témata,projekty,realizace atlas města,mapový manuál lidé,podněty

Veřejný prostor pro Chrudim

témata, projekty, realizace

Za cestami našich předků, rodičů a prarodičů

Jak vypadá taková dnešní polní cesta?


Není polní cesta jako polní cesta. Člověk má dnes zkreslené představy vycházející třeba z historického stavu věcí, starých fotografií, prazážitků a z toho co viděl, jak asi taková polňačka může vypadat. Doba svými myšlenkami a názory pokročila a vytváří novou realitu. Krajinou polí mezi Vlčnovem a Třemi Bubny se zavlnila jako černý had nová cesta.

dědictví kolektivizace

Jedním z problémů krajiny a zemědělské politiky jsou důsledky poválečných zemědělských a půdních reforem, důsledky kolektivizace a socializace zemědělství, družstevního hospodaření a neuvážlivého scelování, které na západ od nás proběhlo s vědomím ke svěřenému dědictví namnoze s větším citem. Česká politika zemědělství, či životního prostředí bude ještě dlouho hledat kontinuitu v péči o krajinné dědictví. Na co si člověk zrovna dneska vzpomene, chrání, aby to ostatní mohlo být bezcenné, resp. mělo účelově jinou hodnotu. V krajině to pak vypadá, jako když má roztroušenou sklerózu. Krajina se v Chrudimi ani jinde v Česku neřeší celostně a v odpovídajících souvislostech a rodí pak zbytečné problémy. Ty mohou být spojeny i s jednou věcí, která se z krajiny vytratila, s obyčejnou a zničenou průchodností.

cesty včera a dnes

Je dobře, že u cesty je tabulka. Ta nás informuje, že jde skutečně o polní cestu. Dnešní polní cesta je živičná silnice široká 4m s velikým odvodňovacím příkopem a s propustky spojujícími cestu s polem kolem. Ano, polní cesta je účelovou pozemní komunikací sloužící zejména zemědělské dopravě, k lepšímu obhospodařování polí, proti erozi apod. Je jasné, že v rámci pozemkových úprav se realizují takové cesty, aby po nich mohla jezdit dnešní mechanizace a ta je hodně velká, větší než koňský povoz nebo vůz tažený dobytkem.

obnova prostupnosti krajiny

Pokud jsou staré, zaniklé či rozorané cesty v rámci nějaké budoucí a celostní koncepce krajiny smysluplně obnovovány mohou i krajinu kolem města opět zpřístupnit pro lidi v botách i naboso, na kolech, na bruslích, pro všechny ostatní a nejen pro mechanizaci. Dneska je už snad ošetřeno, že nová asfaltka neskončí uprostřed pole, louky nebo lesa, jak bývalo oblíbeným zvykem čerpání dotací. Zpevněné cesty mohou cíleně vytvořit páteř či kostru průchodnosti krajiny kolem měst.

Jenže, tohle opět připomíná výkřik do tmy. Šel jsem novou vlčnovskou asfaltkou tak trochu odnikud nikam. Z Chrudimi a především z Vlčnova se na “vlčnovskou“ cestu člověk přes humna nedostane, pokud nechce jít po dopravních silnicích nebo nemá traktor. Doporučuji se podívat na dnešní i starý katastr nemovitostí a původní strukturu členění území porovnat pro zajímavost s ortofotosnímkem dnešní zemědělské krajiny nebo na to, komu patří “nudle“ bývalých cest či mezí.

Traktor je mocný. Kdo v Polabí a kolem něj nemá doma zaparkovaný nějaký ten traktor, jako by sem ani nepatřil, jako by ani nežil, protože jen s traktorem polem ne polem a cestou necestou může bez problémů obdivovat a vychutnat původní krásy krajiny předků. V anatomii krajiny chybí vlásečnice drobných krajinných spojení. Vytratily se a bez nich to špatně funguje. Kolem města a v krajině vůbec chybí jak smysluplná “páteřní“ obnova její prostupnosti, tak především ony drobné cesty, cestičky, stezky, pěšiny, průhony, úvozy . . . ony vlásečnice důležité pro krevní řečiště země a krajiny, vlásečnice propojující tepny a žíly.

Cedulka nás informuje, že cesta je výsledkem pozemkových úprav. Tímto přístupem se mj. vytrácí účel a poslání pozemkových úprav pro zlepšení životního prostředí – problémem jak je vidět je, když slouží přímo jako nástroj pro plánování krajiny a zároveň jako výsledek vlastní realizace. Úpravy by měly vycházet z celostního a dlouhodobého koncepčního a jasně deklarovaného plánu ochrany, udržování, obnovy a rozvoje krajiny měst a obcí - dokumentu pro územní, akční a strategické plánování. O tom byla ostatně řeč minule.

když vymřely cesty a cestičky, když se z krajiny vytratila prostupnost

Kdo někdy šel pěšky nebo jel na kole Polabím, musí mu to jižně od Chrudimi připadat jako ráj. Pokud se ale člověk podívá pečlivěji, problémy jsou podobné i na Vysočině či Šumavě. Nemám teď na mysli cesty zajišťující hospodaření v krajině. Česko je plné cest, co nikam nevedou, nikam nepokračují. Bez zjevného důvodu ukončených či neukončených cest. Prý všechny cesty vedou do Říma. Ale cesty v Česku končí nečekaně v polích, loukách, v lesích u posedů, v satelitech nové zástavby. . . . končí slepě a mnohdy znenadání tam, kde nemají, aniž mají konec, který by to nějak všechno logicky vysvětloval, končí nikde, v neukončenosti současného bytí krajiny, znenadání v prostoru a čase. Končí bez souvislostí a propojení, končí si jen tak.

Paradoxem je opak tohoto stavu. Jsme zemí plnou silničních komunikací. Je nutné jezdit ze severu na jih, ze západu na východ, zleva doprava, shora dolů, sem a tam. Možná až všechny dopravní tepny budou vybudovány a nová dopravní síť hustá tak, že hustější být už nemůže a vyplní celou zem, pak bude čas a místo věnovat se drobným věcem, včetně přehodnocení toho, co se “starou“ dopravní sítí a tomu, co s obyčejnou, zničenou a nefungující prostupností krajiny.

falešné dotační názvosloví venkovských cest

Vadí mi dnešní falešné dotační pojmy, dotační lingvistika a falešná sémantika. Dneska se téměř všechny odstíny venkovských cest, když to není tedy zrovna uvedená asfaltová polňačka, jmenují cyklotrasy. Eurocesty. Cesty našich předků, tedy obnovované kulturní dědictví krajiny suplují dnes především nové cyklostezky, dotační tituly. Sám na kole jezdím, aspoň se o to někdy snažím a zážitkem začíná být objevení krásné lesní cesty, travnaté cesty loukou, cesty v polích, kolem vody, objevení cest, které v krajině zůstaly a nemusí se honosit titulem cyklostezka. Smutný pak je pohled na zbytky původních cest, či na krajinu z které cesty zmizely, a které jsou mimo pozornost dnešních dotačních titulů. Třeba přijde doba, kdy budou "in" obyčejné cesty krajinou a jejich nesčetné odstíny. Je totiž jednodušší věci pojmenované v dotačních kolonkách z krajiny vyzobávat, a když tam název pro problém chybí, problém neexistuje.

ohlédnutí za cyklostezkou na Podhůru

V roce 2008 představila firma Sudop Praha a.s. studii “Napojení rekreačních lesů Podhůra“ neboli návrh řešení cyklistických stezek, parkovišť a dopravní obsluhy rekreačních lesů. Řeší se zase jen cyklostezky a parkoviště, jednak proto, že jsou z dotací a jednak proto, že lidi už neznají obyčejnou cestu, cestičku, pěšinku, úvoz, průhon, polňačku s mezí, remízem nebo malým potůčkem po straně. A potom se člověk může dočíst, že “z hlediska zásahu do krajiny je zpracovatel toho názoru, že dojde k nejmenšímu viditelnému zásahu“. Neřeší se krajina, její využívání, obnova a cílené zlepšování jako východisko pro budoucí obnovu či realizaci cest, protože jinak by se takové věci psát nemusely. Projekty a peníze do každodennosti jsou luxus. Člověk stále hledá vztah k okolnímu prostředí a učí se s ním žít. Ostatně až zástavba jako kobercový nálet pokryje území mezi Chrudimí, Rabštejnskou Lhotou, Slatiňany budou úvahy o této cyklostezce zbytečné.

pozitivní konec

Končí cesta za objevováním venkovských polních cest našich předků, rodičů a prarodičů s příchutí nostalgie. Cesta za současným rozvojem krajiny a venkova. Určitě je fajn, že se podařilo něco udělat pro zpřístupnění a propojení zemědělské krajiny a zlepšování krajinné prostupnosti, stejně jako pro možnosti jejího rekreačního využívání. Škoda jen, že takhle polovičatě a bez ostatních souvislostí, ale třeba to už lidé a úředníci ani nevnímají. V součtu jsou někdy všechny drobné chybějící věci možná důležitější, než věc sama. Možná je to pokus, který přinese poučenější pokračování. A to by bylo fajn.


poznámka:

“Polní cesta HC 8 Vlčnov u Chrudimi“, parc. č. 622, kú Vlčnov u Chrudimi, je k 1. 11. 2015 vedena na KN (Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) jako - druh pozemku: orná půda, název ochrany ZPF. Stejně tak “Polní cesta HC 7 B Vlčnov“, parc. č. 535, kú Vlčnov u Chrudimi a parc. č. 1 064 kú Orel. I asfaltová silnice může být ornou půdou. Obnova a ochrana krajiny může být zapsána a vedena různě. Stejně tak se o ni různě může mluvit.

Komentáře k tématu

K tomuto tématu zatím nikdo nenapsal zádný komentář. Buď první!