|
|
Není polní cesta jako polní cesta. Člověk má dnes zkreslené představy
vycházející třeba z historického stavu věcí, starých fotografií, prazážitků
a z toho co viděl, jak asi taková polňačka může vypadat. Doba svými
myšlenkami a názory pokročila a vytváří novou realitu. Krajinou polí mezi
Vlčnovem a Třemi Bubny se zavlnila jako černý had nová cesta. dědictví kolektivizace Jedním z problémů krajiny a zemědělské politiky jsou důsledky
poválečných zemědělských a půdních reforem, důsledky kolektivizace a
socializace zemědělství, družstevního hospodaření a neuvážlivého scelování,
které na západ od nás proběhlo s vědomím ke svěřenému dědictví namnoze
s větším citem. Česká politika zemědělství, či životního prostředí bude
ještě dlouho hledat kontinuitu v péči o krajinné dědictví. Na co si člověk
zrovna dneska vzpomene, chrání, aby to ostatní mohlo být bezcenné, resp. mělo
účelově jinou hodnotu. V krajině to pak vypadá, jako když má roztroušenou
sklerózu. Krajina se v Chrudimi ani jinde v Česku neřeší celostně a
v odpovídajících souvislostech a rodí pak zbytečné problémy. Ty mohou být
spojeny i s jednou věcí, která se z krajiny vytratila, s obyčejnou a
zničenou průchodností. cesty včera a dnes Je dobře, že u cesty je tabulka. Ta nás informuje, že jde skutečně o polní
cestu. Dnešní polní cesta je živičná silnice široká 4m s velikým
odvodňovacím příkopem a s propustky spojujícími cestu s polem kolem. Ano,
polní cesta je účelovou pozemní komunikací sloužící zejména zemědělské dopravě,
k lepšímu obhospodařování polí, proti erozi apod. Je jasné, že
v rámci pozemkových úprav se realizují takové cesty, aby po nich mohla
jezdit dnešní mechanizace a ta je hodně velká, větší než koňský povoz nebo vůz
tažený dobytkem. obnova prostupnosti krajiny Pokud jsou staré, zaniklé či rozorané cesty v rámci nějaké budoucí a celostní
koncepce krajiny smysluplně obnovovány mohou i krajinu kolem města opět zpřístupnit
pro lidi v botách i naboso, na kolech, na bruslích, pro všechny ostatní a nejen
pro mechanizaci. Dneska je už snad ošetřeno, že nová asfaltka neskončí
uprostřed pole, louky nebo lesa, jak bývalo oblíbeným zvykem čerpání dotací. Zpevněné
cesty mohou cíleně vytvořit páteř či kostru průchodnosti krajiny kolem měst. Jenže, tohle opět připomíná výkřik do tmy. Šel jsem novou vlčnovskou
asfaltkou tak trochu odnikud nikam. Z Chrudimi a především z Vlčnova se na
“vlčnovskou“ cestu člověk přes humna nedostane, pokud nechce jít po dopravních
silnicích nebo nemá traktor. Doporučuji se podívat na dnešní i starý katastr
nemovitostí a původní strukturu členění území porovnat pro zajímavost s
ortofotosnímkem dnešní zemědělské krajiny nebo na to, komu patří “nudle“
bývalých cest či mezí. Traktor je mocný. Kdo v Polabí a kolem něj nemá doma zaparkovaný
nějaký ten traktor, jako by sem ani nepatřil, jako by ani nežil, protože jen
s traktorem polem ne polem a cestou necestou může bez problémů obdivovat a
vychutnat původní krásy krajiny předků. V anatomii krajiny chybí
vlásečnice drobných krajinných spojení. Vytratily se a bez nich to špatně
funguje. Kolem města a v krajině vůbec chybí jak smysluplná “páteřní“
obnova její prostupnosti, tak především ony drobné cesty, cestičky, stezky,
pěšiny, průhony, úvozy . . . ony vlásečnice důležité pro krevní řečiště země a
krajiny, vlásečnice propojující tepny a žíly. Cedulka nás informuje, že cesta je výsledkem pozemkových úprav. Tímto
přístupem se mj. vytrácí účel a poslání pozemkových úprav pro zlepšení
životního prostředí – problémem jak je vidět je, když slouží přímo jako nástroj
pro plánování krajiny a zároveň jako výsledek vlastní realizace. Úpravy by měly
vycházet z celostního a dlouhodobého koncepčního a jasně deklarovaného
plánu ochrany, udržování, obnovy a rozvoje krajiny měst a obcí - dokumentu pro územní,
akční a strategické plánování. O tom byla ostatně řeč minule. když vymřely cesty a cestičky, když se z krajiny vytratila prostupnost Kdo někdy šel pěšky nebo jel na kole Polabím, musí mu to jižně od Chrudimi
připadat jako ráj. Pokud se ale člověk podívá pečlivěji, problémy jsou podobné
i na Vysočině či Šumavě. Nemám teď na mysli cesty zajišťující hospodaření
v krajině. Česko je plné cest, co nikam nevedou, nikam nepokračují. Bez
zjevného důvodu ukončených či neukončených cest. Prý všechny cesty vedou do
Říma. Ale cesty v Česku končí nečekaně v polích, loukách,
v lesích u posedů, v satelitech nové zástavby. . . . končí slepě a mnohdy
znenadání tam, kde nemají, aniž mají konec, který by to nějak všechno logicky vysvětloval,
končí nikde, v neukončenosti současného bytí krajiny, znenadání
v prostoru a čase. Končí bez souvislostí a propojení, končí si jen tak. Paradoxem je opak tohoto stavu. Jsme zemí plnou silničních komunikací. Je
nutné jezdit ze severu na jih, ze západu na východ, zleva doprava, shora dolů, sem
a tam. Možná až všechny dopravní tepny budou vybudovány a nová dopravní síť
hustá tak, že hustější být už nemůže a vyplní celou zem, pak bude čas a místo
věnovat se drobným věcem, včetně přehodnocení toho, co se “starou“ dopravní
sítí a tomu, co s obyčejnou, zničenou a nefungující prostupností krajiny. falešné dotační názvosloví venkovských cest Vadí mi dnešní falešné dotační pojmy, dotační lingvistika a falešná sémantika.
Dneska se téměř všechny odstíny venkovských cest, když to není tedy zrovna
uvedená asfaltová polňačka, jmenují cyklotrasy. Eurocesty. Cesty našich předků,
tedy obnovované kulturní dědictví krajiny suplují dnes především nové cyklostezky,
dotační tituly. Sám na kole jezdím, aspoň se o to někdy snažím a zážitkem
začíná být objevení krásné lesní cesty, travnaté cesty loukou, cesty v polích,
kolem vody, objevení cest, které v krajině zůstaly a nemusí se honosit
titulem cyklostezka. Smutný pak je pohled na zbytky původních cest, či na
krajinu z které cesty zmizely, a které jsou mimo pozornost dnešních
dotačních titulů. Třeba přijde doba, kdy budou "in" obyčejné cesty
krajinou a jejich nesčetné odstíny. Je totiž jednodušší věci pojmenované
v dotačních kolonkách z krajiny vyzobávat, a když tam název pro
problém chybí, problém neexistuje. ohlédnutí za cyklostezkou na Podhůru V roce 2008 představila firma Sudop Praha a.s. studii “Napojení
rekreačních lesů Podhůra“ neboli návrh řešení cyklistických stezek, parkovišť a
dopravní obsluhy rekreačních lesů. Řeší se zase jen cyklostezky a parkoviště,
jednak proto, že jsou z dotací a jednak proto, že lidi už neznají
obyčejnou cestu, cestičku, pěšinku, úvoz, průhon, polňačku s mezí, remízem
nebo malým potůčkem po straně. A potom se člověk může dočíst, že “z hlediska
zásahu do krajiny je zpracovatel toho názoru, že dojde k nejmenšímu viditelnému
zásahu“. Neřeší se krajina, její využívání, obnova a cílené zlepšování jako východisko
pro budoucí obnovu či realizaci cest, protože jinak by se takové věci psát
nemusely. Projekty a peníze do každodennosti jsou luxus. Člověk stále hledá
vztah k okolnímu prostředí a učí se s ním žít. Ostatně až zástavba
jako kobercový nálet pokryje území mezi Chrudimí, Rabštejnskou Lhotou, Slatiňany
budou úvahy o této cyklostezce zbytečné. pozitivní konec Končí cesta za objevováním venkovských polních cest našich předků, rodičů
a prarodičů s příchutí nostalgie. Cesta za současným rozvojem krajiny a
venkova. Určitě je fajn, že se podařilo něco udělat pro zpřístupnění a
propojení zemědělské krajiny a zlepšování krajinné prostupnosti, stejně jako
pro možnosti jejího rekreačního využívání. Škoda jen, že takhle polovičatě a
bez ostatních souvislostí, ale třeba to už lidé a úředníci ani nevnímají.
V součtu jsou někdy všechny drobné chybějící věci možná důležitější, než
věc sama. Možná je to pokus, který přinese poučenější pokračování. A to by bylo
fajn. poznámka:
“Polní cesta HC 8
Vlčnov u Chrudimi“, parc. č. 622, kú Vlčnov u Chrudimi, je k 1. 11. 2015
vedena na KN (Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště
Chrudim, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) jako - druh pozemku: orná půda,
název ochrany ZPF. Stejně tak “Polní cesta HC 7 B Vlčnov“, parc. č. 535, kú Vlčnov u Chrudimi a parc. č. 1 064 kú Orel. I
asfaltová silnice může být ornou půdou. Obnova a ochrana krajiny může být zapsána
a vedena různě. Stejně tak se o ni různě může mluvit. |
|
Komentáře k tématu