Veřejný prostor pro Chrudim

Upozornění: Tento fekální příspěvek dlouhý jak průjem je o jedné staré radniční skříni plné sraček s nápisem “Masarykovo náměstí“, a tak by jej děti do 15 let měly číst jen v doprovodu rodičů.

kapitola I – KDYŽ POLITICI NEVĚDÍ, KDE JE JEJICH ROLE!

Ničení Masarykova náměstí s vyloučením veřejnosti pomocí hloupých politických záměrů po řadě let graduje i v roce 2019. Náměstí projektuje politický pitomec. Po Řezníčkovi, Čechlovském, Moučkovi a ostatních převzala štafetu firma ANO a Piráti. Firma ANO, dříve v opozici a dnes na radnici, udělala prd a dál náměstí úspěšně rozesírá. Na destrukci veřejného prostranství se podílela a dál podílí! Politici možná dodnes netuší, jakou mají hrát roli. Ti minulí to nevěděli jak v případě náměstí, tak u dalších záměrů města, včetně Kopanice. Ta byla pomyslným hřebíčkem do jejich rakve. Bohužel ani investoři, ani politici, ani veřejnost nenahlížejí, jakou roli má právě veřejnost. Politici v případě náměstí jasně řekli, že žádnou a investoři jako třeba ŘSD nebo SUSka mají veřejnost u prdele absolutně – a to jinak říct nejde. Od čeho má město politiky, aby dokázalo vyvážit neskutečné lobby a hájilo zájmy obyvatel? Politici neplní role.

kapitola II. – NÁVRAT DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Dobrý den žáci. A teď kontrolní otázka! Jsou parkoviště nebo garáže součástí náměstí, když jsou na náměstí? Ne, pani učitelko! Dobře, sedni si a za pět! Je komunikace součástí náměstí, když náměstím prochází? Není, pani učitelko! Není! Sednout a za pět! Je urbanizace a případné doplnění baráků součástí náměstí, když vyrostou na náměstí a ponesou jeho adresu? Ne a ne a ne! Vidím, že jsem chytla bandu ignorantů. Tak vyřiďte doma, ať mi rodiče pošlou něco na účet, když ty jejich blbce nechám prolézt! Politici po mnoha letech usilovné dřiny stále nepochopili, že náměstí je jeden prostor se vším, co je uvnitř a co je kolem něj a že jsou tam taky lidi.

kapitola III. – KOMUNISTI, ANEB KDYŽ SE Z NÁMĚSTÍ STANE USILOVNOU PÍLÍ SILNICE S PARKOVIŠTĚM

Makáme! Makáme na silnici a parkovišti, to bylo jedno z hesel tehdejších mocipánů komunistů a zůstalo heslem i dnešních politiků. Komunisti udělali svou usilovnou činností z části přilehlého města ementál a z náměstí městský tranzit. Povýšili náměstí na silnici a navazující pobytový a sdílený prostor na parkoviště. Náměstí začlenili do obludné dopravní stoky města, (kde v celé její délce stihli zničit rovněž navazující uliční zástavbu). Prostor náměstí byl zničen, byl redukován na hnusnou a zbytečně širokou asfaltovou silnici a přilehlé vyasfaltované parkoviště. Část náměstí se nevyhnula slavné komoušké asanaci. Zničení náměstí doprovodila destrukce materiálová, za komoušů asfaltizace, za dnešních politiků betonová hnusota. Doba po revoluci v ničení pokračovala a sevřela zoufalé dopravní řešení a náměstí do dvou pitomých okružních křižovatek. A tak prostor náměstí dnes lidé mohou vnímat pouze jako silnici, parkoviště a dva kruháky v urbanisticky rozesraném území! Prostor nelze obývat!

kapitola IV. – VYTVOŘ KORUPČNÍ PROSTŘEDÍ, ZBYTEČNĚ ROZDĚL ZAKÁZKU A ÚZEMÍ A PANUJ!

Dobré příklady z chrudimské praxe! Když nevíš co s náměstím či jinou zakázkou, tak ji znič řadou menších, nekvalitních, zbytečných a přežitých dílčích zakázek! To je ostatně příběh všech významnějších veřejných prostorů města posledních let. Město nemá absolutně žádnou představu o náměstí a území jako celku. Zadávej a řeš zakázky bez souvislostí k neexistujícímu celku! Cílová vize žádná! Takže pro obnovu náměstí chybí to zásadní. Když to není, je třeba veřejný prostor rozsekat do jemně nakrájeného salámu, vytvořit korupční, destruktivní a netransparentní podhoubí a východisko pro nekvalitní a přežité zakázky, které se rozdělí kamarádům či ostatním pitomcům, kteří je vezmou. Náměstí bylo zcela účelově a záměrně rozděleno na řadu špatných zakázek. Platí to lidé, tak o co jde! Veřejnost byla a je z procesu plánování veřejného prostoru vyloučena! Město nikdy neřešilo náměstí jako lidmi sdílený celek, jako jeden sdílený veřejný prostor v rámci dotažení urbanisticko-architektonických souvislostí. Město nikdy neřešilo náměstí odpovídajícím formátem zadání a odpovídající veřejnou zakázkou!

kapitola V. – NÁMĚSTÍ V HAJZLU, NÁMĚSTÍ V ZAJETÍ ŠPATNĚ ZADANÝCH VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PLACENÝCH VEŘEJNOSTÍ

Náměstí se neprojektuje prvním rokem! Je třeba se podívat hluboko do minulosti. Minimálně více jak pět let. Za ty roky máme projekt na parkoviště a garáže a nyní rovněž prováděcí projekt od ŘSD na místí komunikaci procházející náměstím, která se bude za rok realizovat!!! Vědí o tom lidé? Projekty udělané bez veřejnosti viděl jen málokdo. (Lidé samozřejmě nebyli osloveni ani na počátku záměru.) Za ty roky neexistuje žádná představa o obnově náměstí, neexistuje kvalitní celostní návrh, který by vyšel z nějakého transparentního zadání, z mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže, z mezinárodního soutěžního workshopu apod., kde by jedním z přirozených podkladů byla participace s veřejností. Chrudim neumí řešit podobné formáty veřejných zakázek. Pro obnovu tedy chybí to základní – jak odpovídající formát veřejné zakázky, tak cílová koncepce, do které jednotlivé dílčí kroky zapadají! Ale každý blbec ve městě už ví, že garáže a parkoviště budou takhle, silnice bude takhle a ostatní možná takhle . . . Jinak řečeno, každý blbec ve městě už ví, jak by asi jednotlivé věci na náměstí vypadat neměly! Chrudimská praxe říká, že pokud někdo rozdělí území a nemá koncepci, ocitne se v problému špatného zadání jednotlivých a nekvalitních veřejných zakázek, které neukočíruje, a které zničí veřejný prostor města. Smysluplná veřejná zakázka řešící náměstí v moři uplynulých let dosud nezadána! Celkovou podobu náměstí nikdo nezná. Máme prováděcí projekty na kraviny v něm, o kterých zase neví veřejnost! To je Chrudim! To je Zdravé město! To je Desatero! Mělo by jít o zakázky veřejné. Veřejnost lepší podobu náměstí platí. Jenže v případě Chrudimi dostane od politiků pouze zastaralé a hnusné řešení, které s ní nikdo neřeší a ani ho nezná! Náměstí není od začátku řešeno rovnoprávně vzhledem k ostatním uživatelům, podnikatelům, obyvatelům . . . Chce být veřejnost stále krmena hnusným a přežitým řešením?

kapitola VI. – NÁMĚSTÍ PODLE SILNICE PROJEKTUJE JEN DEBIL, V TOMTO PŘÍPADĚ ŘSD A ČESKÁ REPUBLIKA ZA ÚČASTI MÍSTNÍCH A KRAJSKÝCH POLITIKŮ

Projekt náměstí podle ŘSD – kdo jej viděl? Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD ČR) je organizací dobře placených dopravních lobbistů, české montovny, nekvality veřejného prostoru měst a krajiny, je organizací, která dává lidem na odiv státem vyhazované prachy. Podobné lobbistické dopravní organizace jsou krajské Správy a údržby silnic (SUS). V tomto případě Správa a údržba silnic Pardubického kraje. ŘSD tedy lidem v Chrudimi, na které z vysoka sere (nelze říct jinak), naprojektuje na náměstí přežité řešení. Projekt ŘSD s názvem I/37 Chrudim průtah . . . je zastaralý, přežitý a pitomý stejně jako lobbisté z ŘSD. Komu patří silnice, tak bude projektovat náměstí bez náměstí podle silnice? Lidi z ŘSD (stejně jako ze SUS) totiž to co navazuje na silnici, vůbec nezajímá! Stát pochybil stejně jako politici města a kraje! Dopraváci jsou jen a pouze jednou z řady profesí, které se podílí na řešení náměstí. Nyní tato profese řeší podobu náměstí sama a ještě bez odpovídajícího zadání a připomínek a bez veřejnosti!!! Město nemá páru, jak má vypadat náměstí a tak náměstí projektuje ŘSD a dopravák! Náměstí v Chrudimi bez chrudimáků projektují státem velice dobře placení lobbisté! Dopravákům je ukradená většina náměstí, tedy lidmi sdílený veřejný prostor, kde se uplatňuje celé spektrum městské mobility, než pouze automobilová doprava. Politici města, kraje a státu destrukci města v podání ŘSD a SUS podporují. Není to případ ojedinělý. Vážení spoluobčané, až uvidíte lidi z ŘSD nebo ze SUSky, jak vám a bez vás něco ve městě plánují, tak je prosím nemlaťte, stačí je jenom nakopat a už vůbec nemlaťte zodpovědné z DI PČR (nechám raději jen zkratkou).

kapitola VII. - CHYBĚJÍCÍ DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ A PŘEŽITÝ DOPRAVNÍ REŽIM A ODPORNÁ PODOBA NÁMĚSTÍ

Řešení dopravy a dopravního prostoru náměstí je špatné, nekvalitní a přežité. Přežitý a zastaralý je dopravní režim. Náměstí může být už dávno zklidněné v rámci 30 km/hod nebo přímo zóny 30, či ještě kvalitnějšího modelu. (Na Resselově náměstí, kterým dnes prochází tranzit městem, je mj. zóna 30, ale policajti zapomněli lidem sdělit, o co jde.) Chybí optimální dopravní řešení! Od toho se totiž odvíjí podoba a příčné uspořádání komunikace, dopravního a vůbec celého navazujícího sdíleného prostoru náměstí. Politici a policajti raději budou tvrdit lidem, že to nejde!!! Od dopravního režimu se odvíjí technikálie! Místní komunikace může být daleko štíhlejší. Tedy jsou zbytečné stovky metrů čtverečních asfaltu na náměstí, protože dopravní prostor může být při zachování normových a technických parametrů daleko užší. Kudy má místní komunikace pak běžet, po jaké straně dnešního dopravního prostoru? Místní komunikace by měla být řešena v jedné výškové úrovni s celým náměstím, které by mělo být řešeno jako jeden prostor od “fasády k fasádě“, tedy od jedné fronty domů k druhé. Náměstí celé by mělo být rovněž bezbariérové. Navíc by náměstí mělo být řešeno co nejjednodušeji, mělo by být půdorysně i materiálově sjednoceno. To znamená, že sračkoidní zaužívané materiály ŘSD na projektovaných zálivech a parkovištích (mj. na městském pozemku) jsou dnem položení přežité! Stejně přežité jsou městem “rekonstruované“ chodníky v prostoru náměstí. Opět – kdo to platí?

konec první části . . .