Veřejný prostor pro Chrudim

Habrov součástí obnovy a rozvoje sídelní krajiny

Mám rád okolí Chrudimi i zapomenutou nivu řeky Chrudimky z Chrudimi do Pardubic, se zbytky přírodního i kulturního dědictví a otisků starších podob krajiny. O jedné přírodní památce jménem Ptačí ostrovy, jejíž součástí je skládka krajské správy a údržby silnic ležící na pozemcích kraje jsme si řekli. Když půjdeme dál po proudu řeky, dojdeme do Habrova. Dojít sem a jít někudy zpátky do Chrudimi je dnes poměrně utrpení. Celá krajina “mezi paneláky a lesní pasekou“ nabízí však lidem ohromné možnosti každodenního života a rekreace, volnočasových aktivit, spočinutí a pobytové možnosti. Aniž by přestala plnit své funkce. Pokud by sídelní krajina fungovala, už dávno bych mohl jít do Habrova cestami mezi poli, remízy s ovocnými stromy, příjemnými a přívětivými místy. Jednoduše bych se mohl kochat krásnou krajinou s výhledem do Polabí. Budoucnost, o které je třeba vědět. 

o stárnoucích ochranářských legislativách a myšlenkách

Habrov je “zvlášť“ chráněné území, je přírodní rezervací, je součástí systému ekologické stability. Krajinu Česka je nutno vnímat celostně. Legislativní a určitě dobře míněné způsoby ochrany jsou dnes však dle mého přežité. Žádné území nežije “zvlášť“ samo pro sebe, ani to “zvlášť“ chráněné. Habrov je jednoduše součástí krajiny, navíc sídelní krajiny města Chrudim, která zahrnuje přinejmenším celé katastrální území města. 

o vlastnících a hospodaření v  kousku lesa mezi poli

Nejsem ekolog a tak zákon o ochraně přírody a krajiny (114/92 § 34) jako i ostatní nechám v klidu spát. V Habrově se pokácely velké kusy lesa, na druhé straně se obnovuje stará krása třešňového sadu. Holopasečné hospodaření za účelem obnovy přirozeného či přírodě blízkého lesa je zbytečné a nevhodné. Jinak se hospodaří v chrudimských lesích na stovkách hektarů, jinak na pár metrech čtverečních. Zajeté koleje. Rozsah paseky je jednoduše moc velký k malé rozloze lesního porostu. Je jedno, jestli je kus lesa v soukromých rukou nebo je města. Paseky jako ďas a věkovitý porost v nedohlednu. Les začne plnit svou funkci za dlouhou dobu. Snad se děti a jejich děti a děti jejich dětí dočkají věkovitého, tedy několika stovek let starého krásného lesa, který bude odpovídat stanovišti. Krása lesa je v jeho přirozenosti. To jak se dnes hospodaří v kousku lesa mezi poli, je ostuda a ponaučení. Dávno totiž existují jiné a šetrné, maloplošné a přírodě blízké způsoby hospodaření a obnovy lesa. Habrov dnes vypadá přinejmenším smutně a obnova třešňovky není tou správnou náplastí.

ochránci a ochránci

Ochránci chrudimské přírody mají k Habrovu blízko. Nechtěl jsem věřit tomu, že v Chrudimi existují dvě stejné organizace, dva týmy svazu ochránců přírody. Česká rarita? Prý jde jen o peníze a peníze lidi asi zatím moc nesbližují. Někdy člověka napadá, jestli se ochránci chrudimské přírody pro movité a finanční spory mezi sebou mají vůbec sílu ještě věnovat svému poslání a tomu, čemu by měli. Životnímu prostředí, které nás obklopuje. Proto možná i Habrov dnes vypadá, jak vypadá. Smutně. A to je velká škoda. Já osobně ochranářům bez rozdílu přeji, aby opět našli nějakou společnou řeč a zájmy, které budou prospěšné lidem a tomu, kde žijí. Třeba pro ně bude zajímavé to, o čem jsme psali a budeme psát.