|
Piráti a firma ANO stojí za realizací nekvalitního projektu
přednádraží. Projekt je klientelistický. Je urbanisticky, developersky,
dopravně, prostorově, materiálově i jinak ukázkou naprosté fušařiny, nízké
životní úrovně města, nízké kultury stavění a veřejného prostoru. Realizace
posouvá město zpět do minulosti o několik desítek let, projekt je myšlenkově
přežitý a zastaralý. Je příkladem salámové metody řešení jednoho veřejného
prostoru. Je ukázkou špatného zadání, neexistujících a lepších možností řešení.
Vztahy s okolím absentují. Je ukázkou toho, jak se nakládá
s dotacemi, s penězi lidí. Je ukázkou toho, jak se neřeší brownfield.
Nutno předeslat, že lidé, tedy hlavní a cíloví uživatelé prostoru byli
z celého procesu přípravy stavby zcela záměrně vyloučeni a projekt se
objevil on-line ve fázi výběru dodavatele. Za projekt a za realizaci
zodpovědnost nikdo neponese. Problematika projektu a jeho realizace je na
samostatné povídání. Samostatným příběhem jsou vegetační prvky. Nové výsadby
v rámci celé ulice a dnes řešeného prostoru nemá cenu ani komentovat. Vegetační
prvky jsou na stejném myšlenkovém levelu jako celá tahle dávno překonaná dopravní
stavba. Na základě “Průzkumu využitelnosti dřevin“ (září/2016) byly ponechány
před nádražím tři vzrostlé lípy. Ono pokácet vzrostlé stromy v dnešní době
je přece jenom moc okaté. A ono realizovat takový stromník, který má stejný
průměr u nově vysazovaného stromu jako u stromu, který už něco pamatuje, taky
není jenom tak. Napasovat do takového identického stromníku s neuvěřitelným
průměrem u základu celých 2,240 m takového dospělého lipového macka
s průměrem na pařezu více jak 50 cm, už dá fušku. Ale typovka byla
nakreslena, a tak se nedá nic dělat. Vejdi se do stromníku nebo chcípni. A jak
se s přeživšími stromy nakládá v průběhu stavby? Nekvalitnímu projektu odpovídá i nekvalitní realizace.
Dopravní inženýři a související technické profese mají za sebou celou řadu
zničených veřejných prostor měst. Ve škole toho o urbanizmu a veřejném prostoru
moc nepobrali a svět stále vidí jako celá řada zdejších politiků,
z pohledu AUTA. Ostatně takhle je projektován celý veřejný prostor a na
něj navazující nádražní a městský brownfield. Celý ohromný kus města kolem
nádraží. Vyjádření tehdejší opozice k problematice přednádraží bylo
směšné. Nějak to nepobrala. Čeho se asi týkalo? ANO, týkalo se autíčka a
parkovacího místečka! Nyní je firma ANO ve vedení města. A to už je směšné
méně. Stupidní opozice, stupidní vedení. Byl krásný den 27. května 2020. Realizační firma, která
realizuje dopravní stavby, se rozhodla zničit ponechané stromy. V dubnovém
čísle Chrudimského zpravodaje, nebo Dikobrazu, vyšel román o veřejné zeleni. O
tom, jak se město o vše vzorně stará. Jedna z románových spisovatelek to
stromům opravdu nařezala. Nezapomněla, kromě jiných nesmyslů, poučit lidi o
tom, jak na stromy s ruční pilkou. Na závěr článku přišla ta největší
rada. Lidé si prý mají lehnou pod strom, dívat se do jeho koruny, poslouchat
šumění listí a snít. Jenže o kořenech se v článku nic nepíše. Možná proto,
že jsou schované v zemi, a tak unikly bystrému zraku paní spisovatelky. Byl krásný den 27. května 2020. Realizační firma pod
autorským dozorem odkopala kořeny lip před nádražím takovým způsobem, že je to
na podání žaloby. Nutno říct, že i město má autorský dozor. Jak nařezat stromům
ukázalo město v přímém přenosu se svou stavební firmou. Tak tedy pojďme
spolu s politiky a úředníky stromům nařezat. Když už je k zemi
nedokáže poslat hloupý projekt, přispěje k tomu realizace. Děje se to
vcelku jednoduše. Navíc dělat změny v projektu je opravdu otrava. I návštěvníci
nádražky (a nechci se jich nějak dotknout) vědí, kde strom má tak asi přibližně
kořeny a jaký je jejich půdorysný rozsah vůči koruně. Tady byly nejen
vlasovité, ale všechny postranní kořeny lip brutálně odhrabány až k bázi
kmenů. Nepohodlné kořeny byly usekány. Lépe řečeno lajdácky přesekány.
Kontrolní otázka. V jaké hloubce se nachází aktivní kořenová zóna? Jak
velký má být chráněný kořenový prostor? Ještě připomenu datum, byl konec
května! Část neošetřených kořenových pahýlů byla z nějakého popudu natřena
hnědou barvou z nějaké drogerie. Byla designově nabarvena. Většina kořenů
ošetřena nebyla. Byla porušena legislativa včetně norem (např.: ČSN 83 9061 -
Technologie vegetačních úprav v krajině - Ochrana stromů, porostů a vegetačních
ploch při stavebních pracích). Došlo k zanedbání povinností realizační firmy a
města. Jenže problematika stromů na staveništi není v Chrudimi ošetřena
legislativou a příslušnými normami, ale bagrem a krompáčem a úřednickým heslem
“nařežte stromům“. Vždyť o nic nejde, kořeny se zase zahází hlínou, strom se
strčí do utilitárního prefabrikovaného stromníku a bude klid. A to není všechno! Strom je prý majetkem svého vlastníka. A
jak se o něj vlastník stará? Zatím to vypadá tak, že ho ve veřejném prostoru nechce.
Kolik stojí platan na Školním náměstí díky úřadu víme. Kolik stojí lípy před
nádražím? (Tedy ono je důležitější, aby vůbec stály, když představa o ceně není.)
No a teď si je jen tak řežte, jak řekla lidem pisatelka . . . Celé tohle
neveřejné divadlo platí lidé, a tak se na něj aspoň mohou koukat. A co říct na závěr? Dělat z kusu dnes nekvalitně řešené
ulice před nádražím Popperovo náměstí svědčí o “vzdělanosti“ zdejších
zastupitelů a o tom, jak nahlížejí problematiku celého ohromného brownfieldu.
Vlakem jezdím pravidelně a jediné co mě pokaždé spolehlivě v Chrudimi
uvítá, když vylezu z téhle městské brány, je zhmotňovaná blbost zdejších
politiků. Devastace prostoru a stromů zatím probíhá v režimu města, bez
účasti přihlížejících opilců a bezdomovců, kteří zatím ani nemusejí přikládat
ruku k dílu. Nová radnice se zatím nedokáže poPPrat ani s kořeny několika
stromů. ps:
Nádražní restaurace jsou součástí vybavenosti nádraží.
Jsou součástí kultury. Jsou součástí dějin. Nádraží, včetně restaurací jsou
spojeny i s osobnostmi kultury. Jsou spojeny s hudebními skladateli, třeba
Dvořákem. Na těšnovské nádraží do hospody chodil i Hašek . . . Jak vypadá kdysi
krásná nádražní budova v Chrudimi dneska? Jak vypadá rekonstrukce za mraky
peněz daňových poplatníků? (Možná to Babiš zpropaguje v nějaké nádražní reklamě
firmy Mafra, kterou si lidé u Českých drah platí.) Bude nádraží krásnější, když
hnusná budova dostane nový kšilt? Jak vypadá objekt zázemí autobusového
nádraží? Není to už úplné stavební zoufalství? Jak vypadá ulice Čs. armády a
kdo může za její podobu? Jak vypadají autobusová stání? Jak vypadá okolí ulice
včetně Evony? Jak vypadá celý ohromný chrudimský brownfield!? V naprosto
neošéfovaném a zoufalém prostředí vzniká přežitý dotační projekt patřící svou
koncepcí a řešením někam do 80 let 20. století. Zatím to vypadá, že opilec i
politik jsou v tomhle za jedno – je jim jedno jak město vypadá. A lidé to
platí. Opilec vypije pivo. Pivo stojí cca 30 CZK. Dotační hloupost ve
veřejném prostoru prosazená politikem stojí přes 60 000 000 CZK. Tedy 2 000 000
piv vylitých do kanálu!!! A to už je opravdu kruté. odkazy: http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/zpravy/znici-nove-prednadrazi-bezdomovci-opilci
Chrudim se může pochlubit další nekvalitní realizací, kde
cenu má snad jen dlažební kámen. Léty ničený a utrápený prostor kolem nádraží
se mění na stejně utrápený. Chrudimský nádražní brownfield, je velkým městským
prostorem, ale urbanizmus, architektura, doprava, navazující areály,
development a ostatní příležitosti řešeny nebyly. Lepší řešení této části města
záměrně hledána nebyla. Proč požadovat výběr z kvalitních možností rozvoje
a z kvalitních návrhů? Stačil pouze jeden návrh, špatný a dávno přežitý,
který vrátil Chrudim o několik desítek let zpět. Proč si lámat hlavu se
složitým zadáním veřejné zakázky a s hledáním vhodného zpracovatele?
Projekt je klientelistický. Projekt je dotační, a proto musí obsahovat název
terminál, i když se řeší terminál bez terminálu, řeší se předláždění a dopravní
ubohost. V první etapě se vyhodilo z kapes lidí přes šedesát mega.
Lidé, tedy hlavní uživatelé staveb občanské vybavenosti, vlakového a
autobusového nádraží a navazujícího veřejného prostoru byli z projektu
záměrně vyloučeni. Když dělat něco pro lidi, tak raději bez nich. Když není
informovanost, udělají si PR aspoň politici. Noviny a jejich redaktoři moc
netuší, co se s prostorem města stalo a je to tak možná lépe. Developerské
noviny modrého ptáka záměr vychvalují, bojí se o jeho osud a nejraději by
zavřely nádražku i s lidmi. Starostovy noviny, který když byl v opozici
ani netušil co se řeší, záměr vychvalují ještě víc a kromě toho, že jim
nádražka leží v žaludku taky, ještě nesmí zapomenout udělat
z bývalého starosty blbce. Ohromný nádražní brownfield zůstal řešen jen
z pohledu auta, ocitl se v rukou dopraváků a všechny příležitosti
rozvoje města se rázem proměnily v naprostý humus. Nekvalitní prostor
nevzniká jen díky dopravákům, kteří si hrají na generálního projektanta.
Nekvalitní prostor se také v Chrudimi řeší tak, a to nic nestojí, že se mu
dá nějaké to jméno. Slavní zástupci města nazvali kus asfaltu a silnice Čs.
armády s autobusovým nádražím náměstím L. B. Poppera. A NA KOUSKU TOHO
SLAVNÉHO NOVÉHO NÁMĚSTÍ ZŮSTALY PŘED NÁDRAŽNÍ RESTAURACÍ JAKO NA POTVORU TŘI
LÍPY. Osobně těm stromům přeji dlouhý život. Jak tyto lípy přežívají stavbu?
Jak to vypadá, když vzrostlý a dospělý strom je strčen do sériového
typizovaného stromníku SO-906 určeného pro stromy nové i dospělé, zkrátka pro
chrudimské přednádraží? Jak to vypadá, když dospělý strom je na doživotí vsazen
do prostoru o průměru 2 m? Politici a jejich noviny mají problém
s návštěvníky nádražní restaurace a jejich nezodpovědným chováním. Jenže
jiní, včetně návštěvníků restaurace, mohou mít úplně stejné problémy
s politiky a jejich nezodpovědným chováním. Málokterý a troufnu si tvrdit,
že žádný opilec z nádražky, toho není schopen zničit tolik, jako politik.
Tato dotační hloupost přijde lidi na více jak 60 000 000 CZK. (Nutno
podotknout, že část ulice Čs. armády už stejná dopravní firma svým návrhem za
podpory politiků zničila, takže utraceno bylo daleko a daleko a daleko víc). Asi
žádný z opilců si není schopný koupit pivo za 60 000 000 CZK a
pak ho vylít do kanálu. Kolik je za to piv vylitých do kanálu? Jaká je
rekapitulace škody? Při ceně 30 ZCK / 1pivo jde o 2 000 000 piv, to
je 1 000 000 litrů, to je 10 000hl, to je 1 000m3, to je
slušný bazén piva o rozměrech třeba 25x20x2m, to je chlastat denně 5 479 piv,
to je 20 000 sudů po 50l, to je škody, na kterou žádný opilec jednak nemá
a jednak by ji nedělal . . . . . |
Komentáře k tématu