Veřejný prostor pro Chrudim

ÚZEMNÍ STUDIE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ MĚSTA CHRUDIM A MASARYKOVO NÁMĚSTÍ

CO JE MATERIÁL ÚZEMNÍ STUDIE ZAČ?

1a) Podle smlouvy o dílo je předmětem plnění Územní studie veřejných prostranství města Chrudim a dle přílohy zadání č. 1 je zpracována ve dvou fázích s tím, že v první fázi bude zpracována koncepce širšího systému veřejných prostranství a následně ve druhé fázi Masarykovo náměstí.

Byl odevzdán materiál nazvaný Koncepce navrhování ve veřejném prostoru a dále Manuál tvorby veřejných prostranství města Chrudim a v neposlední řadě Územní studie veřejných prostranství města Chrudim. Podle struktury manuálu má obecnou část a čtyři knihy standardů. Pro jednoduchost budu celkovou ÚZEMNÍ STUDII VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ MĚSTA CHRUDIM nazývat dále v textu (ÚSVPMCH) a ÚZEMNÍ STUDII MASARYKOVA NÁMĚSTÍ (ÚSMN). Obecný pojem ÚZEMNÍ STUDIE bude dále v textu pod zkratkou ÚS, ÚZEMNÍ PLÁN pak ÚP.

1b) Materiál ÚSVPMCH přejmenovaný na “Koncepci navrhování ve veřejném prostoru“ a na “Manuál tvorby veřejných prostranství města Chrudim“ nebo co to vlastně je hodnotit nebudu. Název hovoří za vše. Podstatné se vytratilo, zbyl chaos. Buď dělám ÚZEMNÍ STUDII, nebo ÚZEMNÍ STUDII PRO KONKRÉTNÍ MÍSTA A VEŘEJNÉ PROSTORY, nebo MANUÁL, nebo to, co to má být.

PROBLÉM VZTAHU ÚSVPMCH A ÚSMN V PLÁNOVÁNÍ KONKRÉTNÍHO ÚZEMÍ

2a) Myslím, že na problém ÚSVPMCH a ÚSMN jsem upozorňoval. Jaké problémy tohle přináší se budu snažit stručně popsat. V ÚZEMNÍ STUDI ZADANÉ MĚSTEM JDE O DVĚ VĚCI, O DVĚ MĚŘÍTKA, MĚLO JÍT O DVĚ SMLOUVY O DÍLO A DVĚ SAMOSTATNÁ ZADÁNÍ O DVA CÍLE A ÚČELY APOD. NEBO O JEDNU SMLOUVU JASNĚ OBSAHUJÍCÍ UVEDENÉ. Když například vytvořím špatně první materiál v rámci jedné smlouvy o dílo, k čemu je ten druhý? (Resp. každé konkrétně řešené území mělo mít své konkrétní zadání.)

2b) Podle STAVEBNÍHO ZÁKONA § 25 je ÚS územně plánovacím podkladem, který ověřuje MOŽNOSTI A PODMÍNKY ZMĚN V ÚZEMÍ a dále slouží, jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. ÚS popisuje pak § 30 uvedeného zákona. To znamená, že buď řeším ÚS v souladu platného územního plánu, nebo ÚS slouží jako podklad pro změnu v území, tedy pro změnu územně plánovací dokumentace – územního plánu.

2c) Konkrétním příkladem může být samo Masarykovo náměstí. JAKÝ JE VZTAH MEZI územní studií města ÚSVPMCH a územní studií pro konkrétní území, v tomto případě Masarykovo náměstí ÚSMN? Zpracovaná I. etapa - ÚSVPMCH - nedokázala vytvořit a nejsou v ní ani obsažené podmínky pro změnu v území - v územním plánu, ani pro zajištění kvalitního řešení Masarykova náměstí v rámci II. etapy - ÚZEMNÍ STUDII MASARYKOVA NÁMĚSTÍ (ÚSMN). 

2d) ROLE ZADAVATELE: ZADAVATEL, kterým je město, má své představy o řešení území a klíčoví hráči, kterým je třeba ČR-ŘSD také. Jaké jsou představy těchto subjektů těžko říct. Za uplynulá léta toho na náměstí moc nepředvedli, uplynulá léta jej cíleně ničila. Nicméně pokud ZADAVATEL špatně nastaví zadání v neprospěch obnovy náměstí a zpracovatelé to překreslí do ÚSVPMCH je tu PRVNÍ PROBLÉM pro obnovu a ÚZEMNÍ STUDII MASARYKOVA NÁMĚSTÍ (ÚSMN). VYTVOŘIL ZADAVATEL ŠPATNÉ ZADÁNÍ? Nedokázal s klíčovým hráčem vytvořit lepší podmínky pro změnu územního plánu, pro obnovu náměstí a pro zpracování ÚSMN? Nebo všechny tyto problémy bude řešit až dodatečně při zpracování konkrétního území ÚSMN? 

2d) OBRÁCENÍ POSTUPŮ? Pokud obnovu Masarykova náměstí, tedy II. fázi ÚSMN, budu brát vážně, jsem v ROZPORU se zpracovanou I. fází ÚSVPMCH. Jsem minimálně ve střetu s přežitým řešením dopravy, okružními křižovatkami, se zelení apod., ani nezmiňuji opakující se zkratkovité nesmysly uvedené u Masarykova náměstí v celkové koncepci a zopakované ve Standardu I pro město. ÚS mohu dát zaregistrovat. Potom co? Pak celou územní studii mohu brát skutečně jen jako jeden z mnoha podkladů, který může či nemusí být použit pro práci s územím a nemusím si lámat hlavu, proč se to zpracovávalo. Město a Janatka, jak sám popsal v účelu materiálu ÚSVPMCH, chtěl spláchnout několik věcí najednou a vytvořil akorát kočkopsa. Jakým podkladem je ÚSVPMCH pro obnovu Masarykova náměstí?

VĚC BYLA ŘEŠENA OBRÁCENĚ. DOPORUČUJI ZPĚTNĚ NA ZÁKLADĚ ZPRACOVANÉ A KONKRÉTNÍ ÚSMN FINALIZOVAT CELKOVOU ÚSVPMCH TAK, ABY ASPOŇ TATO DVĚ ÚZEMÍ V RÁMCI JEDNÉ SMLOUVY O DÍLO A DLE JEDNOHO ZADÁNÍ A ZADANÉ ÚZEMNÍ STUDIE BYLY V SOULADU. KOLIK PODOBNÝCH MÍST OBSAHUJE MATERIÁL ÚSVPMCH SI KAŽDÝ MŮŽE DOMYSLET SÁM. TOHLE JE POUZE JEDNA LOKALITA.

PROBLEMATIKA ÚSVPMCH +ÚSMN A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

3a) Masarykovo náměstí je celé v ploše dopravy (DS). To podporuje vnímat náměstí jako dopravu, tranzit a parkoviště. Nikoli jako veřejné prostranství a náměstí. ÚSVPMCH tuto problematiku neřeší. Neřeší ji ani Standard I. Samostatně řešená území jsou pouze popsána. ÚSVPMCH je pojat jako Manuál a tak tyto důležité věci ani neřeší. Přitom je materiál zadán jako ÚZEMNÍ STUDIE! Masarykovo náměstí by mělo být ve stejné ploše jako třeba Resselovo – tedy plocha PV.

Doporučuji na základě souladných ÚSVPMCH +ÚSMN změnu územního plánu města.

3b) Ukázalo se, co šlo předvídat, že řešit jednou územní studií celé město Chrudim (ÚSVPMCH) a přilehlé obce za 968 500 CZK a přejmenovat ÚS na Koncepci navrhování ve veřejném prostoru a na Manuál tvorby veřejných prostranství města Chrudim je minimálně problém. Politici a jejich architekt města si měli vzít sousto, na které profesně a mentálně stačí, a to řešit pořádně.

ÚSVPMCH mnohdy obkreslila v řadě lokalit přežitý nebo problematický územní plán aniž se zabývala doporučením, nebo jeho případnou změnou.

Město mohlo zůstat u toho, že si vybere několik problematických veřejných prostranství a jejich řešení prověří územní studií a na jejím základě změní územní plán, nebo použije ÚS jako podklad pro celostní zadání veřejné zakázky, jako jeden z podkladů pro urbanisticko-architektonickou soutěž, nebo pro jiné celostní zadání veřejné zakázky na projekt a realizaci apod. . . . . .  

K ČEMU MÁ ÚZEMNÍ STUDIE MASARYKOVA NÁMĚSTÍ SLOUŽIT?

4a) V celkové ÚSVPMCH či přímo v územní studii Masarykova náměstí ÚSMN mělo být doporučeno, k čemu mají sloužit, tedy DOPORUČIT VHODNÝ ZPŮSOB ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A POSTUPŮ (VČETNĚ PROJEKČNÍCH) PRO TAKTO VÝZNAMNÁ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ MĚSTA.

4b) Jaký bude scénář? K čemu bude územní studie Masarykova náměstí sloužit? Za co se platí 312 900 CZK + 208 600 CZK = 521 500 CZK? U TAKTO VÝZNAMNÉHO ÚZEMÍ BY NEMĚLO DOCHÁZET K TOMU, ŽE POUZE NA ZÁKLADĚ ÚZEMNÍ STUDIE BUDOU ZPRACOVÁVÁNY A ZADÁVÁNY DÍLČÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, ZPRACOVÁVÁNY DÍLČÍ A PODROBNĚJŠÍ PROJEKTOVÉ STUPNĚ, A REALIZOVÁNY DÍLČÍ REALIZACE V ÚZEMÍ!

Osobně doufám a chci věřit, že územní studie Masarykova náměstí bude sloužit jako jeden z neopomenutelných podkladů nejen pro změnu územního plánu, ale pro městem nalezené odpovídající formy veřejné zakázky na celostní urbanisticko-architektonické řešení obnovy Masarykova náměstí, a že nepůjde o materiál, podle kterého se náměstí dál bude ničit dílčími zakázkami a realizacemi.

OBECNÉ POZNÁMKY:

5a) ZADÁNÍ: Nemá cenu, abych zmiňoval konkrétní věci k řešení, věci urbanistické, architektonické, zelené, vodní, infrastrukturní a jiné, za které jsou placeni jiní, kteří vědí, co a jak mají řešit. Navíc to je, nebo mělo být součástí podrobného zadání a představ zadavatele – města. Asi není problém dohodnout a vytvořit ve spolupráci města a zpracovatele v podrobnosti nad smlouvu o dílo kvalitní zadání pro náměstí a územní studii, aby územní studie pomohla být podkladem pro budoucnost území a obnovu náměstí, aby se předešlo nekoncepčnosti v území a náměstí v návaznosti svého okolí bylo řešeno celostně.

5b) ÚČEL: Jak jsem uvedl výše. Územní studie by měla jasně říct, k čemu bude sloužit. Pokud k pokračování dílčího flikování náměstí, tak ji nemá cenu dělat. Takhle významný prostor by měl být řešen na základě celostní urbanisticko-architektonické soutěže, nebo oslovením několika konkrétních ateliérů nebo jinou adekvátní formou výběru zpracovatele, kde bude vybráno z více řešení pokud možno to nejlepší. (ÚSVPMCH neřeší.)

5c) ÚZEMNÍ PLÁN: Změnit územní plán města na základě ÚSVPMCH A ÚSMN. (ÚSVPMCH neřeší.)

5d) MAJETKOVÉ VZTAHY: Hrozbou pro území je dnes ŘSD. Stát staví obchvat, tak by měl adekvátně řešit problematiku svého majetku a jeho podoby uvnitř města.  Adekvátně ničení okolní krajiny by se mělo zlepšovat město. Problémovým vlastníkem je město samo. Stačí se podívat, jak náměstí vypadá.

5e) VEŘEJNOST: Přijde mi škoda, že lidé byli vyloučeni z toho, dát podněty a připomínky k zapracování, hned na počátku plánování. Dlouho se řešilo náměstí jen s firmou HOMA holding s.r.o., nikoli stejným způsobem se všemi ostatnímu aktéry v území a lidmi v místě. Studie by měla být projednána s veřejností a tak je fajn, že aspoň v nějaké fázi bude.

5f) ROZSAH: Součástí celostního zadání by měl být celý prostor náměstí, tedy všechny prostory v majetku města včetně prostoru před Bohemkou, prostranství ve vlastnictví Ředitelství silnic a dálnic ČR včetně všech návazností a propojení na okolí jako je Wiesnerova zahrada, prostor navazujících ulic apod. Jsem zvědav na celkové urbanistické řešení.

5g) HISTORICKÝ ROZMĚR: Jde rovněž o historický prostor. Otázkou je, jak je vyhlášena památková zóna města a zda se týká celého náměstí. Jak dobré je to pro práci s územím? Mj. jak dopadl třeba spodek Kopanice? Tam to nechráníme, tak to zničíme? Máme zóny, myslet se nemusí? (ÚSVPMCH neřeší.)

5h) DOPRAVA: Měla by být prověřena změna majetkových vztahů a možnosti převodu z ŘSD. Měla by být řešena změna silnice I. tř. / 37H do jiné kategorie. Měla by být řešena změna dopravního režimu v prostoru náměstí. To znamená, že silnice jde zúžit na normové a legislativní minimum. Dále to znamená, že náměstí lze řešit jako jeden prostor v jedné výškové úrovni, či v úrovních minimálních. Odstranit z náměstí moře asfaltu, ponechat ve zvoleném dopravním režimu průjezd aut. Jen málokteré náměstí v Česku má rovnou dvě nesmyslné okružní křižovatky, které jej oboustranně vymezují. Není pro ně důvod. Jsou součástí náměstí – jak tyto prostory vypadají? Řešit lepší organizaci dopravy v klidu. Snad úvahy o řešení náměstí neskončí realizací přiblblého cyklopruhu. Mj. to že nejde o náměstí podle zaslané ÚSVPMCH je nesmysl, o náměstí jde a jeho řešení není závislé na dokončení druhé poloviny obchvatu!!! Tenhle argument je nesmyslný. Nelíbí se mi v ÚSVPMCH kopírování územního plánu. U Masarykova náměstí je sice navržena změna kategorie komunikace, ale co jinak? Rovněž, co z katalogu typických uličních řezů bude napasováno na náměstí?  Jde o svébytný prostor, takže by měl být řešen jednoduše, nadčasově a jednotně. To je celé. (ÚSVPMCH je problematická a neřeší tento problém celostně.)

5ch) ZELEŇ: V materiálu ÚSVPMCH jde u Masarykova náměstí o zelené prostranství v zástavbě. To je míněno vážně? Když se podívám na Resselovo náměstí, už se nedivým. Těžko se v ÚSVPMCH hledá smysl a nezávidím městu s ní pracovat. (ÚSVPMCH řeší špatně.)

5i) ÚSMN NEBO ŘÍZENÍ PROJEKTŮ: Srovnání z jiného pohledu. Pokud bych trochu vážně začínal s obnovou náměstí. Kolik vyjde – pokud to není schopen udělat architekt města či úřad - externí zpracování kvalifikovaného zadání, organizace národní nebo mezinárodní soutěže, či jiný třeba vhodnější způsob výběru dodavatele a zadání veřejné zakázky včetně zajištění komunikace s veřejností, s aktéry v území, vlastníky a vším ostatním co je součástí obvyklého budgetu? Pro tohle území je to víc než půl mega, je to však třeba míň než mega. Kolik by to stálo, kdyby se plánování, postupy a řízení projektů obnovy města naučilo samo město?

5j) BUDOUCNOST: ÚSMN by měla být kvalitním základem a prokopat cestu tomu, kdo celostní obnovu Masarykova náměstí bude na základě odpovídajícího výběrového řízení v budoucnu řešit. ÚSMN by měla Masarykovo náměstí řešit z pohledu budoucnosti, protože v Chrudimi se dosud projektuje minulost a dělají přežitá řešení.