Veřejný prostor pro Chrudim

Psal se čtvrtek 20. října roku 2016 a ve Vysokém Mýtě bylo zahájeno jednání poroty, která měla veledůležitý úkol posoudit celé dva doručené návrhy veřejné architektonicko-krajinářské soutěže “PARK ZA PIVOVAREM - VYSOKÉ MÝTO“. Předmětem bylo zpracování návrhu na využití pozemků areálu bývalého pivovaru za účelem vybudování městského parku. V Česku proběhla jen další z celé řady zbytečných soutěží. Komedie mohla začít. Vůbec však nechci zlehčovat práci lidí, kteří to se zlepšením města myslí vážně. Nezávidím jim. V těchto souvislostech pracovat není asi lehké. Dotknout se nechci ani těch, kteří pracovali a podle nejlepšího svědomí úkol řešili a odevzdali. Na druhou stranu možná “velká“ účast celých dvou účastníků je odrazem sázky na porotu a na to, co se řeší. Možná si soutěžící u svého bookmakera prověřili sázkové kurzy téhle soutěže. I na tenhle typ soutěží lze v pohodě sázet. Jenže sázková kancelář by měla malé zisky. V českém prostředí mnohdy odhadnete výsledek soutěže už předem. Je fajn, že se potenciální soutěžící vzdali účasti na tomhle podniku.

Soutěž připomíná Járu Cimrmana a jeho filozofii externismu a dobu, když svět šokoval tvrzením. Existuje okolní svět, a neexistuji já . . . . věc je tam, kde se domníváme, že není, a není tam, kde se domníváme, že je . . . držím-li v ruce například tuto křídu, pak podle Cimrmana vyplňuje tato křída souvisle celý prostor svého okolí a jedině v místě, které vidíte, tato křída není. To, co držím v ruce, je de facto jen jakási prázdná bublina v souvislém křídovém masivu. Tolik klasik.

To co by se mohlo a mělo řešit, se nachází kolem. Nazývá se to Pražské Předměstí. Třeba se jednou industriální dědictví, pivovar a jeho areál vrátí do života města. Cesty k tomu možná v široké odborné i veřejné diskusi hledá a povede i město. Sousední developerský komplex Nový Pivovar, zdůrazňující jedním dechem nespornou hodnotu pivovaru a nabízející krásný život v domech realizovaných v moderním architektonickém pojetí, ve svých plánech většinu pivovaru likviduje. Měl zbýt pouze kus sladovny s pivovarskou věží. Proč zachraňovat něco, co je nefunkční a padá to na hlavu, když z toho nic nekouká? Město určitě dlouho ladilo s developerem podobu nové zástavby maximálně vstřícné k místu a tomu, co v něm je. (Doporučuji se podívat vysokomýtským, jak dopadl chrudimský developerský zájem, který zničil místní městský pivovar a jakou úlohu v obnově industriálu sehrálo město, kraj a dotace! http://prostorprochrudim.cz/clanek/chrudimske-dny-evropskeho-dedictvi.html). Třeba se dnešní majitel pivovaru zachová jako majitel pivovaru. Z bývalého areálu totiž už toho dneska moc nezbývá.

Důležité je, jak si to město nalinkuje na svých pozemcích na Pražském Předměstí. To ostatně měla řešit soutěž. Města se chovají jako developer, nevědí co s jinými developery v území, nevědí co se sebou samými. Proč vlastně to důležité na Pražském Předměstí řešeno nebylo? Proč to třeba nebylo předmětem soutěže, aby to snažení města mělo smysl? Doporučuji se podívat na katastr nemovitostí a pozemky na listu vlastnictví patřící v území městu. Jak se lze dočíst na stránkách města. V roce 2015 schválil pořizovatel územní studii “Pole za pivovarem Vysoké Mýto“. Kdo je autorem? Kdo řešil širší urbanistický kontext? Kdo řeší a má na starost urbanizmus a architekturu města? No přece člen poroty. Nechci se opravdu nikoho dotknout, ale tuhle humoriádu snad už ani Česká komora architektů nemůže myslet vážně! Ale třeba je to v pořádku, v pohodě, normální a běžné. Kdo se v tom dneska má vlastně vyznat. Špatný film, špatné alibi, kdo to dneska rozezná? Stejně tak se nechci věnovat zmíněné územní studii, ani její kvalitě a nízké úrovni. Ostatně, to ať posoudí jiní. Jak vidět, tenhle park se nemusí jmenovat anonymně Za Pivovarem, nebo Před Pivovarem, tenhle park může mít konkrétní Jméno po tvůrci dnešního Pražského Předměstí a celého Vysokého Mýta.

Ve Vysokém Mýtě tak dostali a mají, co si zaslouží. Zadání záměrně opomíjející řešení navazujících a širších souvislostí se citelně a negativně odrazilo ve zpracování obou návrhů. V území jsou hledány zbytečné věci, jako nejrůznější ústřední části, zbytečné objekty, zbytečná zázemí atd. atd., které jsou v širších souvislostech za hranicí řešeného. Příznačně tak možná zvítězil návrh, který má jako středobod nového snažení a parku záchod.

Míru zdar a lepším kapitalistickým zítřkům a čtyřletkám taky.

ps: Vše kolem soutěže je určitě legální a město by ani jinak postupovat nemohlo. Nejde však podobu města utvářet lépe a zodpovědněji? Ovšem, uvedené je dneska legální, ale nakolik je to normální a především morální? Bude tohle jednou budoucnost soutěžení?