|
|
Město vypsalo v termínu od 20. 03. 2017 do 06. 04. 2017 veřejnou zakázku na “Územní studii veřejných prostranství města Chrudim“. Z popisu zakázky se lze dozvědět, že předmětem je zpracování územní studie, která by měla být základním materiálem pro uspořádání veřejných prostranství města Chrudim včetně jeho částí. V první fázi prý bude řešena širší koncepce systému veřejných prostranství se specifikací základních podmínek pro utváření jednotlivých ploch. Tedy jakýsi veřejný manuál pro veřejné prostory v katastru města. Hned potom však nastává zádrhel, který páni politici nedomysleli. Vážným nedostatkem zadání studie totiž je, že druhá fáze má řešit konkrétní prostor, tedy Masarykovo náměstí. To je velmi závažná věc, a námětí by mělo být řešeno samostatným, konkrétním, transparentním a maximálně veřejným zadáním od počátku za spoluúčasti obyvatel. Autoři totiž řeší STUDII !!!, tedy koncepční materiál, jehož odborný základ by měl právě posloužit pro přípravu podmínek pro zadání řešení konkrétních míst ve městě a jeho okolí v odpovídající podrobnosti, tedy i Masarykova náměstí!!! Pánové v Chrudimi chtějí zabít dvě mouchy jednou ranou a přitom si pletou pojmy s dojmy. Otázkou rovněž je, jestli by se manuáloví architekti měli vůbec účastnit konkrétních projektových řešení. Tento problém musí být vyřešen i v jiných městech. Rozhodně by však tito architekti měli mít úplně stejné podmínky jako všichni ostatní. Navíc mi není jasné, jak si to vůbec za tu cenu město představuje udělat, pokud chce zodpovědně vyřešit zakázku v Chrudimi, a v částech Medlečice, Vlčnov, Vestec, Topol, tedy v celém svém katastrálním území. Je mi líto architektů, kteří na něco takového vůbec přistoupí. Postup města se mi hrubě nelíbí. Naprostým nepochopením úlohy tohoto dokumentu, je celý bod zadání č. 4. “Hlavní výkres (návrh) - pro Masarykovo náměstí M 1 : 250. Také se divým, že to projde na dotace. Studie je totiž financována z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Zároveň jsou vidět úvahy politiků, kterým je úplně jedno, jestli se jedná o bezkoncepční obnovu schodů do Myší díry, nebo o věci daleko důležitější, týkajících se celého města či Masarykova náměstí, kde naopak koncepčnost nahradilo špatné zadání a špatný způsob projektování veřejného prostoru. Město de facto místo zodpovědného řešení veřejného prostoru v rozsahu svého katastrálního území zadalo projekt Masarykova náměstí! Doufám, že se na to slavná česká KAMORA architektů či lidé z MMR podívají, aby se to nestalo příkladem jiným městům. Navíc, studie veřejných prostor města by se jako jedním z řady témat, měla věnovat právě celostně uličním prostorům města, tedy i celé slavné chrudimské dopravní stoce. A i když to Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve své metodice k územním studiím jasně nerozlišuje, jde o závažný problém. Je to totiž úplně stejné, jako kdybych zadal veřejná prostranství v katastru hlavního města Prahy a architektům řekl, ať mi navrhnou Václavák, nebo Staromák, nebo jiné náměstí a pak se to třeba doprojedná s veřejností a posune, kam bude potřeba. V Chrudimi vyvstal ohromný rozpor v tom, co územní studie a s jakou zodpovědností a podrobností má v katastrálním území města řešit. V případě Chrudimi, má územní studie řešit projektovou dokumentaci jednoho konkrétního místa! Pokud už mělo být zadáno jedno veřejné prostranství, mělo být zadáno jinak a rovněž role a účast veřejnosti, politiků a města měla být u takto významného místa úplně jiná. A především, měla být nejdříve zodpovědně zpracována územní studie v rozsahu zájmového katastru a města samotného, která by měla být jedním z odsouhlasených a veřejných podkladů pro řešení nejen tohoto náměstí!!! Tohle je zkrátka nezodpovědné v přístupu k hledání optimálních a kvalitních řešení, což v Chrudimi začíná být dlouhodobý problém, který by měl být zařazen i do zdejšího slavného desatera. Takhle se nabízí postupovat v malé obci a na malém území jako v Medlešicích, Vestci apod., kde z logiky věci se nabízí v odpovídajícím měřítku řešit detailně náves či jiný zájmový veřejný prostor, ale nikoli ve městě velikosti Chrudimi a na takhle velkém katastrálním území. Co říct o dokumentu jako je “Územní studie veřejných prostranství“? Především by mělo jít o dokument živý, který bude kontinuálně doplňován a bude sloužit k obnově a rozvoji města a jeho okolí. Bude sloužit k zajištění lepšího životního prostoru svých obyvatel. Mělo by jít rovněž od počátku o společný veřejný dokument lidí, kteří ve městě a v okolních vesnicích bydlí a kterých se dokument týká. Materiál, by měl řešit celou řadu témat, která jsou spojena s veřejným prostorem, jeho podobou a životem, s městem, krajinou a s lidmi. Veřejný prostor, to nejsou jen ulice a řešení dopravy, to je navazující zástavba a její podoba, která je pro veřejný prostor často limitující. Jaká je zástavba doprovázející a navazující na veřejné prostory? Nekvalitní zástavba vesměs produkuje nekvalitní veřejný prostor. Dokument by měl přinést názor na minulé či současné asanace, proluky, zástavbu, možnosti obnovy. Stejně tak nejde pouze o zeleň. Veřejným prostorem jsou třeba nábřeží, dokument by měl řešit obnovu vody v souvislostech ztracené osy městského života. Veřejným prostorem je řada sportovišť atd, atd. Dokument by měl pracovat s historií a vývojem města a okolní krajiny. Měl by analyzovat dosavadní městské projektování a “projektové ležáky“, měl by být součástí akčního a strategického plánování a vůbec možností detailního plánování území. Měl by řešit souvislosti navazujících obchodních, průmyslových, obytných, zahrádkových a jiných zón. Měl by zlepšovat okolí i veřejné prostory nových obytných čtvrtí, nejen slepé uličky. Měl by přispět k rozvoji umění ve veřejném prostoru a to jak městském, tak krajinném. Rozvíjení veřejných zájmů by se mělo týkat nejen města, ale i okolí. Dokument by měl přinést rozvoj veřejných prostor ve městě i v sídelní krajině. Měl by řešit katastrální území města, tedy jeho sídelní krajinu včetně navazujících obcí. Jde totiž o jeden z největších veřejných prostorů města k bezplatnému a svobodnému využívání a jeho smysluplná obnova by měla umožnit jak zlepšení života ve městě, tak využití rekreačního potenciálu v docházkové vzdálenosti. Propojení města s okolím dodnes chybí. Jde o cesty, vodu, lesy, sady, louky, pole, nebo to, co v katastru zatím bez povšimnutí leží a jde o majetek měst či obcí. Studie by měla rezonovat s Územní studií krajiny, která se zpracovává pro celý ORP, tedy má trochu jinou podrobnost a měřítko. Jak vypadají obce v okolí města? Jak vypadá jejich sdílený prostor? Témat, která by měl dokument řešit je nepřeberně a nemá cenu pokračovat. Možná je škoda, že řada témat v zadání územní studie chybí a mohla být připomenuta. Stále se objevuje potřeba něco po městě asi ze strachu z neuchopitelnosti hierarchizovat, členit, rozdělovat město do lokalit, až neadekvátní důraz klást na lavičky, stojany na kola, zastávkové přístřešky, odpadkové koše . . . a nesmyslně na jeden veřejný prostor města a to na Masarykovo náměstí. Možná s řadou témat a s potřebou řešit nepovšimnuté věci přijdou sami projektanti. Je však otázka, kolik na to budou mít při řešení katastrálního území a zároveň projektu na Masarykovo náměstí času, a kam vůbec napnou za ty peníze své síly. Ministerské příručky by se neměly jen opisovat do zadání, politikům a veřejnosti by mělo o jejich město a jeho okolí skutečně jít už jen proto, že tady všichni bydlí. vybrané odkazy: Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy a Návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy : http://manual.iprpraha.cz/cs/manual-tvorby-verejnych-prostranstvi Odkaz na veřejnou zakázku : “Územní studie veřejných prostranství města Chrudim“ https://zakazky.chrudim-city.cz/contract_display_141.html Územní studie veřejného prostranství - Metodický návod pro pořízení a zpracování (Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1, Tel.: +420 224 861 111, Fax: +420 224 861 333, www.mmr.cz) https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-9-Uzemni-studie |
|
Komentáře k tématu