|
|
Divadlo Járy Cimrmana – Akt: . . . měli jsme tehdy vypracovat výkres, stromy rostou svisle. Mamko! Z celé třídy jsem to byl jedině já, kdo správně pochopil, že stromy ať rostou na svahu, či na rovině rostou vždycky svisle. Ostatní žáci, jak už to většinou u dětí bývá, měli za to, že kmen stromu je nutno nakresliti kolmo k místu, ze kterého vyrůstá. Hm. Dovedete si představit, jaký mišmaš z toho vznikl. Stromy se navzájem přes sebe křížily, jako v povětrné smršti. Konečně mám zde výkres svého souseda Kunce, na kterém je to dodnes dobře vidět. Mamko! Kunc! . . . Opravdu rostou stromy kolem Chrudimi svisle? Nakreslil obrázek dobře malíř Žíla? V Chrudimi by skutečnost možná lépe zachytil jeho soused Kunc. Když půjdete cestou z Medlešic do Chrudimi, nebo obráceně jak je libo, a nemusíte jít z hospody, můžete vidět, že některé mladé stromy kolem cyklostezky rostou nějak křivě. Kmen stromu rozhodně nesměřuje kolmo k místu, ze kterého vyrůstá. A proč to tak je? Protože žijeme ve zdravém městě. Každoročně několikrát do roka přijede traktor, který dbá na to, aby stromům upravil kořeny, když už je rovnou nevyorá. V Chrudimi se totiž orá 10-20cm od stromů. Každoročně se tak o ně pečuje. Není se co divit. Zemědělec jim pečuje o kořeny, úředníci z města zase o koruny. V Chrudimi se totiž nesmyslně každý rok stříhají v uličním prostoru včetně náměstí desítky stromů. Každoročně se zbytečně stříhá ohromné množství malokorunných kultivarů, které byly vyšlechtěny právě proto, aby se už v ulicích měst stříhat nemusely, aby se nemuseli ničit. Některé stromy také raději už umřely, aby poskytly místo novým. Cesta do Medlešic připomíná rozorání mezí, a jak vidět dnešní podnikatel v zemědělství se moc neliší od toho komunistického. Ostatně komunisté a lidé z StB dál podnikají v zemědělství i v politice a moc se neliší od politiků ostatních. Jenže podle údajů katastru nemovitostí větší část inkriminovaných pozemků kolem cesty patří Pardubickému kraji a hospodaří na nich prý Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola v Chrudimi . . . Proč se vyorávají stromy? Máme málo orné půdy? V návaznosti cesty nechali úžasní chrudimští politici na volné půdě postavit svého času průmyslovou zónu sever. Stejně tak úžasný chrudimský politik podporuje bydlení v okolních obcích a kolem Chrudimi na orné půdě. Musíme tedy orat a zvyšovat výnosy co to jde. Proč stromy kolem města začínají růst křivě? Protože je Chrudim zdravé město a podle toho se lidé ve městě a kolem něj chovají. Lidé sází stromy ve městě a pak je svou “péčí“ ničí, lidé sází stromy kolem města a svou “péčí“ je ničí stejně. Hlavně že máme cyklotrasu, bordel kolem, hlavně že tu máme zbytečné veřejné osvětlení mezi poli, hlavně že se zase může jezdit do města po bývalé I/37, takže celá nová půlka obchvatu je vcelku k prdu o negativních dopadech pro dopravu ve městě nemluvě. Aby toho nebylo málo místo smysluplné obnovy krajiny mezi Chrudimí a Pardubicemi zpustoší možná zničený sever města další nová silnice. Stále asi máme kolem města málo asfaltu, málo betonu, a jak vidět i málo orné půdy. I stromy z toho rostou už v Chrudimi nakřivo. Nízká úroveň voličů, nízká úroveň politiků. Závažným tématem je
sama asfaltová cyklotrasa s veřejným osvětlením, která nahradila dřívější
polňačku, výsadby kolem ní v souvislostech chrudimské speciality, kterou
je množení asfaltových cest kolem města. Stejně tak cyklotrasa v souvislostech
bývalé silnice I/37 do Pardubic. Ale o tom v připravovaných článcích o
neuspokojivém řešení dopravy ve městě a kolem něj. |
|
Komentáře k tématu