Veřejný prostor pro Chrudim

V Chrudimských novinách vyšla nedávno óda na průmyslovou zónu. Celý název článku je: “Komentář: Za vznikem průmyslových zón v Chrudimi stálo kdysi politické rozhodnutí. Nakolik bylo správné?“ Asi se blíží zase nějaké volby. Nechci vůbec rozporovat otázky zaměstnanosti, odstraňování starých ekologických zátěží apod. Chci se jen podívat na věc z pohledu kultury, ať už té stavební nebo průmyslové a z pohledu stavebního rozvoje sídla, jeho životního a veřejného prostředí. V jiných zemích třeba stejně důležitý pohled jako otázky zaměstnanosti a práce v průmyslové zóně.

Mám obecně nechuť k zónování měst, které považuji za přežité. To co ostatně v ten který čas zónování přinese, se téměř vždy projeví jako problém. Ať už je spojený se zbytečnými asanacemi sídelní krajiny, s poškozováním životního prostředí, s překupníky území, s pozemkovými spekulacemi, se zbytečnými nároky na dopravní a jinou infrastrukturu, s dopravou, s nekritickou podporou měst a obcí atd. Pokrok nezastavíš, ale je tohle opravdu pokrok? Kultura a kvalita stavění je stále nízká, ať už jde o podobu průmyslových zón, fabriky v zónách nebo někde roztroušené v krajině. Dokládá to i chrudimský sever, dnes jedna průmyslová zóna, který je ve své nahotě obludný. Je důsledkem jednostranného politického plánování a preferencí. Možná Chrudim zažívá další periodu průmyslové revoluce. Investice do budoucnosti města se možná nedají přepočítávat pouze na zničené území, které vytvoří pracovní místo. Stavební a v tomto případě průmyslová kultura by měla být už v jednadvacátém století, kde dle mého stále nějak není.

Co přinesla průmyslová zóna mně? Nejsem zatím ani kapitalista, ani dělník průmyslové zóny. Mohl bych si říct, že je naštěstí ode mě vcelku daleko, jenže v takhle malém městě to ani dost dobře nejde. V podání, v jakém průmyslová zóna vznikla a zaplnila stavební mezery kolem města a přes její stavební kulturu nevidím než to, že poškozuje životní prostředí města. Poškozuje je i tím, že kolem zanechává stále smutně devastované území, a i když má okolí své vlastníky, vypadá jako území nikoho. Smutné na celém příběhu je to, že město je tak zahleděno do průmyslové zóny, že si nestačilo uvědomit, že je třeba pracovat i s územím kolem. Že nejde stále území ničit výstavbou, zástavbou hal nebo zástavbou domečků špatného územního plánování a všechno kolem nechat v propadlišti dějin svému nezáviděníhodnému osudu. Ostatně to jen snižuje životní úroveň lidí a města v dané lokalitě. Nekvalitní výstavba a s tím spojené věci předběhly všechno ostatní v území. Město umožnilo, že celý sever Chrudimi je dneska jednou zdevastovanou plochou. Neviděl jsem zatím nic, co by tento stav mělo nějak zlepšit. Zatím nevím, co já občan Vlasta Koupal těžím za krásno z průmyslové zóny, jaký lepší svět mi přináší, ani proč se mám těšit na další tamní investice. Město investovalo peníze do průmyslové zóny. Je škoda, že případné investice, které se vrátily, nejsou vidět ani v zóně a především v jejím okolí. Tedy aspoň já mám problém je někde zahlédnout. Je škoda, že to není někde uvedeno, protože třeba existuje spousta věcí za tohle zničené území města. Nebo se už připravuje krásný sever města?

V článku o politickém vzniku průmyslových zón se mluví i o tom, jak důležití jsou politici, kteří dokážou vidět dopředu. Budiž jim to přáno. Těžko říct, jestli by se rodilo víc nebo naopak méně politiků, když by viděli budoucnost. V kontextu článku uvedeného v Chrudimských novinách je budoucnost města vnímána přes průmyslové zóny. Pro některé může být průmyslová zóna skvělou politickou agitkou opodstatňující chování, rozhodování a užitečnost politiků, jiní si mohou myslet, že zatím jen poškozuje a ničí ohromné území města. Také jsem přinesl jednostranný a monotematický pohled. Ano, je občas těžké se nedívat jen jedním směrem. A právě z tohoto pohledu dost možná vznikají smutné věci kolem nás.

Chrudimské noviny; http://chrudimskenoviny.cz/

Komentář: Za vznikem průmyslových zón v Chrudimi stálo kdysi politické rozhodnutí. Nakolik bylo správné?

30. ledna 2016

Průmyslová zóna Sever v Chrudimi je vyprodaná, z té druhé, větší, pojmenované Západ, ubylo nyní dalšího dva a půl hektaru, které si tady od města za 15,5 milionu korun koupil rakouský výrobce řetězů pewag. Vše tedy běží jak na drátku a investice vložené do obou průmyslových zón jsou zpátky v městské kase. V této souvislosti nezbývá, než připomenout, že na začátku všeho bylo politické rozhodnutí dřívější reprezentace města investovat do obou zcelených ploch. Nutno zároveň podotknout, že ne u všech se tehdy setkal tento záměr s pochopením a byl dokonce realizován i přes značný odpor veřejnosti. Dokonce byl spojen i s mediální kauzou, kterou vyvolali politici, kteří se s tímto záměrem neztotožnili a ochotně poskytovali vybraným novinářům a médiím nejrůznější informace, jejichž cílem bylo jediné - diskreditovat představitele radnice a podnikatele, kteří zcelenou půdu městu prodali. Světe, div se, prý se ziskem! Jako by to byl v tržním hospodářství zločin... A on se z toho málem zločin také stal, protože celá záležitost skončila u soudu. Váhy spravedlnosti se ale nakonec přehouply na stranu obviněného podnikatele Milana Kušty, který byl všech obvinění zbaven a z jehož iniciativy velká průmyslová zóna Západ v Chrudimi vznikla.

A nyní? Emoce odvál čas, jen tu a tam někdo nezapomene škodolibě připomenout, že má Kušta z dřívějška "škraloup" (zejména jeden současný rudolící místostarosta), který na tom svého času založil svoji předvolební kampaň, ačkoliv zamlčel, že to, co říká, není vlastně pravda. To ale není na existenci zdejších průmyslových zón to nejhlavnější a teprve až čas prověří skutečnou hodnotu činů onoho nepřejícího politika. Podstatné je, že se nyní v plné nahotě ukazuje správnost a užitečnost dlouhodobého záměru s průmyslovými zónami, z kterých Chrudim a její občané už jen těží a dokonce se mohou těšit i na další investice a nová pracovní místa. Tím nejhlavnějším zjištěním pak je, jak důležití jsou pro naše město politici, kteří dokáží vidět na roky dopředu a předvídat a netěží jen z momentálních škobrtnutí svých soupeřů. Stejně tak se nebojí názoru veřejnosti a dokáží prosadit i přes její odpor to, co jí jednou přinese prospěch. A právě fungující průmyslové zóny v Chrudimi jsou pádným argumentem toho, jak se běh na dlouhou trať vyplácí a jak ošidné bývá někdy naslouchat těm, kteří žonglují s pojmy a skutečná práce za nimi není téměř vidět.

Roman Zahrádka