témata,projekty,realizace atlas města,mapový manuál lidé,podněty

Veřejný prostor pro Chrudim

témata, projekty, realizace

Podhůra aneb jak si vychováme děti

Výlet za ekologií


Pár informací na úvod.

Radniční Chrudimský zpravodaj nás poslední dobou zásobuje informacemi o připravované stavbě Vzdělávacího a návštěvnického centra Podhůra (VNC). Vydáme se tedy dneska na výlet za ekologií. V termínu od 2. 4. do 15. 5. 2013 proběhla architektonická soutěž vyhlášená městem a městskými lesy podle podmínek, které vytvořily. Porota hodnotila 19 z 27 zaslaných návrhů. Předmětem byla stavba VNC Podhůra, parkoviště a ostatního dle zadání. První cenu dostali architekti Lukáš Pavlík a Tomáš Med z Pardubic. Rovněž autoři pardubického ekocentra “Paleta“. Výstava návrhů byla v kryptě chrudimského kostela sv. Josefa v Muzeu barokních soch do 2. února 2014. K soutěži vyšel pěkný katalog. V únoru 2014 byla zpracována dokumentace pro územní řízení a 6. 6. 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí. V červnu pak vyprojektována dokumentace pro stavební řízení a 29. 9. 2014 bylo vydáno stavebním povolení. Nebudu se věnovat stavbě, která prý splnila účel soutěže a představy zástupců města, tedy stavebníka. Dnes se podíváme na věci, které jsou důležitější než sama stavba. Pořád se říká, že co je zadarmo, není k ničemu. Takže tenhle pohled stojí více jak 20 mil. Kč bez nákladů na barvu písmenek a interpunkcí v textu.

Víkendová záležitost nebo každodennost?

Není brána jako brána. Jak se praví v soutěžních podmínkách, “objekt by měl tvořit jakousi vstupní bránu do Železných hor, po jejímž projití a po získání prvotní informace bude návštěvník motivován k dalšímu poznávání Železných hor.“ Jenže co když to do hor střihnu z Nasavrk, Chotěboře, Třemošnice, Ronova, Trhovky, Hlinska . . . ? Dostanu černý puntík do poznávacího notýsku a budu méně motivován něco poznat? Každý má svou oblíbenou cestu nebo cesty, třeba i do hor.

Jsem jedním z těch, kdo rád vyráží sám či s dětmi na kole či pěšky kolem města, do Kochánovic, na Podhůru, na Chlum, do Slavické obory, do Křižanovic, na Seč, do Železných hor, k Dářku, do Žďárských vrchů, Toulovcových maštalí, na Lucký vrch, zkrátka kolem Chrudimi. Krajina nezačíná ani nekončí Podhůrou. Výjimečná není Podhůra, ale celá krajina kolem nás, tedy i krajina obklopující Chrudim. Je v pořádku, že se město snaží příkladně starat o svůj majetek. Řada lidí také třeba nemá čas vypravit se do širšího okolí a Podhůra je pěkné místo, které má co nabídnout. Podhůra je pro mnohé lidi víceméně víkendovou záležitostí. Bylo by fajn se stejnou vervou jako Podhůru udržovat, obnovovat a zlepšovat okolí města, každodenní krajinu pro lidi v jejich okolí, která nemusí být stále podřízena kultuře aut, parkovišť a složitým zázemím.

Co se v mládí naučíš?

Co děti a ekologie? Jak učit děti vztahu k životnímu prostředí? Škoda, že nemám talent ani tolik zkušeností jako Hašek, který své ekologické a školní zážitky vylíčil v povídce “Učme znát dítky přírodu“. Možná i po návštěvě VNC budou mít děti na přírodu podobné životní a nezapomenutelné vzpomínky. Možná se adaptují na prostředí, z kterého si nakonec odnesou to, že i kousíček musí jet autem, že na záchod mohou umístit oko na zajíce a čekat za dveřmi, kdo se chytne a při tom se ještě sázet, kdo slupne housenku lezoucí po parapetu nebo čím vším se dá propíchnout guma auta či autobusu na parkovišti, aby se výlet prodloužil. Dneska budou školní děti vzpomínat na auta a autobusy, které je budou vozit na Podhůru a do VNC a do lesního cykloparku, aby tam mohly čuchat pryskyřicí a terpentýnovou silicí vonící les, roztahovat si stamilióny plicních sklípků a rozvíjet zájem o přírodní krásy a boží přírodou. Budou vzpomínat, jaká sranda byla v autobusu, který je vezl s batůžky nebo s bicykly na Podhůru, aby se tam prošly nebo projely, a když si došly do VNC na WC jak je zase vezl zpátky ke škole. Protože dneska už tam vesměs ani nedojdou, ani nedošlapou a za přírodou a životním prostředím, které nás obklopuje, tedy za tou jeho “lepší“ částí se jezdí. Co se v mládí naučíš . . .

Příspěvek by neměl vnést pochyby do výuky ekologie, stejně jako do problému dotací, které dovedou blbnout lidi a společnost. Možná by se mohlo pomalinku uvažovat o změně názvu lesů na zážitkové centrum města, protože začíná mít atributy nákupního centra. Opravdový zážitek je otevřít učebnici nepřikrášlené krajinné pedagogiky a vzít děti chrudimskou krajinou dle libosti na procházku či kolo na Podhůru a zpět. Bojový úkol na celý den, povolené ztráty 20%. Děti se vzdalují poznání, že i sídelní krajina kolem města je součástí jedněch přírodních krás, jednoho životního prostředí a jednoho území, které nás obklopuje a které se jmenuje Česká republika. Že sídelní krajina je stejně hodnotná jako Podhůra, a že už mohla být po roce 1989 cíleně obnovována.

Soutěž na ekologii.

Soutěž na ekologii možná začíná, když architekti neprojektují, resp. vědí, kdy je lépe neprojektovat. Porota u návrhů ocenila pokoru a úctu k území, pochopení krajiny, podobu objektů a jejich začlenění do okolí, komplexní přístup autorů, ekologické standardy, udržitelnost technologií apod. Ekologie je klíčové slovo a zaklínadlo celé soutěže, projektu a stavby. Dnes je jakákoli stavba, hala či logistické centrum těhotné úplně stejnými přívlastky. Ve finále jsou pak všechny stavby ekologické a zapadnou do prostředí, jsou také plné udržitelných technologií a úsporné. Jsou se vší přísností posouzeny a povoleny. Není zatím žádný zákon o ochraně české krajiny, který by to neumožňoval. Česko je zatím plné půdy a krajiny k zastavění. Zastavováním krajiny bude možná její cena růst. Možná je to ono pozitivní uplatnění ekologie v praxi. Jsou však místa a objekty, které již do krajiny zapadly. Architekt, který by upozornil na jiné příležitosti, prověřil nebo promýšlel využití, úpravu či doplnění stávajících míst a věcí, které fungují nebo přestaly fungovat, by zasloužil minimálně ocenění nebo rovnou medaili. Na druhé straně účastník soutěže se soutěží souhlasí a účastnit se jen pro to, aby porušil soutěžní podmínky a byl by s velkou pravděpodobností vyloučen, je pošetilost průkopníků. Dotace čekají za dveřmi. Soutěž ukázala, že nejjednodušší je stavět na poli a na zelené louce. 

Příklady táhnou.

Soutěž na Podhůře se dotýká aktuálních problémů dnešní výstavby. Zástavbu kolem města včetně Sobětuch a Rabštejnské Lhoty šéfuje chrudimský úřad. To jak se obce rozvíjí, vzbuzuje nejen při pohledu z louky nad Rabštejnem otazníky. VNC je pak jen další centrum nebo středisko na poli kolem Chrudimi a je jedno, jestli je to pět kontejnerů nebo jedna hala. Investor se chová stejně jako ostatní investoři zastavující pole v okolí Rabštejnské Lhoty, Slatiňan, Píšťov a Chrudimi. Vše s inzerovaným výhledem někam hodně daleko či do nekonečna. Z tohoto pohledu je vcelku jedno, jaká stavba se zrovna na tomhle poli postaví. Nové centrum zapadá do koncepcí a principů ostatní zástavby v území a přístupů ke krajině. Stavba na poli je stavba na poli. Za krajinu kolem je zodpovědné územní plánování města Chrudim. Krajina kolem Rabštejnské Lhoty se mění zástavbou k nepoznání. 

Ve jménu ekologie

Osobně mám z tohoto přístupu k poznání velmi rozporuplné pocity a moc jej nesdílím. Mne osobně tento pohled na krajinu přes zbytečná vzdělávací a návštěvnická centra a další parkoviště neoslovuje. K návštěvě městského lesa zatím nepotřebuju ani centrum ani parkoviště, ale až to třeba jednou potřebovat budu, vím, že to tady bude a třeba zažiju nový, netušený a pozitivní pohled na svět přes vzdělávací a návštěvnické centrum.

Co říct na konec? Lidé, stavte si, kde chcete a nenechte se ve svých plánech omezovat. Města jako Pardubice, Slatiňany a Chrudim Vám ukázala, že to jde i cestu jak na to. Nenechte se omezovat loukou, polem, lesem, vodou, nebesy či hvězdami, mléčnou dráhou a galaxií a zbytečnými předpisy. Ve jménu ekologie stačí zástavbu, stavbičku či halu nazvat v projektu ekocentrem a proč by každý nemohl mít to své, tam kde chce. Nová stavba ať se jmenuje ekocentrum, nanejvýš brána do hor. Zapomeňte na hypotéku či půjčky a zkuste čerpat dotace na své ekocentrum z řady dotačních titulů pro životní prostředí, pro vzdělání, pro rozvoj sousedské návštěvnické infrastruktury, rekreačního využití a vůbec osobního zlepšení životního prostředí. 


odkazy:

http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/odbor-uzemniho-planovani-a-regionalniho-rozvoje/architektonicke-souteze.html

https://www.cka.cz/cs/souteze/vysledky/vzdelavaci-a-navstevnicke-centrum-podhura

Komentáře k tématu

K tomuto tématu zatím nikdo nenapsal zádný komentář. Buď první!