Veřejný prostor pro Chrudim

1. O velkém stavění bez velkého myšlení – dopravním stavbám chybí kontext

Velké dopravní stavby v Česku neřeší své okolí. Jde o národní zvyk. Není to součástí projektů. Není to součástí podmínek. Na obnovu si člověk musí pěkně roky počkat a někdy to nestihne a dřív umře. Přitom v porovnání s náklady na stavbu dopravního veledíla jde o pár šušňů neboli procent. Když se staví nové silnice, přeruší původní vazby, cesty, přírodní vztahy a nenávratně se zapíší do zničené krajiny zatím bez nároku na její obnovu.

2. Čekárna zdravého města

Kdo si počká, třeba se dočká. Trpělivý chrudimský člověk se dočkal cesty do Topola. No sláva!!! Musel si počkat na obchvat, když to nešlo už dávno a potom ještě dlouho čekat.

3. Konec alejí v Česku, aneb aleje v Česku jsou dotační paskvil

Dneska dělají aleje v Česku blbci. Takový pitomec nesnáší obyčejné stromořadí či alej. Chce to mít zajímavější a tak stromky jednu chvilku sází na jednu stranu cesty, po chvilce je pak sází na druhou stranu a pak udělá nějakou tu mezírku, a aby to bylo ještě zajímavější, chvilku použije jeden druh či odrůdu stromu a za chvilku zase jiný druh stromu a pak zase úplně jiný stromek a takhle to ten pitomec dělá pořád. Obyčejná alej se díky pitomcům z Česka vytratila. Jak mají rodiče v Česku vůbec dneska vysvětlit dětem, co je alej? Děti, alej to jsou přihlouplé dotace a pestrost musí být pestrá, míjíte jen zoufalství dnešní doby . . . .

4. Údržba ke smrti, aneb jak umírá stromořadí

Velká část nově vysazeného ovocného stromořadí kolem cesty z Chrudimi do Topola je dneska mrtvá. Ovocné stromky vymřely. Odnesly to hlavně třešně a hrušky, jabloně zápasí o život. Zahradníci kdysi dávno věděli, že když něco vysadí, musí se o to také starat a když je horko, musí to taky zalévat. Dneska zacházejí lidé s rostlinami jako s instantním materiálem – použít a vyhodit. Když chcípneš, budeš nahrazen, budeš dosazen, není problém. Zadání bylo splněno, stromky vysazeny, jedeme dál. Škoda stromků, škoda času lidí, kteří je vypěstovali, škoda krajiny, kterou mají obohatit svým životem. Zahradníci vymřeli. Umírající alej do Topola je jen svědectvím o našem zdravém městě.