimky a jejího náhonu, a že uložený materiál není s předměty ochrany v danou chvíli v nějakém významnějším střetu, že není na pozemku uložen trvale, ale pouze před dalším použitím, že jej tedy nelze považovat za odpad, že kraj může za jistých podmínek naplánovat revitalizaci pozemku, kdy výdaje spojené s revitalizací by přímo hradil, a že možností je i poskytnutí finančních prostředků SÚS Pk (Správa a údržbu silnic Pardubického kraje) na realizaci revitalizace, že převod na jiný subjekt a město Chrudim je možný ve chvíli, kdy se tento pozemek stane nepotřebným pro SÚS Pk, nebo bude učiněna obdobná náhrada za podobný pozemek v oboru cestmistrovství Chrudim, a že na toto téma je možné debatovat. Nakonec vyjádření pan Němec ze SÚS Pk uvedl: „Vzhled prostoru se esteticky nijak nevymyká z úrovně okolí. Uložil jsem vedoucímu provozu Chrudim a majetkovému správci nesilničního majetku v naší organizaci, aby zde udržovali přiměřený pořádek.“

Jaké jsou skutečnosti?

V rámci socialistické devastace měst a krajiny se území u řeky ve vlastnictví kraje využívalo v 90 letech 20. stol. pro deponování stavebního bordelu. V roce 1997 byla zřízena přírodní památka Ptačí ostrovy. V roce 2013/2014 byly sousední sběrné suroviny firmy Dadrus na pozemcích města přemístěny. Územním prochází řeka Chrudimka. Ta je dnes významným krajinným prvkem. Řeka spolu s přilehlou nivou dnes představuje koridor v rámci regionální úrovně ÚSES (územní systém ekologické stability) RK 1343 Habrov – Presy. Součástí tohoto regionálního biokoridoru je i lokální biocentrum Ptačí ostrov (LBC 4), kde základ tvoří právě přírodní památka Ptačí ostrovy.

To znamená, že úložiště inertního materiálu se přímo v území dotýká významného krajinného prvku, regionálního biokoridoru, regionálního biocentra a přírodní památky. Není třeba zmiňovat, že celé území kolem řeky je pro město, jeho životní prostředí včetně rekreace a venkovní aktivity lidí, velmi cenné.

(Území s potenciálem přírodního veřejného prostoru s možností každodenního užívání je desítky let devastováno. O vodě v urbanizmu města ani nemluvím, tohle téma je v Chrudimi neobjeveno a dlouhodobě ignorováno. Nejedná se o pseudoekologické hrátky v parku Střelnice nebo u divadla. Nemluvím o problémech samoúčelnosti a mrtvosti ploch veřejné zeleně, městských parků a veřejných prostor města vůbec, chybí adekvátní vybavenost, možnosti využívání, možnosti života, pobytu. Chybí, proč se v místě déle zdržovat, proč je navštěvovat, a tak jsou využívána pro průchod, venčení psů a jejich hovna.)

Proč je území města tak dlouho devastováno?

Je úplně jedno, jestli jde o skládku, nebo úložiště inertního materiálu. Tohle území je dlouhodobě a nesmyslně devastováno. Jeho využití je dlouhodobě nedůstojné, je velmi problematické a je v rozporu s podmínkami pro využití ploch ÚSES, stejně jako se zajištěním ochrany a udržitelnosti prvků ÚSES v území, narušuje a snižuje ekologickou stabilitu území o nějakých přirozených podmínkách stanovišť nemluvím. Svým způsobem představuje úložiště dlouhodobě nepřípustnou funkci v území, která je ve střetu s prvky ÚSES, které rovněž negativně ovlivňuje. Je ve střetu s územním plánem. Chování města a chování kraje v tomto území je dlouhodobě na štíru s legislativou ochrany přírody a legislativou územního plánování.

Uplynuly další roky a další pětiletky a pro území lze použít dál citát pana Němce: „Vzhled prostoru se esteticky nijak nevymyká z úrovně okolí.“ Krajské úložiště inertního materiálu dál hyzdí město Chrudim. Socialistické praktiky a dědictví, které se nijak nevymyká z úrovně okolí tak dál představuje problém. Problém skládky je letitý, není dnešní, ani včerejší, je pouze neřešen, nebo řešen po roce 1989 velmi liknavě a velmi pozvolna. To už máme rok 2020?

Ekologie v podání města Chrudim

V Chrudimi je zatím ekologie žita a realizována v absurdní rovině. Možná je to tím, že lidé netuší, co znamená. Možná tím, že netuší, čeho všeho se týká. Možná tím, že se od doby Ernsta Haeckela transformoval pojem do slovníku byznysu a ekonomiky. Jednoduše řečeno, ekologie v každé době může znamenat šetrnost k prostředí, šetrný vztah člověka k prostředí, který souvisí s životním stylem a promítá se do každodenního způsobu jeho života. V Chrudimi tento vztah probíhá na Ptačích ostrovech tak, že se v území zřídí skládka a pak se zbytek prohlásí přírodní památkou. Z dob socializmu po kapitalizmus se desítky let v rámci absurdní harmonie jedno území zároveň devastuje a zároveň chrání. Někdy v letech 2012 – 2014 došlo v Transportě k odstraňování ekologických zátěží. Papalášů bylo ve městě tehdy skoro víc než loutek ve zdejším muzeu. Utraceny mraky peněz. Co se stalo? V historickém areálu průmyslové zóny se kousek země vyčistil, aby nebyly podchyceny možnosti rozvoje průmyslu v místě, ale aby se démon vypustil za hranice a zničil novou nekvalitní průmyslovou zónou ohromné území celého severu města. Mimo historický areál byla zničena krajina, pole a území daleko větší, které se mohlo rozvíjet daleko kvalitněji, s celou řadou jiných funkcí a především šetrněji. Opět absurdní harmonie, na jedné straně si město hraje na likvidaci, na druhé straně brutálně velkoplošná devastace území. Korunu tomu nasadili politici v roce 2020 když na horizontu krajiny a zdejších vědomostí v intencích socialistické výstavby a komunistického zacházení s krajinou nechali zbudovat mezi Chrudimí a Medlešicemi PAMÁTNÍK HOVEN. Ekologie v Chrudimi je hluboce zakořeněná v socialistických dobách plánování lepších zítřků.

odkazy:

https://prostorprochrudim.cz/clanek/nad-osudem-skladky-v-ptacich-ostrovech-s-pardubickym-krajem.html

https://prostorprochrudim.cz/clanek/dve-tvare-nejen-chrudimske-ekologie.html

Nad osudem skládky v Ptačích ostrovech s Pardubickým krajem

O budoucnosti Ptačích ostrovů

 Dovolil jsem si oslovit hejtmana Pardubického kraje pana Martina Netolického a ředitele SUS Pardubického kraje pana Miroslava Němce a zeptat se jich na budoucnost a možnosti rozvoje chrudimského území Ptačích ostrovů, kde je zatím skládka. Přesněji řečeno je zde úložiště inertního materiálu, jak nás ostatně informuje cedule u vstupu.

Úvod

V roce 1997 byla k ochraně říčního toku Chrudimky s přilehlými náhony se zbytky lužních, břehových a suťových porostů a k ochraně hnízdišť významných druhů ptactva a obojživelníků, zřízena přírodní památka Ptačí ostrovy. Jsme v roce 2015 a součástí území je skládka – úložiště inertního odpadu, ležící na pozemcích kraje a provozuje ji správa a údržba silnic.

Správa a údržba silnic Pardubického kraje, je krajská příspěvková organizace, zřízená pro zajišťování správy a údržby silnic II. a III. tříd v majetku kraje a částečně i údržby vybraných silnic I. tříd. Krajský úřad vykonává dle zákona č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny státní správu a bdí nad ochranou přírody a krajiny tohoto území.

Jaká je tedy budoucnost tohoto území, které bylo ve své době asi v dobré víře vyhlášeno k tomu, aby v Chrudimi mohly být rozvíjeny cenné plochy životního prostředí? 

Rozhovor nad Ptačími ostrovy s Pardubickým krajem

I kdyby se nejednalo o přírodní památku, je místo říční nivy samo o sobě pro životní prostředí a prostor města velmi cenné. Kraj vlastní pozemky pod skládkou, zároveň má příspěvkovou organizaci provozující skládku a navíc zajišťuje legislativní ochranu území – je z tohoto pohledu vše v pořádku? Jak vnímáte skutečnost, že “Vaše“ skládka inertního odpadu je stále součástí přírodní památky?

Informoval jsem se na odboru životního prostředí a zemědělství, kde mi bylo sděleno, že materiál, který se na pozemku ve vlastnictví kraje s právem hospodaření zapsaným pro SÚS Pk nachází, byl na tomto pozemku uložen již před vyhlášením přírodní památky. Zároveň jsem byl ujištěn, že se nejedná o skládku ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. Předmětem ochrany tohoto území je jednak havraní kolonie a břehové porosty Chrudimky a jejího náhonu – tedy porosty uvedený pozemek lemující. I když by bylo samozřejmě vhodné v území zvláště chráněném mít porosty přírodní nebo přírodě blízké, tak není uložení materiálu s předměty ochrany v danou chvíli v nějakém významnějším střetu.

Pokud je vůle změnit tento stav, co je možno udělat pro zrušení a odstranění skládky? Jaké konkrétní kroky může kraj učinit ve spolupráci s městem k vyřešení tohoto (pro obě strany asi nezáviděníhodného) stavu. Co by to znamenalo časově, organizačně či finančně?

Prvotním hybatelem ve věci odstranění materiálu musí být Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Avšak vzhledem k tomu, že materiál není na pozemku uložen trvale, ale je zde pouze umístěn před dalším použitím, tak jej nelze považovat za odpad. V případě, že by ze strany SÚS mělo dojít k přesunu materiálu, tak je samozřejmě možné na toto téma debatovat.

Je v možnostech kraje finančně přispět na revitalizaci pozemků, na kterých se skládka nachází, a které patří kraji?

V obecném slova smyslu ano. Za jistých podmínek by kraj mohl naplánovat revitalizaci zmíněného pozemku. V tom případě by na revitalizaci nepřispíval, nýbrž výdaje spojené s revitalizací by přímo hradil sám. Jinou formou řešení je poskytnutí finančních prostředků SÚS Pk na realizaci revitalizace.

Avšak stále je potřeba mít na paměti, že se dle zákona nejedná o skládku.

Je možno, aby vlastníkem dotčených pozemků bylo město Chrudim?

Převod na jiný subjekt, tedy i město Chrudim je za určitých předpokladů možný pouze ve chvíli, kdy se tento pozemek stane nepotřebným pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje.

Tolik vyjádření k tématu Ptačích ostrovů v Chrudimi zaslané mi panem Dominikem Bartákem, tiskovým mluvčím kanceláře hejtmana Pardubického kraje.

Rozhovor nad Ptačími ostrovy s panem ředitelem Správy a údržby silnic Pardubického kraje

Dobrý den, k odpovědi na Vaše dotazy uvádím.

Na dotčených pozemcích Správa a údržba silnic Pardubického kraje neprovozuje skládku odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. Naše organizace používá tyto plochy na skladování stavebního materiálu a materiálu vytěženého při opravách silnic a jejich součástí. Tento materiál není odpadem podle výše jmenovaného zákona. Na těchto plochách se tento materiál skladuje dočasně před jeho dalším využitím.

Ke druhé otázce lze říci, že materiál lze skladovat i jinde. Pokud bychom z nějakého důvodu museli plochy opustit, požadovali bychom obdobnou náhradu v oboru cestmistrovství Chrudim (pozemek, zpevněná plocha, ochrana před vjezdem a vstupem nepovolaných osob).

Vzhled prostoru se esteticky nijak nevymyká z úrovně okolí. Uložil jsem vedoucímu provozu Chrudim a majetkovému správci nesilničního majetku v naší organizaci, aby zde udržovali přiměřený pořádek.

Z naší strany považuji odpověď vyčerpávající.

Tolik vyjádření pana Ing. Miroslava Němce 

Chtěl bych oběma pánům touto cestou poděkovat za odpověď a za to, že se věcí zabývali. Opět více než o problém jde o příležitost, která může v budoucnu vytvořit lepší podmínky pro lepší život ve městě.

Po letech dnes opět směřují pohledy veřejnosti k areálu letního kina. Možná není od věci se věnovat i jiným, stejně naléhavým příležitostem a tohle je jedna z nich. Tento prostor města je na tom nesrovnatelně delší dobu ještě hůř. Zabývat se celostním pohledem a začít odkrývat dnes skrytou krásu tohoto území ostrova za Maleckou silnicí by lidem i městskému prostředí jen prospělo. Snad se město s krajem dohodne na nějakém řešení, na novém začátku lepšího využívání a vůbec na kvalitnějším životě území, které veřejnosti v dohledné době představí. Snad se to obejde zatím bez facilitátora či porodní asistentky. Takže výkop byl učiněn a uvidíme, kam se míč zatoulá. 

Publikováno: 28.8.2015 14:02

Dvě tváře nejen chrudimské ekologie

O dvojím metru a svérázném vnímání ekologie 

Článeček je o tolik stále skloňované ekologii o městě Chrudimi a Pardubickém kraji. Je o skládce – úložišti inertního materiálu - v přírodní památce Ptačí ostrovy. Co je cenné v Chrudimi? Je to mimo jiné řeka protékající městem se svou nivou a zbytky původních náhonů. Více méně přírodní místa, která nedoprovázejí všudypřítomná auta a parkoviště. Teď se na jedno takové místo podíváme a něco si o něm řekneme. Jmenuje se Ptačí ostrovy. 

Ochrana a zase ochrana

V roce 1997 byla tehdejším Okresním úřadem v Chrudimi vyhlášena přírodní památka Ptačí ostrovy, které obtékají ramena Chrudimky s náhony, zahrnující Velký střelecký ostrov s parkem Střelnice a Malý ostrov, kde prý není radno rušit živočichy v jejich přirozeném vývoji. Jenže člověk je také živočich a jeho přirozený vývoj lze sledovat jak tady, tak v okolí. A teď pozor! Krajský úřad vykonává dle zákona č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny tady státní správu, bdí nad touto přírodní památkou, de facto se stará o ochranu přírody a krajiny tohoto území. Zadává a schvaluje rovněž plány péče a vůbec koncepce vezdejší ochrany přírody, neboli dokumenty, které mají za cíl prý zachovat a zlepšit to co je chráněno. Vyjadřuje se k dění a činnostem, tomu, co je a není správné a přípustné. A právě tady může začít naše ekologická komedie. Příběh není jen chrudimský, jde o klasickou českou veselohru.

Hlásat vodu a pít víno nebo je to obráceně?

Krajský úřad jedním dechem chrání jako o život Ptačí ostrovy, část města. Chrání říční tok Chrudimky s přilehlými náhony a zbytky lužních, břehových a suťových porostů a chrání chráněné živočichy a chráněné rostliny. Krajský úřad Pardubického kraje chránil, chrání a bude chránit - chrání a chrání . . . . Zároveň však se stejnou vervou poškozuje to samé území. Chtělo by se dokonce říct, že záměrně ničí to samé životní prostředí města, které chrání. Dělá to uličník opakovaně už nějakou dobu. Tyto věci úředníci svému hejtmanovi asi zapomněli říct. A o co jde? O jeden a přesto dva odlišné světy.

Jedno město, jedno místo, jedna ochrana a přesto dva světy k životu

Malecká ulice dnes dělí Střelecký ostrov na dvě části, na dva úplně odlišné světy. Jeden svět je prý k prasknutí plný přírody, zeleně a biocenter (LBC4 – Ptačí ostrov) a biokoridorů, druhý svět je plný skládek, je úložištěm inertního materiálu a sběrných surovin. V roce 2014 byly sběrné suroviny firmy Dadrus přemístěny. Bývalý areál a pozemky patří městu Chrudim. A komu patří většina pozemků severní části ostrova? Vlastníkem pozemků je Pardubický kraj! A co na nich provozuje? Skládku! Oba tyto světy jsou součástí úplně stejné přírodní památky, jednoho místa, jednoho ostrova, jednoho významného krajinného prvku. Je to velká ironie? Biocentrum nebo skládka - jde o jedno území, v jednom městě, u stejné řeky, se stejnou hodnotou. Jen na jedné straně ostrova se používá název přírodní památka a na druhé straně skládka odpadu – úložiště inertního materiálu. Oboje v režii Pardubického kraje. A protože se místa jinak jmenují, je s nimi (samozřejmě dle vší legislativy) i jinak zacházeno. Jak je vidět, kraj má plný stůl plánů péče, hlavu plnou ochrany přírody i náklaďáky plné bordelu k zajištění plnosti skládky. Nebo když chránit, tak zároveň i ničit, aby toho nebylo moc najednou a ve světě byla zajištěna trvale udržitelná harmonie a rovnováha? Možná je opravdu prioritou kraje zajištění dlouhodobé vzájemné rovnováhy v tomto území, o které se třeba jednou bude učit a vejde do přírodních věd pod názvem Chrudimský model přirozenosti a životní harmonie.

Nakonec konec

Svět našeho života a města, ať už je přirozený víc nebo míň, závisí na lidech. Možná by se závěrem hodilo popřát místu, aby vypadalo lépe a našlo lidi, kteří to udělají. Třeba pan hejtman s panem starostou dají slovo. Skutečností zůstává, že území má úžasný potenciál a význam pro město a že by měly být prověřeny všechny možnosti jeho revitalizace. Kraj se snad nebude zlobit, když Chrudimi a jejím obyvatelům poskytne nový přírodní veřejný prostor pro každodenní užívání. Rozhodně téma pro další městskou čtyřletku v oblasti životního prostředí.

ps:

Pardubický kraj vlastní a Správa a údržba silnic Pardubického kraje hospodaří v areálu naproti skládce, který je vymezen ulicemi V Malecku a K Májovu. (arál Cestmistrovství – Tovární ul. 1 150, 537 83 Chrudim, parc. č.: 601/2, kú: Chrudim - 654299). Těžko říci, jak to člověk má v roce 2015 vnímat. Je hospodaření kraje s podporou města návodem pro všechny ostatní lidi? Když vám nestačí jeden pozemek, opatřete si s požehnáním města jiný. Dobré místo je u vody, nejlepší pak třeba přímo na ostrově. Pozemky pak můžete využít pro soukromou skládku. Tohle opravdu není příklad pro napodobování, možná už jen proto, že by ve městě nešlo bydlet. 

Publikováno: 29.8.2015 8:47