Veřejný prostor pro Chrudim

Následující příspěvek není nějakou kritikou modelu města Chrudim. Je o věcech, které modely přináší či mohou přinést. Není ani kritikou tomu, kdo se ve skutečném či virtuálním světě počítačů snaží něco takového udělat.

Osobitost versus utilita, genius loci versus ctrl print

Model vypadá pěkně. Jde o klasický architektonický model udělaný podle rutinní kuchařky a technických příruček. Nic proti, klasika a dnešní utilita. Možná v dnešní době být model ani jiný nemůže. Jako ostatně celé dnešní architektonické a stavební digitální modelování a kreslení. Tady se možná vkrádá hloupá otázka, co by to znamenalo mít nějaký osobitý model? Osobitý pohled na město duší či očima, které tu žijí. Z materiálu a v provedení, který pak tomuto pohledu odpovídá a je blízký. Pohledů a nejrůznějších materiálů je přehršel. Osobně mám rád modely z jídel, kdy hodnota modelu je přímo úměrná vytvářené vzpomínce na něj, pěkně se nad ním debatuje. Nepěkné věci z urbanizmu města jde jednoduše vyzobat a sníst, zajíst je pak těmi pěknými, aby se model nezkazil a břicho nebolelo a zapít je něčím dobrým z kašny, čím víc kašen a řek má takové město, tím lépe. Může vůbec být v dnešní době model uměním, a protože to slovo nemám rád, tak tedy něčím víc než bezosobní rutinní tvorbou připomínající průmyslový výrobek?

Doba a její děti

Celá technologie není možná tak daleko. Všechno co je nové, musí být v dnešní době v rámci marketingu také drahé, i kdyby náklady na finální produkt činily tisícinu procenta. Je to škoda. Jsou v prodeji technologie a 3D tiskárny od několika tisíc, které tisknou třeba domečky, po průmyslové macky za několik miliónů, které by celý model města vytiskly třeba nadvakrát. Takže je možné se těšit, až za chvilku přijde doba, kdy se takový model města vytiskneme za pár švestek a za trochu času a vy si jej budete moci, tedy když budete chtít, třeba odnést domů dětem na hraní. Řeknete jim pak třeba, aby do nedělního oběda složily Chrudim, ať je klid na vaření. Nebo si tu Chrudim vybarvily tak, jak si ji zrovna dneska představují, anebo v rámci set future si v ní rovnou něco nového postavily a hrály si na to, jak to bude za takových několik desítek let tady vypadat, anebo ji celou přetvořily k obrazu svému. Návod na hraní bude samozřejmě obsahovat řadu jiných možností, jak si s modelem aktivně hrát neřku-li pracovat, jak jej aktivně používat, aby se neomrzel a jen místy interaktivně nesvítil.

O kontextu bez kontextu, o srovnání bez srovnání, o soudobé vedutě města bez veduty, o zrcadle skutečnosti

Model Chrudimi, jak nás sám informuje, je pojat jako soudobá veduta města. Ale to je omyl vyplývající jednak z nepochopení významu tohoto slova a vůbec celého pojímání města jeho politickými zástupci. Velikost zobrazeného území je dána penězi a měřítkem. Model zobrazuje historické jádro města. Přijde mi škoda, že nebyl zobrazen větší kousek. Ono totiž to město takhle ořezané vypadá lépe než ve skutečnosti. Je vidět, že i sterilní rutinní technický model dokáže městu při správné velikosti přidat na kráse. Není už vidět, jak nám ta Chrudim pěkně roste, bobtná a nepěkně se rozvaluje po okolí. Nejsou vidět nákupní a obchodní zóny, není vidět pár hal větších než celé centrum a stará Chrudim dohromady. Není vidět půvab celého severu města, vzkvétající průmyslové zóny, která není stále schopna pobrat ani kousek krásy a čím dál víc město hyzdí. Není vidět okolí jádra ani obludnost zástavby kolem města, tedy toho, co má přímý vliv na historické centrum, jeho podobu, život a budoucnost. Škoda tedy, že součástí modelu nejsou trochu širší vztahy, lépe řečenou souvislosti a kontext města se svým jádrem. Není vidět dnešek, kde a v čem dnes lidé žijí. Není vidět to, jak město opravdu vypadá dnes v roce 2015, možná proto, aby to budoucí generace moc nevyděsilo. V tomto ohledu je model vlastně lživý. Zobrazuje vylhanou skutečnost bez skutečných a opravdových vztahů a věcí, které obklopují dnešní jádro města. Možná by nebylo špatné, aby měl model pokračování a další díly - díl sever, jih, východ a západ. Možná by se měla uspořádat sbírka na komplexnější model, připomínající jednou dětem až dospějí skutečnou podobu dneška a jeho obrazu. Takový model by zachytil právě to důležité, co se jednou třeba někdy změní k lepšímu, protože to v budoucím krásném městě už nebude.

Model by měl tak trochu zachytit město v době svého vzniku. Být tak trochu výpovědí o lidech a jejich městě nebo o městě a jeho lidech, či obojím. V tomto ohledu je model tak trochu neživý a mrtvý.

Stejně tak, model nedává moc příležitostí uvědomit si budoucnost města. Chrudim by mohla mít po vzoru jiných měst třeba model z přelomu 19. a 20. stol. vypovídající o velikých změnách a o tom, kam to město za více jak posledních sto let dotáhlo. Brutální asanace, nebo naopak zbytečné a tragické stavební počiny by byly podsvíceny se vzpomínkou na zodpovědné.

Využití modelu, živý model do každé kanceláře, školy, rodiny

Je škoda, že za současnou cenu si radnice nemůže pořídit víc modelů a větších a realistických jako praktický manuál pro rozvoj města. Praktickou věc k úvahám nad urbanizmem, stavěním, architekturou, dopravou a podobně. K úvahám nad místy, která nelahodí duši a oku a nějak s městem nesouladí. Především politici by měli model prakticky používat, byť také na hraní. Důsledky skutečných realizací v území jsou pak daleko horší. Tímto by se jim dalo trochu předejít. A kdo si hraje, nezlobí. Vidím to s možnostmi praktického využití modelu dobře., i když na to třeba nebyl dělán. Rozhodně doba spěje k tomu, že podobný tisk už se bude jen zlevňovat a tak pořízení modelu do každé kanceláře nebude problém. Třeba se jako příslušenství budou tisknout i odstíny vybavení města a vůbec plastičtější prvky jeho života. Z tohoto pohledu jsou důležitější než samotný model data, podle kterých půjde v budoucnu model kdykoli a jakkoli udělat a připomenout si rok 2015.

Škoda, že je model zatím tak malý, že jím nejde pořádně fyzicky, tedy osobně a na vlastní kůži, aspoň “po špičkách“ projít. Dopraváci by jej mohli projíždět angličáky nebo šlapacími autíčky a zabývat se ve volných chvílích dopravní politikou města, podobou silnic, potenciálem navazujícího silničního parteru a veřejných prostranství. Ochránci přírody by si mohli vzít stromy a zahrát si na zahradníky. Škoda, že model zatím nejde měnit, že neexistují doplňkové a náhradní či přídavné díly. Škoda, že nejde trochu rozpohybovat, vytvořit představu míst k lepšímu životu. Jsem proto, aby radnice měla víc modelů, s kterými bude pracovat.

Své modely by měly mít školky i školy, pokud si jej však dle svého nevyrobí sami. Ovšem ne nějaké virtuální v compu, aby tam děti zbytečně nelenivěly a nekoukali do virtuálního světa monitoru. Děti jsou hravé a mají nápady. Tak třeba někdy představí nejrůznější modely svých zhmotněných představ města a jeho míst, oživlou skutečnost, kterou město nabízí a lidé budou třeba jednou žít.

Není přesnost jako výstižnost, není virtuality bez skutečnosti

Model se dělá i proto, aby zachytil podobu města v době svého vzniku. Možná, že v tomto ohledu není zas tak důležitá přesnost. Pár centimetrů v realitě stavby domu nic neznamená, v počítači si s tisícinami milimetrů ostatně můžete hrát donekonečna, fajnšmekři si mohou nastavit třeba deset na mínus šestou a zaplaví vás virtuální hloupost. Stejně tak mohu udělat fotku několik giga nebo jen pár mega. Ve venkovní realitě zbytečnosti, v modelu věci, které člověk nevnímá. Možná je důležitější co a jak model zobrazuje, jak město vypadá, z čeho a jakých materiálů a barev je tvořeno, z jakých struktur a povrchů, z čeho město vlastně je. I když je pravda, že se umělé hmotě možná začíná blížit.

Dnešní doba má vše na netu, jenže ono to od stolu a monitoru nějak není ono, možná i proto někdy město vypadá, jak vypadá, z pohledu od stolu. To se týká i Chrudimi. Virtuální prohlídka je fajn, ale nejlepší virtuální prohlídkou je stále bipedická a optická skutečnost přímo venku. Virtuální prohlídka by dnes byla možná zajímavá, kdyby se jednalo o reality show, o procházku s pohledem do zákulisí úřadu a soukromí obyvatel města. Možná by některé zaujala, pokud by měla grafiku a příběhy počítačových her. Dnešní stavební a architektonickou grafikou nejsem obecně uchvácen snad proto, že jsem to dělal, je to nuda. Co vlastně opravdu nabízí digitální model města a jeho virtuální návštěva? Vlastně nic víc, než ten skutečný. Není to škoda v době nepřeberných možností?

Model pana Antonína Dlouháchvíle aneb od papíru a tuše k digitalizaci

Narodil se v roce 1791 a v roce 1837 zemřel. Od roku 1822 byl Langweil knihovním sluhou v Univerzitní knihovně v Klementinu. Dlouho nosil v hlavě myšlenku, kterou přibližně od roku 1926 začal naplňovat, někdy i dost dobrodružně. To, když si na papírek črtal podobu odvrácených částí domů a dvorů, ukrytých majiteli před zvědavými zraky kolemjdoucích ctihodných měšťanů, nebo významné budovy. Nosil pak raději policejní povolení k zakreslování domů. Začaly se rodit modely staveb, začalo se rodit město, jedinečně uchovávající přítomnost genia loci. Psal se rok 1833, v Praze pobýval císař František I, důvod pro zorganizování průmyslové výstavy na Pražském hradě, uprostřed Německého sálu byl vystaven, vybaven optickým přístrojem pro sledování detailů, Langweilův model. Čas ukrajoval potíže s dohotovením, roku 1837 nemocný Langweil zemřel. Model zůstal nedokončený, některé objekty rozpracovány. V roce 1840 jej od vdovy s doporučením hraběte Chotka za 500zl. koupil panovník Ferdinand V a daroval Vlasteneckému muzeu. Poslední korunovaný český král žil od abdikace v roce 1848 až do smrti v roce 1875 v Praze. V roce 1836, kdy byl korunován českým králem, Langweilovi pomohl příspěvkem 150zl. Zbylo devět beden s modelem. Zrcadlo skutečnosti přežívalo různě. V roce 1891 byl model vystaven na Zemské jubilejní výstavě, k jejíž příležitosti vznikla i Petřínská rozhledna. V roce 2006-2008 byla provedena digitalizace modelu a jeho virtuální zpřístupnění. Bylo pořízeno kolem čtvrt milionu snímků, nad objekty kroužil snímací robot, pomáhal software na míru, pracovalo 48 procesorů, zákoutí snímaly lékařské kamery, technologie napínala své možnosti. Model je uložen v Muzeu hlavního města Prahy. Model je výpovědí o době a jejích lidech.

Pět stovek a půl mega, přízemní srovnání rozdílu nepatrného

Pět stovek nebylo ani tehdy málo. Za pět set zlatých šlo pořídit třeba více jak 10 stračen nebo 20 či 50 sudů piva nebo osminu obyčejného domu. Byl to přibližně roční plat úředníka. Za chrudimský model by se dalo pořídit více jak 25 výkonných zahraničních dojnic a při dobré koupi více jak 12 kusů zahraničního chlupatého náhorního masného skotu, nebo také více jak 200 padesátilitrových sudů plzeňského či dokonce více jak 500 sudů plnotučných Krakonošů, třetinu bytu nebo čtvrtinu obyčejného domku. Je to necelých 20 průměrných mezd. Lidská technologie se během 180 let opravdu značně posunula. Ale lidská invence stále zůstává nějak jedinečná.

Dnešní doba ráda oslňuje nejrůznějšími technickými a jinými údaji. Mrkneme se tedy do minulosti a nemusíme ani do zahraničí. Zůstaneme doma. Laťka je pekelně vysoko.

O porovnání neporovnatelného?

Některé technické údaje modelu Chrudimi 2015:

autor a investor: VIZarch s.r.o., Melown Maps, Koplast s.r.o., obrábění CNC, MgA J. Suchánek, město Chrudim;  422 vymodelovaných domů, 1432 hodin tisku, 16 podsvětlených dominant, 261 vyrobených stromů, 10 cm přesnost vůči realitě, 650 leteckých fotografií, velikost 110 x 150 cm, 1,65m2, měřítko 1:500, PC grafika + tisk, umělá hmota, barva bílá+zelená+modrá, cena cca 0,5mil. + peníze z používání modelu na internetu + ostatní ???

Některé technické údaje Langweilova modelu

autor Antonín Langweil (sluha Univerzitní knihovny v Klementinu), vznik 1826-1837, (většina v 1826-1833) velikost 20m2, zobrazuje více jak 2 000 budov,  model zachycuje realistické provedení objektů se všemi stavebními detaily fasád včetně vzhledu navazujících veřejných prostranství a ulic, na fasádách jsou zachyceny stavební a výzdobné detaily, domovní znamení, fresky, sluneční hodiny, aktuální anomálie jako oprýskané zdi, vytlučená okna i popínavé rostliny, složené dřevo, či sudy na dvoře atd., měřítko 1:480, papírová lepenka na dřevěné konstrukci, ruční práce, osobité výtvarné pojetí. V roce 1836 císařská podpora 150zl., v r. 1840 zakoupen model Ferdinandem V za 500zl. pro Vlastenecké muzeum. Jak uvedl sám autor, jde o plastický model města, zachyceného s maximální věrností detailu a výstižností celku, jde o dílo zajímavé pro potomstvo.

ps:

Tento příspěvek věnuji všem, kdo neví co to je veduta města. Stejně jako všem, kdo tu chrudimskou ničí. Díváme se do budoucnosti stejně, jako se díváme na přítomnost a dnešek? Odráží tento pohled i model města Chrudimi 2015?

Některé objekty modelu jsou podsvětleny. Mj. v době po Langweilově smrti v průběhu 19. století se vedli vášnivé diskuze o iluminaci Prahy, jak nás informují tehdejší noviny jako Národní Listy, Tagesbote, či Bohemia a tehdejší žurnalisté včetně Jana Nerudy. Mj. jak vypadá současné osvětlení města Chrudim?

odkazy:

S modelem města Chrudim se můžete seznámit:

www.chrudim2015.cz

S Langweilovým modelem a jeho osobou se můžete seznámit na:

http://www.langweil.cz/

Na to, jak vypadají takové veduty města, se můžete podívat třeba na stránkách Archivu hl. města Prahy:

http://amp.bach.cz/pragapublica/