|
|
Přirozený les, budoucí fenomén českých měst a jejich sídelní
krajiny? Les, to je politika, o které se zatím moc nemluví. Vztah politiků, zastupitelů a jejich lesníků k lesům kolem měst je různý. Možná je stát i les rodinná firma. Člověk by předpokládal, že kolem měst jsou krásné lesy, ale je tomu opravdu tak? Příspěvek bych nepsal, kdybych opakovaně nenarážel na problémy zbytečné destrukce a plundrování lesů kolem měst v malém Česku. Možná je to jen neomlouvající nevědomost, která oddaluje příjemnější budoucnost životního prostředí. Možná je to jen tím, že společenské uvažování, politika, lesní hospodaření a s lesem spojené věci jsou silně zakořeněné jednou nohou v socialistické minulosti a tou druhou už přes čtvrt století zarůstají do hnusného a úzce specializovaného byznysu a kapitalizmu lepších zítřků. U politiků a jejich urbanistů jsou stále v kurzu otázky aut, nových parkovišť, silnic, průmyslových zón, obchoďáků, nanejvýš nějakého toho veřejného plácku s několika stromky . . . no a co je krajina kolem města a les? V některých městech lesy dlouhodobě stojí stranou veřejného zájmu a podle toho vypadají. I když jsou ve městě nebo kolem, i když jde o desítky či stovky hektarů veřejně přístupné zeleně na území městských katastrů. Les je stále tabu, kam se chodí pro dřevo, či naopak kam se dříví nosí. Kam se volá, aby se něco mohlo ozývat. A to že se tam zbytečně kácí, to lidé berou jako samozřejmost a zakořeněný mýtus daný lesním hospodářským plánem. To, že to takhle vůbec být nemusí a že i les může přímo kolem českých měst vypadat taky tak trochu jako les, je jen příštím generacím stále se vzdalující budoucnost. V čem je krása lesů? Krása lesů je v jejich přirozenosti a ta je zase neodmyslitelnou součástí přírodního bohatství a kulturního dědictví. Je možné mít kolem českého města přirozený les, přírodě blízký les, přirozenou vegetaci, dlouhověký les, staré věkovité porosty a stovky let staré stromy? Je možné mít ve městě a kolem něj krásný les bez zbytečně velikých holých pasek, oplocení a neprostupnosti? Les, který svou obnovou a hospodařením nebude vytvářet na velkých plochách neustále se opakující koloběh mýcení, holosečí, stromů stejného druhu a věku a doby obmýtí a nízkou rozmanitost? Lze jemně a šetrně hospodařit, zajistit, různověkost, rozmanitost, dlouhověkost, pestrost . . . . ? Je možné mít přírodu a les v co nejčistší možné podobě přímo kolem českých měst? Přirozenost jako fenomén Dočká se někdy les kolem českých měst, že zestárne do odpovídajícího věku, pestrosti, nějaké té přírodní, přirozené, či přírodě blízké podoby? Možná to půjde a jednou se les v takové podobě stane běžnou součástí života města a jeho prostředí. Přírodního a veřejného prostoru města a navazující krajiny. Možná se takový les stane opravdovým fenoménem. Možná opět nalezneme obyčejné hodnoty v tom, co nás každodenně a bezprostředně obklopuje. Lidská vyspělost, která zatím zdařile ničí okolí měst, se třeba jednou se stejným úsilím promítne do cílené a smysluplné obnovy sídelní krajiny a do šetrných přístupů právě k lesům kolem měst. To je budoucnost řady českých měst tam, kde jsou k tomu podmínky. Svým způsobem jde o budoucnost života ve městě, budoucnost jeho životního prostředí. Je předpoklad, že takový les bude jednou symbolem a fenoménem města a jeho obnovované příměstské krajiny, kultury a vyspělosti. Možná jednou budou na svůj věkovitý les obyvatelé i hrdí. Nejde o to mít za humny měst bezzásahový prales bez lidí a vymezovat správnou tabulkou bezzásahová území jako v chráněných krajinných oblastech, nebo kolem sebe neustále kupit novou přehlídku zvláště chráněných území podle přežité, bobtnající a selektivní legislativy stávající ochrany přírody a krajiny, která už v malém Česku postrádá smysl. Zatím by úplně stačilo, aby člověk kolem sebe nedělal zbytečnou paseku, jakou dělá a neblbnul. Je možné změnit filozofii v přístupu k lesům, obklopují města? Některá česká města mají kolem sebe stále výrazný přírodní potenciál, či jsou obklopena jedinečným kulturním, přírodním a krajinným prostředím a dědictvím. Jeho součástí může být i les. Prostorové vztahy měst a lesů jsou pestré. Lesy jsou někdy přímo součástí měst, někdy města v různé vzdálenosti obklopují. Někdy jsou přímo součástí systémů veřejně přístupné městské zeleně, někdy zásadním prvkem v sídelní krajině. Jsou města, která mají podmínky na to, aby jejich lesy byly maximálně přírodní a přirozené. Jsou města, která mají podmínky na to být prorůstána či obklopena v urbanizovaném okolí a sídelní krajině přírodou a krásným přirozeným lesem. Les a legislativa a kategorizace lesa Tam, kde jsou k tomu podmínky lze mít kolem měst lesy zvláštního určení a hospodařit v nich jak v celostních souvislostech krajiny, tak v drobném měřítku se znalostí detailu, na úrovni konkrétních stromů či skupin. Bohužel, u některých českých měst však ani lesy zvláštního určení nelze od těch hospodářských dost dobře zatím odlišit. Hospodaří se tam pasečně na hektarových holosečích. I tady mnohdy naprosto a nekriticky převažují produkční funkce a touha po zisku, zbytečně rozsáhlá mýtní těžba a velikost pasek a holých sečí je skličující, je zbytečná a mnohdy neúměrná malým výměrám lesů či lesních porostů. (Z tohoto pohledu jde o špatné hospodaření v lese doprovázené zbytečnými zásahy do porostů. Někde se tak možná děje ze setrvačnosti, aby les po roce 1989 nedostal moc velký šok z jiného způsobu hospodaření. To se možná týká i hospodářů, firem či zaměstnanců, v neposlední řadě pak i peněz.) Lesy zvláštního určení nabízejí v odpovídajících podmínkách a při odpovídajících způsobech hospodaření přírodě velmi blízký a téměř přirozený les. I kolem města lze mít přírodu či maximálně přírodní les s minimem zásahů, resp. se zásahy jemnými, drobnými a maximálně šetrnými. Překážkou tomu není ani otázka bezpečnosti a přítomnosti lidí v takovém lese. Řada příměstských lesů patří i do kategorie lesů hospodářských. I když heslem lesů a jejich správců je rovněž přírodě blízké a šetrné hospodaření, priorita lesa je přece jen orientována jiným směrem. Produkční funkce jsou tu nadřazeny mimoprodukčním. Pro takové lesy se pak volí jiný způsob PR a prezentace, odpovídající jejich kategorii. Vlastníci či lépe hospodáři v takových příměstských lesích pak prezentují, jak se ukázkově hospodaří v lese hospodářském. Jaké jsou možnosti udržitelného hospodaření, jak ukázkově vypadá obnova, ochrana, výchova, či těžba lesních porostů, jak i les hospodářský může plnit celou řadu ostatních funkcí, včetně té přírodní, rekreační a vůbec celospolečenské. Tím rozhodně neříkám, že na lesích hospodářských, je něco špatného. Říkám tím jenom drobnost, že les hospodářský neumožňuje dle legislativy koncepci přírodních, přirozených a přírodě blízkých lesů kolem města a způsoby hospodaření, které k tomu vedou. Velké holé paseky jsou v takovém příměstském lese doma a nemá cenu se nad tím dál pozastavovat. Oddalování budoucnosti Zatím jsme na řadě míst ve fázi pokračujícího ničení lesů, bezhlavé těžby a mýcení, oddalování budoucnosti příštím generacím. Možná je to tím, jak jsme byli vychováni. Zkušenosti o tom, že jinak to nejde, přenášíme na potomky, aby je i oni předali dál a nemuseli o tom uvažovat. Třeba potomek zklame, vybočí a ocitne se ve fázi vnímání příležitostí a šetrnější budoucnosti. Les je PR Vzorový PR masážní salón pro veřejnost a pro ukázkový vztah k lesům už dávno otevřel sám správce státních lesů podnik Lesy české republiky, který pečuje o lesy naše vezdejší. Ale to je samostatné téma plné rozporů, kde na důležitější misce vah je byznys a na té druhé téměř mateřský a láskyplně prezentovaný romantický vztah k životnímu prostředí a veřejnosti a lepším a lesem vonícím zítřkům. I LČR je vlastníkem lesů kolem některých českých měst. Někde to jsou lesy hospodářské a taky tak to v nich vypadá. I líbivá reklama a reklama pozitivního vztahu k českým lesům, Šumavě a vůbec celá vzorová péče o les se musí z něčeho platit. Takže lesy českých měst, či v jejich okolí by měly vážit své PR, pokud ovšem vůbec nějaké mají. Dostanou přirozené, přírodní a přírodě blízké lesy kolem měst šanci? Pokud jsou možnosti a podmínky mít kolem města přirozené lesy bez zbytečně velkých pasek souvisejících s pasečným hospodařením a mýtní těžbou, měly by tyto lesy dostat šanci. Měly by dostat šanci přiblížit se přírodě, přírodnímu a přírodě blízkému stavu. Důvodem může být zanechání kvalitního životního prostředí budoucím generacím. A to nejen někde na horách či v rezervacích v jednoroční či víceleté dostupnosti spojené s dovolenou. Tohle může být příležitost k obyčejné každodennosti. Příležitost už konečně vybočit z návyků minulé doby, opustit názory řady zasloužilých lesníků. Přehodnotit priority byznysu. Krásné a přirozené lesy mohou být budoucností českých měst a sídelní krajiny. Článek věnuji vzpomínce na desítky hektarů zbytečně smýceného lesa, ke kterému došlo a dochází od roku 1989 kolem českých měst a vzpomínce na tisíce stromů, které byly v plné síle vytěženy a kterým přes jejich dlouhověkost nebyla dána šance dožít se více jak osmdesát či sto let. Snad všechny peníze skončily tam, kde měly. poznámka: Termíny přirozený, přírodní, přírodě blízký používám volně, i když v souvislostech platné legislativy a vyhlášek. Asi každý ví, o co jde. A když ne, ať se podívá na fotky. Lesy ve městech, nebo kolem měst nemusí rovněž patřit vždy městům, nicméně zasluhují stejnou pozornost jako městské lesy. O lesích v souvislostech urbanizmu měst jsem psal už kdysi. Ale ani po napsání výše uvedeného opakování si nejsem jist, jestli lidé a jejich politici tuší co mají vůbec kolem sebe a jak by to asi tak mohlo vypadat. http://www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=94333&id_article=271
|
|
Komentáře k tématu