|
|
V Chrudimském zpravodaji (4/2020) vyšly články o údržbě
zeleně města, které toho moc neřekly. Možná to odráží podobu veřejné zeleně
města, možná fungování úseku údržby zeleně, možná úroveň příslušné komise rady
města, možná celé radnice. TRÁVNÍKY Článek pod názvem “Údržba veřejné zeleně“ se věnuje trávníkům.
Proč příspěvek nemohl mít v názvu rovnou péči o trávníky města? V barvitém
až románovém líčení blahodárné funkce zeleně, která působí uklidňujícím dojmem,
v líčení o pletení věnečků z lučního kvítí a o rose, která se
z trávy vypařuje světelnou rychlostí slunečních paprsků takovou rychlostí,
že by jeden dostal žízeň, se důležitá sdělení poněkud ztrácejí. Pojednání toho
moc neříká. Omílá letité dělení trávníků do intenzivních třít údržby dle počtu
sečí. Není ale doba přece jenom už malinko někde jinde? V příspěvku je
důležitá jedna věta a pak to, co tam není. Mění se klima a ze světa pronikají
do Česka trendy, které mění pohled na veřejnou zeleň města, na její podobu, na
její funkce, a především na její údržbu. A touto peckou také celý příspěvek o
trávnících skončil. Bylo naznačeno, to stačí. Jaké plochy přejdou do druhově pestrých luk, do extenzivní
údržby a jaký je na těchto plochách cíl o tom se už mlčí. Jakýkoli odkaz na
mapu či pasport veřejné zeleně města včetně trávníků chybí. Chybí odkaz na jednoduchou
a všem dostupnou aplikaci, která zachycuje kde plochy jsou, jejich stav, popis,
způsob údržby - jak se o ně město stará, v případě travnatých ploch počet
sečí a kolik to celé stojí. Eventuelně to, co s plochou bude dál, tedy
aspoň základní vize a koncept kroků nad rámec běžné údržby, případně plánování
obnovy a to jak bude vypadat. Chybí prostor pro zpětnou vazbu veřejnosti, aby
lidé mohli reagovat na způsob údržby, mít názor, mít připomínky ke zlepšení, mít
doporučení apod. V případě péče o louky nejde rovněž o nic nového. Louky
se kdysi sekaly taky etapově. S kosou to hospodářům nešlo tak rychle jako
dnešní mechanizací, to se týká i sušení sena. I tyto postupy se před desítkami
let řešily při údržbě krajiny, orchidejových luk a podobně. Řešila se
problematika řízeného spásání. Jo to se toho řešilo . . . . a pro spoustu lidí
je to pořád objevné. ZÁHONY Ani název “Objekty zvláštního zájmu“ se hned napoprvé
netrefil do předmětu příspěvku, kterým je záhon. Od exkursu do historie Římské
říše, od jednoho z nesčetných římských festivalů jako Rosalia, Vinalia, Cerealia
a jiných obracejících se k bohům přečetného římského pantheonu, od
festivalu Floralia se pohled zapíchl do záhonku okružní křižovatky na Slatiňany
a do trvalkové směsi Silbersommer, která měla patrně upozornit na mezinárodní
projekt z 90. let 20. stol., podle kterého dostala trvalková směs jméno,
aby se roku 2019 dostala až do daleké Chrudimi. (Podobné projekty a směsi
existují i pro jiná stanoviště, než slunná a vysychavá.) Kultura dopravy a
okružních křižovatek (OK) města Chrudim je ubohá a děsivá. Sama nutnost
zřízení, funkce a vlastní podoba OK by měla být pečlivě vážena. Místo dopravně
funkční, bezpečné, účelné a především co nejjednodušeji řešené stavby a
dopravního prostoru, klidně cele zpevněného a bezúdržbového umožňujícího dle
potřeby v celé ploše bezkolizní tranzit nadměrných nákladů, představují OK
města, pokud nejsou zbytečné, nevkusnou sbírku dopravních staveb a jeden velký
stavebně zahradnický paskvil. Přiblblé keřové a záhonové variace, stromečky,
kamínky . . . . přiblblá místa pro ještě přiblbější mobilní květinové nádoby.
Okružní křižovatky města a jejich podoba odráží tupost zdejších politiků,
odpovědných z ŘSD (ČR, Ředitelství silnic a dálnic ČR) a SUS Pce (Pardubický
kraj, Správa a údržba silnic Pardubického kraje) podle toho, komu komunikace a
jaké třídy patří. OK představují kreativitu ubohosti a zoufalosti nejhoršího
kalibru. Románové úřední spisovatelky placené městem dokážou ze starého Říma
dalším odstavcem skočit rovnou do kruhové křižovatky. Spisovatelky bohužel už
lidem opět zapomněli sdělit nakolik tyhle zbytečné a přiblblé úpravy vyjdou
peněz, kolik každý rok stojí jejich údržba a proč už na řadě míst neexistuje dávno
lepší řešení. Kde je aplikace a kde jsou všem on-line dostupné záhony města?
Možná lidem jednou spisovatelky romantických románů vysvětlí, proč je řada
záhonů na nevhodných místech, je zbytečná, na co jsou a co tahle symbolika, za
kterou utrácí město peníze znamená. Na co jsou hnusné a nefunkční mobilní
nádoby na kytky . . . Dopraváci jsou mistři v navrhování opakujících se,
šablonovitých, bezmyšlenkovitých, přiblblých ba přímo dementních, a především
naprosto zbytečných zelených pásů, pruhů, čtverečků, obdélníčků, améb,
trojúhelníčků a ostatních ploch nejrůznějších patvarů, které pak jen przní
veřejný a uliční prostor, včetně náměstí. Tyto plochy nejen, že jsou zbytečné,
ale špatně se udržují, zeleň v nich působí marně. Zahradníci do těchto
ploch, aby se v marnosti nenechali zahanbit vymýšlí nejrůznější traviny,
keříky, záhonky, stromečky . . . a bordel je hotov. A pak nastupuje pravidelně
se opakující údržba, která občas nějaké další variace na marnost přidá,
rozhodně však vznik těchto ploch, jejich “okrášlení“ a údržba není zadarmo.
Plochy a plošky roztroušené v množství po městě jako psí hovínka nejen, že
jsou součástí nekvalitního veřejného prostoru, jsou na místech nepřívětivých,
nejsou tam, kde by si dal člověk piknik, nebo venkovní oběd, kam by si rád
poseděl, odpočinul . . . Jsou na místech, kudy člověk chce rychle projít,
nezastavovat, běžet, projet, hlavně být pryč . . . Nebylo by lepší mít po městě pořádné a kvalitní veřejné
prostory místo desítek a stovek naprosto zbytečných, neužitečných,
nevyužitelných a marných plošek. Plošek nejrůzněji přiblblých, zoufalých a
zbytečných patvarů, které jsou obsazeny stejně pitomými a ubohými hitparádami,
přehlídkami a variacemi zbytečné zeleně, o kterou se někdo každoročně a
opakovaně stará. Je to zadarmo? Vezměte si deku běžte piknikovat, slunit se a opalovat na
rozkvetlý kruhový objezd. Už jenom zřídit uprostřed okružní křižovatky bazének,
kašnu nebo vodotrysk. Od politiků se lze nadít všeho. Dejte si uprostřed
křižovatky oběd a nechte se objet. Třeba přibydou časem nějaké židličky.
Uvažovaní nad obyčejnými dopravními stavbami je v Chrudimi zvrhlé. Když má
město nekvalitní a neživotný veřejný prostor a veřejnou zeleň, je třeba
obdivovat zoufalství uvnitř moře asfaltu. ANO tohle je nový sdílený životní
prostor. Okružní křižovatka je super prostor pro nové formy sociální interakce.
Třeba vznikne nová místní komunita, tzv. komunita OK (okružních křižovatkářů).
Šaškárna. Když je podoba okružních křižovatek města víc než ubohá, jako jejich
navrhovatelé a političtí podporovatelé, je nutno prezentovat modrý kvítek. |
|
Komentáře k tématu