Veřejný prostor pro Chrudim

Dneska řeknu asi něco, čemu nikdo neuvěří. Město Chrudim má nadbytek parkovišť. Má nadbytek parkovacích a všech zpevněných ploch, kde dneska stojí auta. Tento prostor v porovnání s městem a výměrou jeho zástavby je ohromný a obludný. Mám na mysli všechna parkoviště a všechna místa, která jsou určena autům. V minulosti různě vznikající veřejné prostory města se mění v parkoviště. Podíl aut na využití městského veřejného prostoru je enormní. Podíl zpevněných ploch města ve prospěch aut rovněž. To vše odráží špatnou a stále klesající dopravní kulturu a politiku městské dopravy.

Vydal jsem se na jednu ze svých procházek městem. Tentokrát to byla procházka opravdu do smutku. Obešel jsem chrudimské školy, sportoviště, obešel jsem úřady, obešel jsem chrudimskou dopravní stoku od Obce Ležáků, přes Palackého, Poděbradovu po Topolskou, podíval jsem se na sídliště, na to jak vypadají ta stará a staví se ta nová, a cestu jsem zakončil v centru metropole. Byl jsem zvědav, jestli se od posledně něco nezměnilo. A ono ne. Prohlédl jsem si pro jistotu fotky z procházky i ty pořízené před pár lety. Viděl jsem město jako parkoviště. Velké, hnusné, obludné parkoviště.

Parkování v asanačních prolukách

Když se z města vytratily staré městské čtvrti a staré uliční zástavby, zbylo tu dědictví asanací. Zbyl tu zničený a neživotný městský parter, bezprizorní volné veřejné plochy obsadila trapně upravená zeleň a především parkoviště. Stačí se podívat, jak to třeba vypadá kolem Resselova náměstí a na Kateřinském předměstí. Město je v těchto částech doslova prošpikováno ploškami a plochami parkovišť. Stoupají v jeho centru od kostela vzhůru. Plochami pro auta je ověšena celá dopravní stoka od Penny, přes Borznu, Masarykovo náměstí k Lidlu. Dál pokračuje rozpad města navazující na tuto městskou dopravní stoku. “Vybombardované“ prostory původní uliční zástavby, asanace a proluky nahradila veřejná prostranství, která jsou dneska plná aut, místo “města“. Ani po letech se město, jeho zástavba a příjemný život do těchto končin nevrátil.

Parkování v dnešní zástavbě, sídlištích a vilových čtvrtích

Desítky let stavění a především dnešní způsob výstavby totiž už městu nepřináší téměř nic pozitivního, jen nové extrémy. Žijeme v době pokračujících negativních trendů stavění města. To se odráží v dopravě a parkování. Na jedné straně vznikají kolem města a kolem uliček co nikam nevedou zástavby nových domků. Výstavba je obrazem neuvěřitelného plýtvání s ohromnými pozemky a celým okolím města. Spousty zpevněných plocha a garáže pro tři auta. Prostor města se rozvolňuje do neurčita po krajině, klasická uliční zástavba dnes neexistuje. Na druhé straně je tu sídlištní zástavba k přespání lidí pod střechou doplněná ohromnou plochou parkovišť k přespání aut venku. Nová bytová výstavba, tedy nová postcosialistická sídliště trpí rovněž neschopností postavit běžnou ulici. Sídliště jsou bez vybavenosti a zázemí - na rozdíl od těch komunistických a vedle domů produkují stále ohromné plochy parkovišť, které vyplňují většinu veřejného prostoru. Tristní stavění, domy a parkoviště, styl hodný developerů 21. století. Aniž se město dokázalo poučit a rozumně vypořádat s problémy minulé výstavby a urbanizmu souvisejícího s prolukami a sídlišti, je smutné sledovat, jak si v nové zástavbě zadělává na nové dopravní problémy a jak auta dál ničí a budou ničit město.

Staví se tak, že lidé po městě jezdí sem a tam a neváhají kvůli půl kiláku sednout do auta a jet za roh. Může za to prý také málo času a nestíhání. To je ovšem jen jeden z civilizačních příznaků špatné organizace času a práce. Dnes už možná jeden z příznaků civilizační choroby nemocného světa. Může za to rovněž špatný urbanizmus, městské plánování a špatné stavění. Dostupnost a docházkové vzdálenosti obyčejné občanské vybavenosti města, od sportovišť, po školy, nemocnice a úřady přestává existovat, vzdálila se lidem a tak se raděj jezdí za vším auty. Uvedený způsob zástavby, ať jde o kolonie domečků v poli nebo o bytové polní domy kolem města tohle zatím bohužel podporuje.

Parkování, úřady a městské instituce

Řadu ploch kolem městských veřejných institucí vyplňují parkoviště. Kde a pro koho by parkoviště měla být? Pro návštěvy? Možná město má nějaký obrázek toho, kdo vlastně parkuje na chrudimských zpevněných plochách v centru, kolem hradeb, na parkovištích úřadů, městských, státních či krajských organizací. Je velmi jednoduché někde začít. Zaměstnanci placení městem, krajem či státem vůbec nemusí parkovat tam, co dneska parkují.

Parkování a školy

Parkoviště u českých škol, to je velmi smutná kapitola spojená s českou vzdělaností a s místy kde se rodí. Okolí základních a středních škol a školek, tvoří namnoze nevzhledný a dopravně kolizní veřejný prostor města. Školy vyrůstají z parkovišť, to je smutná realita, s kterou je konfrontována výchova mladých lidí. Parkoviště a auta jsou významně spojeny s důsledky špatného urbanizmu, špatné politiky stavění a dopravy. I tady se projevuje absence obyčejné pěší dostupnosti veřejné vybavenosti města pro většinu lidí. Těžko chodit dneska dětem do školy pěšky ze zástavby někde z pole za městem. Taková dnešní maminka nezřídka přifrčí rovnou z pole ze svého snu o bydlení, zastaví svou naleštěnou černou skříň o obrubník a hovořící do mobilu velikosti tenisové rakety zařizujíce svět kolem sebe vypustí potomka do školy, aby ho tady po skončení procesu opět nabrala.

Pokud by v Chrudimi byla nějaká univerzita, už by měla z dotací u malé učebny jedno nebo dvě velká parkoviště, pro žáka a jeho učitele, aby nemusel vozit vědomosti, pozorovaného prvoka, nějakou tu buňku a pitvané stéblo trávy třeba městskou. V Chrudimi se během let toho moc kolem škol nezměnilo. Město dál podporuje příčiny vedoucí ke školním parkovištím, dál podporuje nevzhledné uliční a veřejné prostory kolem chrudimských škol. Někde udělají dopraváci své maximum – jednosměrku a možná už nevidí, že za rohem jezdí auta i po chodníku, kde chodí děti. Někde postaví parkoviště rovnou před školními dveřmi, aby se dětem pak lépe chodilo přes projíždějící auta do školy. Ovšem svou nezastupitelnou roli zde hrají rodiče. A jak vidět, zatím je to v Chrudimi netrápí.

Parkování a nakupování

Soudruzi developeři spolu s politiky a hloupými komorovými architekty vnutili lidem styl nákupních zón a styl baráků a výstavby zahraničních obchodních řetězců. Češi se umí zahraničí přizpůsobit, jak tenkrát, tak i dnes. Místo rozumné výstavby rozhodili krámy zahraničních obchodníků po krajině Česka a po městském okolí a každý krám doplnili pořádným parkoviště. Vytvořili v malém Česku typ výstavby, za který by se mělo zavírat, aspoň do doby, než stavebníci přijdou k rozumu, a na to, že obchodem se nemusí ničit město, ani jeho okolí a stavět se může i rozumně. Podíl zpevněných ploch kolem nákupních hal je ohromný. Je jen důsledkem hloupé výstavby. Obchody však přinesly stejný typový způsob výstavby i do měst. Výsledkem je plýtvání s prostorem města, typová hala a barák bez jakékoli hodnoty a vztahu k okolí obklopen velkým parkovištěm. Hala a takový krám není součástí žádné zástavby, příjemného živého uličního parteru, přináší jen zbytečný veřejný prostor redukovaný na parkoviště.

Parkování a sport

Parkoviště jsou navěšena jako korálky na chrudimská sportoviště. Pěkně je to vidět kolem řeky Chrudimky. Každý sportovní chrám tady zatím potřebuje svoje parkoviště. Takže vcelku ohavné a špatně dopravně řešené nábřeží musí zatím doplňovat parkoviště. Nejde to vyřešit lépe?  Ale zatím jsme teprve u oprav tribun, tak kdo ví.

Nemá asi cenu pokračovat. Auta jako nezbytný doplněk mění podobu chrudimských dvorů a zahrad. Místo pro Chrudim kdysi typické vody ve městě člověk spíše vnímá na nábřeží a kolem náhonu auta. Celé město člověk pomalu začíná vnímat jako jedno velké parkoviště obklopené kruháky. Podíl zpevněných a všech veřejných ploch města ve prospěch aut je ohromný. Přijde čas s tím konečně něco dělat? Třeba lidem někdo představí celostní politiku dopravy. Nejen kruhák, nové sídlištní parkovišťátko se stromkem, opravu chodníku, přežitá řešení uličních prostor a nové čekání na jejich lepší podobu. Na druhé straně možná chybí poptávka po změně. Lidem, kteří volí své politiky, to možná zatím takhle vyhovuje.