Veřejný prostor pro Chrudim

Ještě jednou o sídelní kaši a příležitostech pro krajinu, města a obce. O negativních důsledcích suburbanizace a nevlídném okolí města, o nástrojích plánování území města a krajiny.

Úvahy a povídání o městě, jeho problémech a příležitostech souvisí s krajinou. Očividně totiž stále chybí cílený a celostní rozvojovým dokumentem zlepšování krajiny, především pak sídelní krajiny českých měst a obcí. Chybí stále vnímání krajiny v souvislostech. V souvislostech, které by se staly lidem přirozené a vedly ke zlepšení kvality života a našeho životního prostoru.

S tématem krajiny jako nástrojem a dokumentem pro plánování, péči, obnovu a rozvoj území ČR, jsem si dovolil “otravovat“ pana Ing. Sklenáře, ředitele odboru územního plánování na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ve stručnosti si dovolím ocitovat odpověď. Bylo by fajn, kdyby se s ní seznámili politici a starostové měst a obcí. Především pak lidé, kteří nevidí krajinu jen jako místo pro novou zástavbu, silnice, logistická centra a průmyslové a nákupní zóny.

“Před časem jsem označil řešení krajiny za největší slabinu současného územního plánování. Jako nastartování řešení jsme si na odboru vytknuli prosadit pořizování komplexně pojatých územních studií krajiny, ne jako oborovou akci, ale ve shodě s hlavním partnerem – MŽP. Je před vyhlášením (na podzim letošního roku) výzva z IROP, specifický cíl 3.3, Územní studie krajiny, kde příjemcem mají být obce s rozšířenou působností, řešené území celé správní území ORP (včetně území všech obcí ve správním území), úhrada z fondu 85%, státní rozpočet 5%, 10% obec. Dokončujeme s MŽP doporučené zadání.“

Jak se lze dočíst v informacích o možnostech čerpání peněz z Integrovaného regionálního operačního programu na podporu územního plánování, tak na prioritní osu 3 – “Dobrá správa územní a zefektivnění veřejných institucí“ a specifický cíl 3.3 “Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje“ je vyčleněno 46 mil. EUR, tj. cca 1,1 mld. Kč.

Snad to lidé a především sama odborná veřejnost, ambiciózní politici, architekti a plánovači území nezazdí, snad myšlenka nebude vystavena nekalé soutěži a monopolu, jak se v Česku stává. Třeba opravdu svítá na lepší časy, jak řekl pan Sklenář. Naše krajina by si to konečně zasloužila.

Něco k teorii.

Chrudim je město, které umí vařit sídelní kaši. Politika územního rozvoje ČR vychází i z toho, že území a krajina Česka je jedinečná a při zástavbě každého kousku země, by se mělo pečlivě přemýšlet. Cílem je právě nepoškozovat a zachovat krajinné hodnoty. Týká se to samozřejmě nejen volné krajiny, ale i krajiny sídel a původní sídelní struktury. Maximálně ohleduplně a hospodárně se chovat k nezastavěnému území, k polím, lesům, vodotečím apod. a zajistit aby území nebylo zbytečně fragmentováno. Naopak podporovat obnovu přírodní rozmanitosti navazující krajiny a její prostupnost. Tedy opak ke stále vžitému a zakořeněnému socialistickému i tomu kapitalistickému plánování území.

Důležitější a hodnotnější než různě kvalitní zástavba roztroušená kolem města je právě to ostatní a nezastavěné. Neboli to, co je skutečně cenné jak dnes tak v budoucnu. Rozhodně to nejsou porůznu v krajině roztroušená ghetta, kolonie, zastavěné plochy a satelity. Tohle bohužel někteří lidé i architekti těžko chápou.

Když se nestaví na poli, není kde stavět a bydlet?

K zástavbě se v prvé řadě nabízí využít město, využít dostupných přestavbových ploch, hledat rozvoj bydlení uvnitř zastavěného území, případně v přímé návaznosti a souvislostech již stávající městské zástavby. Tedy pokud je to možné, jít nejdříve cestou citlivého zahušťování a doplňování urbanistické struktury města, přemýšlet o jeho kompaktnosti. Suburbanizaci v okolí na jeho správním území držet na uzdě v rozumné míře, aby kolem města nekroužil v budoucnu odpad nepřeberných vesmírných satelitů. Místo kompaktního města se ale Chrudim rozvolňje. Neposiluje drobnou polycentrickou strukturu osídlení krajiny, původní atributy sídelní soustavy. Jednoduše řečeno je třeba začít maximálně zodpovědně, hospodárně a šetrně využívat své území a životní prostředí.

Chrudim a politika územního rozvoje.

Chrudim porušuje politiku územního rozvoje ČR nebo má minimálně s jejím naplňováním stejně jako se zásadami urbánní politiky ČR problémy. To se týká i politiky ochrany přírody ČR. I když územní plán města deklaruje něco jiného. Pokud si obejdeme Chrudim, budeme vědět proč. Není žádná sranda, když se barvy územního plánu vpíjí do krajiny. Je dobré vědět, co územní plán znamená v realitě a jak jím deklarované priority najednou vyšumí, jak vypadají, když se z papíru přenesou ven do světa. Na druhou stranu, každé město má svou politiku a lidem to vyhovuje. To není kritika, ale jen konstatování o vážnosti situace. Navíc, když je možno ji předcházet.

Dnešní stav města, dům v poli a asfaltová silnice k němu město nedělá.

Lidé chtějí bydlet na krásných místech. Kdo by nechtěl. Většina. Někteří lidé si ze stávajícího místa udělají krásné i tak, někteří si koupí krásné místo za městem, aby si z něj udělali podle svého ještě hezčí. Od toho jsou zodpovědní lidé na zodpovědných místech, aby dokázali řešit problémy města a krajiny, staré či nové zástavby, říct a vysvětlit co a jak a proč, říct tady ANO tady NE a především dokázali vše lidem vysvětlit.

Město a jeho představitelé nejméně o dva kroky vepředu?

Město problematicky drží krok s novou zástavbou, s hladem developerů a nejrůznějšími tlaky po zástavbě. Město by mělo být krok vpředu, ale je to obráceně. Chrudim těžko předchází a zamezuje negativní suburbanizaci a důsledkům, které vedou k prostorové a sociální segregaci, zbytečnému ničení volné krajiny kolem včetně navazujícího venkovského osídlení. Zpětně se tím oslabuje město samotné v urbanistické a sídelní rovině. Vytváří se problémy identifikace města a městského centra okolního kašovitého území.

Město má problémy ve vztahu nových obyvatel nových kolonií a jejich identifikace s místem a okolím. Těžko reaguje a vytváří podmínky přívětivého začlenění nové zástavby do krajiny a okolí města, tedy má problémy ve vztahu krajina a nová zástavba. Má rovněž problém ve vztahu nabídky přívětivého okolí obyvatelům nového ghetta, tedy komfortu zvyšujícího nejen kvalitu bydlení lidí v nové lokalitě, ale související s udržitelností životního prostředí navazujícího na novou zástavbu, související s infrastrukturou krajiny, atd. Tohle developer ani pozemkový překupník neudělá, protože k tomu není nucen a zodpovědnost nemá, od toho tu je město, aby si tyto věci ohlídalo. Ohlídalo si koordinaci nové zástavby s ostatními funkcemi a podobou území, zajistilo lidem veřejnoprostorový pobytový komfort, udržitelnost krajiny a přírodních složek. Jinak řečeno - cíleně zvyšuje hodnotu území pro život v něm.

Co je možno dělat pro pozitivní vývoj chrudimského okolí?

Pro Chrudim je důležité uchopení krajinné a urbanistické struktury před očima se tvořící Chrudimské aglomerace, které jako chobotnice prorůstá do Slatiňan a okolních obcí a vytváří a rozšiřuje další tlaky na zástavbu území a pohlcuje, co jí přijde do cesty. Zamyslet se nad plochami již zdevastovaného či zastavěného a zastavitelného území a především nad všemi zbylými volnými plochami a zbytky navazující krajiny. Předejít zničení chrudimského okolí a zajistit jeho krajinnou i urbanistickou a přírodní udržitelnost. Začít se naprosto systematicky věnovat omezení negativních důsledků suburbanizace a negativního vývoje území.

Krajina kolem města = budoucnost města.

Důležité pro Chrudim je hospodárně využívat město a především okolní krajinu a pozemky. Zachovat to, co ještě v území okolo města zbylo, dále to netříštit, pracovat na vymezení a udržitelnosti zbylých volných hospodářských či přírodních ploch před zastavěním a pracovat pro vytvoření souvislých postupných ploch krajiny a ploch veřejně přístupné zeleně. Tedy zachování souvislých ploch či pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí města, způsobilých pro každodenní a celoroční využívání a rekreaci lidí s předpokladem podpory životního prostředí, krajinných prvků, vegetace v krajině, drobných stromových a lesních porostů, luk, polí, remízů, vodotečí atd. při zachování prostupnosti krajiny pro lidi.

Vytvořit podmínky pro každodennost lidí a krajiny.

Pokud je např. Podhůra pro lidi spíše víkendovou záležitostí mělo by být město a jeho nejbližší okolí pro lidi záležitostí každodenní, mělo by krajinné, veřejnoprostorové, volnočasové a rekreační funkce nabízet každý den. Tedy nikoli princip - uděláme Podhůru a máme vyhráno, ale princip - budeme systematicky a po krůčcích opečovávat a rozvíjet potenciál města a navazujícího okolí, aby tady mohli lidé žít a pak to ostatní. Důležité je vytvářet předpoklady nových ploch veřejně přístupné krajiny, ať už hospodářské či přírodní, vytvářet předpoklady nových ploch zeleně města v souvislostech udržitelného rozvoje území právě kolem rostoucího města.

Úměrně s novou zástavbou kolem města, ale i novými stavbami dopravní infrastruktury (obchvat) chybí  zvyšovaní kvality životního prostředí právě v okolí města a v návaznosti na město. Možnost využívat okolí města lidmi, využít a pečovat o potenciál, který nabízí hospodářská i kulturní krajina v okolí města. Chybí vize budoucnosti zvyšování kvality života okolí města. Samotná zástavba není zvyšováním této kvality.

Co s tím v praxi? Co územní, sídelní, urbanistické či jiné studie a plány Chrudimi zatím neřeší.

V návaznosti na územní plánování a právě v souvislostech zastavěného území a nové zástavby by úplně ve stejné míře podrobnosti mělo být řešeno navazující a okolní území na úrovni územní studie či konkrétního projektu, konkrétního zadání v odpovídající podrobnosti.

Zatím není v Česku zvykem řešit věci obráceně, právě z pohledu volné krajiny, kdy domečky a zástavba je jen jednou s řešených věcí v rámci balíku celostních souvislostí konkrétního i navazujícího území, tedy s maximální ohleduplností právě ke krajině samé, jako její součást. Je jedno, jestli je krajina a okolí více zemědělská nebo více přírodní. Zatím jsou územní studie a celá urbanisticko-architektonická koncepce nové zástavby většinou jen na úrovni parcelace a zasíťování pole, nakreslení místa pro domeček a příjezdové asfaltky vedoucí do kolonie nového života odněkud z venku. Okolí je jednoduše šumák. A to při vzniku nové menší vesničky na hnědé hroudě nebo zelené louce je už problém.

Projekt rozvoje krajiny a systému sídelní zeleně města Chrudim.

Je potřeba se zaměřit daleko detailněji než dosud na nezastavěné části správního území města Chrudim, včetně souvislostí a přesahů do navazujících obcí. V odpovídající podrobnosti, kterou územní plán nemůže zajistit (stejně jako konkrétní podobu zástavby), jasně formulovat priorit y a cíle rozvoje krajiny včetně té zemědělské navazující na město, včetně složek životního prostředí a veřejné městské zeleně. Detailněji se zamyslet jak z pohledu obyvatel města, tedy i nových zástaveb na podpoře soužití člověka s příměstskou a navazující venkovskou krajinou. Sarkasmus typu když bydlím v hektarové zahradě tak mě to nemusí zajímat, není na místě. Lidé by se měli aktivně zapojit do formování svého okolí, do vztahu lepšího soužití člověka s městem. Je jen jedno město, které má jedno okolí a jedno životní prostředí a jedny obyvatele.

Lze se na územní plánování podívat z jiného pohledu a z druhé strany, z pohledu krajiny a volných ploch?

Lze obrátit postoj a na okolí města se podívat jinak? Řeší se stavby a zastavěné území. Zatím zůstává neřešeno prověření rozsahu a neměnnosti zemědělsky využívané půdy v okolí města a to právě v souvislostech tlaku na zástavbu. Stejně jako se nepracuje s nezastavěným územím. Prověřit půdní fond s ohledem na stálost a udržitelnost. Jednak z pohledu udržitelného hospodářského využívání. Jednak z pohledu maximální podpory funkcí a využití jako veřejné městské zeleně, rozvoje přírodního a životního potenciálu v okolí města. Tedy obrácená filozofie práce s územím, ze které mj. vyplývá zpětně i vhodnost či nevhodnost staveb a zastavění v konkrétních místech. (Prioritou není stavba, ale rovnou její začlenění do prostředí, o kterém je jasno, jak bude vypadat. Roste vzájemný komfort staveb a území. Dnes se postaví dům a pak se různě flekuje podoba okolního území.)  Vytvoření stabilního nezastavitelného území s odpovídajícími funkcemi v navazující zástavbě pohlcující prostor mezi městy. Připravit okolí pro zástavbu tak, aby co nejrychleji srostla s místem a okolím, stejně jako lidé a jejich život, aby se vytvořil vztah k místu. Těžko se bude vytvářet, když kolem nic není, v krajině uprostřed pouště. Vytvářet propojený systém města, krajiny a lidí.

Srůstání měst a obcí. Předepsat dietu a zdravý životní styl chrudimské chobotnici.

Zaměřit se na to a zamezit, aby nedocházelo ke zbytečnému srůstání Chrudimi se Staliňany a okolními obcemi. Vytvořit stabilní nezastavitelné území s odpovídajícími funkcemi a využitím ve prospěch veřejného přírodního a životního prostředí a krajinotvorných funkcí v dnešní roztroušené zástavbě, která stále pohlcuje prostor mezi Chrudimí, Slatiňany, Sobětuchy, Vestcem a dalšími okolními obcemi.

Lidé tvoří město a krajinu, domov. Krajina je jednou z věcí, která tu po nich zbude. Krajina a místo pro další životy, dalších lidí. Zní to pateticky. Realita území kolem Chrudimi je však neúprosná. Je čas vážně přemýšlet co dělat ve prospěch budoucí přívětivosti a udržitelnosti životního prostoru kolem města. Zamyslet se nad sídelní krajinou, nad krajinou nejbližší. Nalézt všechny zbývající pozitivní místa a vztahy v území, analyzovat je a řešit a řešit a realizovat je celostně. Vést otevřený dialog s lidmi nad městem a jeho přechodem do krajiny, nad tím, co nás v životě obklopuje.

Pracovat na vytvoření propojeného a spojitého systému ploch sídelní krajiny a sídelní zeleně posilující rozmanitost a stabilitu prostředí, posilující průchodnost krajiny. Obrátit dosavadní pohled na krajinu a pole kolem města. Poučit se z dosavadní zástavby a způsobů zastavování okolí města a jasně definovat systém a pravidla sídelní krajiny (a jejích podob) a zeleně města, a ochranu tohoto systému hospodářské či zemědělské či přírodní či venkovské či kulturní krajiny a městské zeleně, kde zástavba ať už obytná či průmyslová či komerční a nákupní) je pouze a jen součástí většího celku, který ji obklopuje. Nikoli lepit projekty a studie v návaznosti staveb a čekat, až se stavby a záměry někde potkají. Předcházet stavu sídelní kaše a nevhodné suburbanizace rovnou z pozice cíleného zlepšování kvality životního prostředí v sídlech.  Vědět, jak rozvoj území a zástavby plánují v okolních obcích.

Místo zástavby a stavební rozmanitosti celostně analyzovat a fixovat a podpořit rozmanitost krajiny, životního prostoru pro lidi. Rostou možnosti a rychlost zástavby. Stavby jsou dolepovány do území bez vztahu k okolí, bez vztahů ke krajině. Město zaspalo reakci, ale především to, být nejméně o dva kroky vpředu před tímto způsobem svého rozvoje. Dva kroky před zájmy lidí, kteří vidí krajinu jen jako místo pro stavbu. Nedokáže krajinu pro sobecké či ušlechtilé zájmy lidí připravit. Krajina to není schopná bez pomoci lidí rozdejchat.

výstup:

Co je možno dělat pro pozitivní vývoj chrudimského okolí? Začít minimálně pracovat na : Studii systému krajiny a sídelní zeleně města Chrudim a její naplňování. Začít pracovat s krajinou jako základem územního plánování. Začít pracovat na celostní, cílené, kontinuální a živé Územní studii krajiny ORP Chrudim. Krajina a sídelní zeleň by měla být na odpovídající úrovni součástí územního plánování, krátkodobých i dlouhodobých strategií.

poznámky: V naší zlomkovité existenci je stále podporována roztříštěnost a stále chybí celostní uchopení a kontinuita, to se týká jak sídelní krajiny, tak krajiny vůbec.Je jedna krajina, jedna nevelká ČR a jedni lidé, kteří v ní žijí, kteří ji sdílejí a budou sdílet. Obnova, rozvoj, možnosti propojení krajinných struktur a prvků hospodářské a přírodní krajiny a ostatní sídelní zeleně kolem města v souvislostech vodních prvků, lesních porostů, průchodnosti, každodenního využívání a rekreace a návštěvnického režimu vůbec. Posilování přirozených funkcí krajiny. Zapojení krajinných struktur města do sídelní struktury přispívá k vyšší kvalitě života v sídlech.