Veřejný prostor pro Chrudim

Jak si lidé v Heřmanově Městci všímají lesa?

Ve zprávách o lesích kolem Heřmanova Městce se objevuje, že majitel kempu brání na Konopáči stromy za plotem. O týden později starosta říká, že přestárlé stromy musejí pryč. Objevují se zprávy o činnosti přátel Železných hor či jiných spolků přispívajících k obnově lesů či o tom, jak se někde v lese za dotace upravil kus cesty. Kácení tisíců stromů kolem města lidi nevzrušuje. Vnímají to jako něco, co nejde změnit a co se jich netýká. Což je omyl. Přitom padající strom na plácku ve městě, slibující laciné a snadné zviditelnění, přitahuje stále nejrůznější sdružení a ochránce jak slepice na flus. 

Co se neříká a proč se lepší budoucnost lesů stále oddaluje?

V lesích kolem Heřmanova Městce se zbytečně kácí stovky ba tisíce stromů. Kácí se stovky dubů v nejlepších letech. Proč? Jednak proto, že lesy kolem města jsou v majetku podniku Lesy české republiky (LČR), jednak proto, že i přes nesporná mimoprodukční hlediska jde stále o lesy hospodářské. A LČR musí vydělávat, aby byly peníze na prezentaci, na mateřský a láskyplně prezentovaný vztah k životnímu prostředí někde jinde, a na lepší a lesem vonící zítřky ležící hodně daleko od Heřmanova Městce, kam lidé pojedou na dovolenou.

Hospodářské lesy ve vlastnictví Heřmanova Městce se rozkládají mimo město od Konopáče po Hošťalovice a Slavkovice. Veřejnost se dnes o nich nic nedozví. Odpovídající prezentace chybí. Možná letitý záměr. 

O roli státu v péči o životní prostředí a o mimoprodukčních funkcích lesa

Česká republika prostřednictvím LČR nemá zájem na zlepšení lesů kolem města? Není veřejný zájem lidí a jejich politiků na zlepšení a ochraně životního prostředí kolem města? Není zájem, aby mimoprodukční funkce lesa byly nadřazeny funkcím produkčním? Aby neprobíhala zbytečně velkoplošná holosečná mýtní těžba oddalující jen příštím generacím krásný věkovitý a přirozený les? Nejde jen tak náhodou o příměstské lesy se zvýšenou rekreační funkcí? Nemohou lesy sloužit k edukaci a rozvoji zájmu veřejnosti o ně? Pokud vezmu nezanedbatelnou rozlohu prstence lesů kolem města, nemá už přece jenom krajinotvornou a půdoochranou funkci? Nejsou kolem města vodní zdroje? Nemůže les v takovém rozsahu uchovávat a podporovat biologickou rozmanitost? Nota bene, když na něj navazují chráněná území? Tolik výčet drobných priorit a předpokladů pro zařazení do kategorie lesa zvláštního určení. Není tedy na čase konečně přehodnotit veřejné zájmy a věci začít řešit, místo neustálého oddalování budoucnosti!? V porostech “Paláce“ se objevují ohromné paseky, v “Bažantnici“ zůstal jen porostní plášť, zdravé duby v nejlepších letech jdou k zemi, zbytečně se těží a těží, aby se mohlo sázet, tomu se pak říká obnova. Jenže les se takhle obnovovat nemusí. Budoucnost nemusí být jen velké holé paseky a mýtní těžby, ale nádherné věkovité a přirozené lesy přímo kolem města. Nejde změnit toto holosečné hospodaření a pasečné tvary lesa? 

Mýty o hospodaření a lesním hospodářském plánu

Lesní hospodářské plány (LHP) či osnovy se týkají porostů. Ovšem les nejsou jen stromy, je to cestní infrastruktura, vodoteče a vodní plochy, stavby, pastviny, louky, políčka a jiné pozemky a vybavení. Stejně tak jde o poslání lesa, o utváření dlouhodobých koncepcí a filozofií pro hospodaření, činnosti v lese, budování vztahů s veřejností, rekreační využívání atd. A jakou mají koncepci lesy města Heřmanův Městec a lesy LČR? Mají vůbec nějakou koncepci, kromě těžby a zisku? Neviděl jsem ji, veřejně dostupná není. A proč o tom mluvím? Protože LHP není neměnný nástroj, navíc může vycházet z přežité a špatné koncepce a filozofie lesa. To že se někde zbytečně kácí, lidé berou stále jako samozřejmost a zakořeněný mýtus daný LHP. Namnoze jde však o politická rozhodnutí. Jejich důsledkem je LHP i hospodaření v lese.

Neříkám, že na lesích hospodářských je něco špatného. Ani že vlastník a hospodář nemůže ukázkově prezentovat, jak se udržitelně hospodaří, jaké jsou možnosti těžby, obnovy, výchovy a ochrany lesa a jak i les hospodářský vedle produkčních funkcí může plnit celou řadu těch ostatních, včetně přírodní, rekreační a vůbec celospolečenské. Říkám jen, že les hospodářský neumožňuje dle legislativy koncepci přírodních, přirozených a přírodě blízkých lesů kolem města a způsoby hospodaření, které k tomu vedou. Velké holé paseky jsou v hospodářském příměstském lese běžné a nemá cenu se nad tím dál pozastavovat. Jde o peníze. Otázkou je, co lidé a jejich politici kolem svého města chtějí.

Zbytečným plundrováním trpí dlouhodobě příměstské lesy řady měst v Česku, stačí se podívat do Pardubic. Tam jsou dokonce lesy zvláštního určení. Cíleně si tam lidé oddalují budoucnost krásných městských lesů o desítky let. Možná je politika lesa silně zakořeněna jednou nohou v socialistické minulosti a tou druhou už přes čtvrt století zarůstají do byznysu a kapitalizmu dnešních lepších zítřků. Lesy dlouhodobě stojí stranou veřejného zájmu a podle toho vypadají. I v Heřmanově Městci je les stále tabu, kam se chodí pro dřevo, či naopak kam se dříví nosí. Kam se volá, aby se něco mohlo ozývat. 

V čem je krása lesů?

Krása lesů je v jejich přirozenosti a ta je zase neodmyslitelnou součástí přírodního bohatství a kulturního dědictví. Je možné mít přímo kolem českého města přírodu? Les přírodní, přirozený, nebo přírodě blízký? Lze mít les dlouhověký, pestrý a s přirozenou vegetací? Bude možné obdivovat staré věkovité doubravy a jiné stanovišti blízké porosty se stovkami let starými stromy? Je možné mít ve městě a kolem něj krásný les bez zbytečně velikých holých pasek, oplocení a neprostupnosti? Lze mít les, který obnovou a hospodařením nebude vytvářet na velkých plochách neustále se opakující koloběh mýcení, holosečí, produkci stromů stejného druhu, věku a výšky, zbytečně krátkou dobu obmýtí a nízkou rozmanitost porostů?  Lze jemně a šetrně hospodařit v lese a zajistit mu různověkost, rozmanitost, dlouhověkost . . . . ? Lze vytvořit bezpečný a přívětivý les? I takový les může být běžnou součástí života lidí, prostředí města a navazující krajiny. Může být odrazem naší kulturní vyspělosti, která nebude jen ničit. Možná nalezneme hodnoty v tom, co nás každodenně a bezprostředně obklopuje. Jaká je budoucnost života ve městě a jeho životního prostředí? Je to paseka? Lidé mohou mít kolem sebe krásný les, na který budou po generace hrdí. Možná jen dneska hledají vztah, jak se k takovému lesu začít chovat. Nejde o to mít kolem sebe pralesy s tabulkou zapovídající všechny zásahy a návštěvy, ale úplně stačí nedělat kolem sebe zbytečnou paseku, být šetrní a neblbnout. Ale vysvětlete to obyvatelům s jinými problémy, nebo někomu s nastartovaným harvestorem. 

Jaká bude budoucnost lesů kolem Heřmanova Městce?

V Heřmanově Městci mohou mít lidé kolem krásného města relativně nedotčeného urbanistickými a jinými stavebními a dopravními výstřelky i krásné lesy a krajinu. Městec je obklopen jedinečným přírodním a kulturním dědictvím. Jeho součástí je i les. Ten je přímo součástí systémů veřejně přístupné městské zeleně i zásadním prvkem sídelní krajiny. Město může být obklopeno přírodou a krásným přirozeným lesem. Jenže tahle budoucnost se příštím generacím od roku 1989 stále jen vzdaluje. Zatím to kolem města vypadá, že lesy jsou nahlíženy jen přes peníze a prodané dřevo, přes rozsáhlé mýtní těžby, zbytečně veliké paseky a holé seče. Přirozenost může být budoucím fenoménem příměstských lesů. Tam, kde jsou k tomu podmínky, může být budoucím fenoménem českých měst a jejich sídelní krajiny přirozený les. Lze mít kolem Heřmaňáku přirozené lesy místo velké paseky? Je možné změnit filozofii přístupu k lesům obklopujícím město? Skutečná problematika heřmanoměsteckých lesů řešena není. Možná se lidé svých politiků na ni neptají a je jim to jedno. 

Dostanou přirozené lesy kolem města šanci?

Pokud jsou možnosti a podmínky mít kolem města přirozené lesy bez zbytečně velkých pasek souvisejících s holosečným a pasečným hospodařením a mýtní těžbou, měly by tyto lesy dostat šanci. Měly by dostat šanci přiblížit se přírodě, přírodnímu a přírodě blízkému stavu. Důvodem může být zanechání kvalitního životního prostředí budoucím generacím. A to nejen někde na horách či v rezervacích v jednoroční či víceleté dostupnosti spojené s dovolenou. Tohle může být příležitost k obyčejné každodennosti. Příležitost už konečně vybočit z návyků minulé doby, opustit názory řady zasloužilých lesníků. Přehodnotit priority byznysu. Krásné a přirozené lesy mohou být budoucností českých měst a sídelní krajiny. Do nového roku přeju lidem a politikům z Heřmanova Městce, aby takovou vizi našli a mohli být na lesy kolem svého města hrdí. Snad se v budoucnu rozvine na toto téma veřejná diskuze, protože dnešní stav je pro obyvatele a budoucnost města neudržitelný.

Do nového roku přeju lidem a politikům z Heřmanova Městce, aby takovou vizi našli a mohli být na lesy kolem svého města hrdí. Snad se v budoucnu rozvine na toto téma veřejná diskuze, protože dnešní stav je pro obyvatele a budoucnost města neudržitelný.

poznámky pod čarou:

Obecně. Problém Heřmanova Městce je, že lesy v jeho okolí jsou lesy hospodářské a nejsou ve vlastnictví města, ale státu a LČR. LČR v nich hospodaří klasicky velkoplošně holosečně a mýtně a pěkného, věkovitého a přirozeného lesa se obyvatelé okolo města nedočkají. Příkladem může být zbytečné kácení v “Bažantnici“, kde zbyl jen obvodový plášť porostu. Stejně tak kácení zdravých dubů v plné kondici v “Paláci“. Staletých lesů a doubrav se nedočkají ani generace potomků. Budoucnost se oddaluje. V rámci holosečného hospodaření vznikají pasečné tvary lesa, jinak řečeno vznikají zbytečné a velké paseky, dochází ke kácení dubů v nejlepším věku a ostatních stromů z důvodů hospodářských a finančních, a tím k oddalování věkovitého, pestrého a přirozeného lesa, klidně starého několik stovek let, na který by obyvatelé mohli být pyšní. Dnes nemají na co. Nemá cenu to dál rozebírat. Je potřeba to řešit. Je možno při zachování kategorie lesů hospodařit jinak? Je možno změnit kategorizaci z lesů hospodářských na lesy zvláštního určení? Je možná změna vlastníka, je možno provést směnu lesů apod. Je možno zlepšit stav lesů kolem města a co vše je proto třeba udělat???

Lesy od Konopáče po Hošťalovice a Slavkovice jsou lesy hospodářské, na kterých hospodaří a má je ve vlastnictví město. Jaká je koncepce těchto městských lesů? Stejně tak, jaká je koncepce lesů kolem města, které nejsou v jeho vlastnictví?

Poznámka: Porost dubů za fotbalovým hřištěm není veden jako les. Parcelní číslo: 1024/1, způsob využití: zeleň, druh pozemku: ostatní plocha, vlastník Město Heřmanův Městec, náměstí Míru 4, 53803 Heřmanův Městec)

Jaká je koncepce lesů? Jde o lesy kolem města, jde tedy o budoucnost životního prostředí a života ve městě vůbec. Jde o uchování lesů a o odpovídající péči. Jak mají vypadat lesy, které město obklopují? Mají vypadat, jak vypadají? Lidé v Heřmanově Městci to tak chtějí? Nejde jen o citlivou podporu každodenního a rekreačního využívání lesa, někam do lesa šoupnout lavičku, informační panel, vyznačit cyklistickou stezku nebo obnovit cestu, nebo si hrát na ekologii. Mělo by jít o celostní koncepci lesů, která by mohla vést k dialogu, ke změně hospodaření, ke změně kategorizace lesa, k podpoře jiných funkcí než produkčních, ke zvyšování přírodní hodnoty lesů a zlepšování životního prostředí kolem města vůbec, k různorodosti lesa, k citlivé podpoře každodenních aktivit obyvatel města, k obnově navazující krajiny, vodních prvků, sítě cest, vybavení, edukaci  atd., atd. Město a jeho okolí včetně lesa je úžasným kulturně historickým a přírodním dědictvím zasluhujícím pozornost, péči a obnovu.

Existuje nějaký celospolečenský zájem, zájem veřejnosti a obyvatel města vyvolat diskuzi nad lepšími lesy kolem města? Výše uvedené je zároveň výzvou a podnětem nejen pro obyvatele Heřmanova Městce, ale i pro Společnost přátel Železných hor, pro MAS Železnohorský region, pro politiky města, pro AOPK, pro všechny ostatní, kterým stav lesa není lhostejný. Širší úvahy nad uchováním a především zlepšením stavu životního prostředí, sídelní krajiny a lesů v okolí Heřmanova Městce, úvahy nad dalšími složkami krajiny by měly být rovněž součástí zpracování podrobné územní studie krajiny v celém katastru Heřmanova Městce. (Chrudim má v rozpočtu na rok 2017.) De facto by tato konkrétní věc měla být i jedním z řady bodů zadání územní studie krajiny.