Veřejný prostor pro Chrudim

Ach ty chodníky. Chodníky odrážejí stav veřejných prostranství nejen v Chrudimi. Tento příběh je o neúprosně se opakující hloupé české předvolební agitce. Za zkratkovitými a nic neříkajícími hesly jako “opravené a uklizené chodníky / to vám garantuji“ či na jiném letáku “opravili jsme chodníky / opravili jsme řadu místních komunikací“ atd., se skrývá realita fatálně ničící veřejná prostranství měst a obcí a naprosto nízká stavební kultura. Vhled do reality je úplně jiný než slogan z volební reklamy.

POLITIKA

Česká města a obce si díky ministerstvu místního rozvoje, díky dotacím, a především díky místním politikům zničila mraky kilometrů chodníků a ulic, která se počítají mezi veřejná prostranství. Politik na přání voliče ničí v Čechách veřejná prostranství měst i venkova, ulice i návsi! Chodník je dlouhodobý hit a politik lákající zkratkovitě voliče na podobnou kravinu je jen populista. Je to asi stejné, jako kdyby se někdo chlubil, že si doma pravidelně uklízí, vytře, umyje nádobí, ustele, poseká trávník . . . Běžnou údržbou města se není třeba chlubit, to je snad povinnost či přirozenost. Problém je, že údržba, obnova či rekonstrukce přerostla v podání politiků namnoze v cílenou devastaci a cílené ničení veřejných prostranství. Dopady z pohledu stavební kultury a kvality stavění a z pohledu urbanizmu a architektury naprosto nedozírné. Jde o systematický, státem cílený a městy podporovaný rozklad veřejného prostoru, jde o podporování nízké stavební kultury. Nízké úrovni voličů odpovídá politik, nízké úrovni politiků odpovídá nízká úroveň projektantů, té odpovídá fatálně nízká a stereotypní úroveň řemesla ničící města a obce. Tento příběh není jen o chodníku, je o ulicích, náměstích, návsích a jiných veřejných prostranstvích. Politikům jde o množství hnusné dlažby vyblité do okolí, zatím nejde o kvalitu veřejného prostoru ve všech jeho souvislostech, ani o lepší ulice. Sdílený prostor města se utápí v nekvalitě, v nekvalitě vizuální, dopravní, materiálové . . . Možná méně, kvalitněji a s rozmyslem než hodně slibovat a pořádně nevědět co.

VZDĚLÁNÍ, ARCHITEKTI, DOPRAVÁCI

Řada klíčových veřejných prostranství je stále utvářena pouze a jen z pohledu dopravy. Česko produkuje houfy nevzdělaných dopravních inženýrů, architektů a ostatních projektantů všeho druhu, kteří si vždy najdou svého politika. Ani ten bohužel nemívá moc citu pro místa, která nechá zničit. Pokud školy produkující projektanty tisíců zničených ulic, drobných náměstí a návsí, lze je klidně zavřít, aspoň do doby, než si polepší úroveň. Projektanty vesměs nezajímá, kde a v jakém prostředí se projektuje a dláždí, čím se dláždí, ani co se dláždí. Když vyjdou z památkové rezervace do města, které je podstatně větší, stavebně i vývojově pestřejší a opustí rutinní, neustále kopírovaná a naučená šablonovitá řešení dozorovaná památkáři jsou vesměs v pytli.

V Česku se rozmohl neuvěřitelná nešvar. Řadu náměstí menších měst a řadu návsí projektují totiž dopraváci – dopravní inženýři, ať už je platí stát, kraj, či obce. V praxi to znamená, že náměstí a návsi se projektují podle silnic a podle parkovišť!!! Takové prostory měst a obcí se vyznačují nesmyslnou složitostí, nesmyslným členěním, prostorovou a půdorysnou neuchopeností a zbytečnou neuspořádaností, materiálovou nejednotností a zoufalou roztříštěností všeho druhu, nekvalitními materiály, kde prioritou zoufalého a zničeného prostoru je auto, silnice a parkoviště a kde vše ostatní je na desítky let upozaděno.

(Jen v Chrudimi a okolí je z utilitárního pohledu dopravy zničeno náměstí Masarykovo, Tyršovo, náměstí Hrochův Týnec, Trhová Kamenice, Hlinsko, Chrast – naprosto nekvalitní nová realizace, Dašice . . . . a o podobě návsí ani nemá cenu psát.)

ÚPADEK ŘEMESLA

Dlaždiče mnohdy hovořící východním dialektem příčné uspořádání prostoru místních komunikací, ani humanizace a všeobecně lepší podoba ulic, náměstí či návsí nezajímá, za to placeni nejsou. Jen takzvaně “rekonstruují“ na povel politika povrch či chodník do nekvalitních povrchů zámkových a jim podobných dlažeb. Dělník jako za socializmu je vykonavatelem předvolební agitky. Kam se hrabou komouši se svými pětiletkami a prvomájovým průvodem. Prostory měst (a především pak měst velikosti Chrudimi) a vesnic se přiblížily tak, že komunistům se o tom mohlo jen zdát. V posttotalitní demokracii uplynou čtyři roky a politici dláždí jako o život. Po čtyřech letech to vždy vypadá, že by nekvalitní dlažbou krom svého dvorečku nejraději předláždily celý svět kolem sebe. Politikům nestačí, že mají tuhle hnusnou dlažbu na svých dvorcích, zahrádkách, na svých chalupách, ve své mysli a jen Bůh ví, kde ještě jinde, v které místnosti, v kterém zákoutí a v kterém mozkovém závitku.

Tito stateční hoši nerozlišující o jaká místa se jedná, statečně a bez skrupulí zasírají tímto stavebním odpadem unisono ulice měst a veřejná prostranství obcí. Se souvislostmi místa, s jeho historií, se stavebním vývojem, ani s ostatními věcmi si hlavu nelámou, vesnice jako město, město jako vesnice, tahle lokalita jako každá jiná, ať jde o sídliště nebo zástavbu s nějakou hlubší historií, nebo náves starou stovky let. Soutěžíme za nejlevnější cenu ať už konečně oblékneme celé Česko do nekvalitní dlažby, námi vychovaný volič - náš obraz - má stejně nízkou úroveň a ještě nás pochválí! Nic lepšího nechce! Pod asfaltem silnic namnoze leží dřívější kamenné kostky, pokud je předtím zadavatel nenechal vytrhat. Každou hnusnou dlažbu musí navíc doprovodit ohromný obrubník, připomínající příkop, který se v místech průjezdů snižuje a jen nesmyslně chodníky vlní. Nikdo se netrápí s tím, že tahle nekvalitní dlažba s obrubníky k uzoufání zničila ulice a veřejná prostranství řady měst a vesnic a že ničí uliční a veřejné prostory vesele dál. Uliční prostory po městě vypadají neuvěřitelně hnusně . . . (Kateřina, Borzna, Střelecká, dopravní stoka města, nábřeží a ul. Na Ostrově, ulice pod nádražím, de facto celý zbytek města za památkovou zónou.)

MATERIÁL

Firmy dnes plivou do světa množství barevné zámkové a jim podobné dlažby. Politici jsou v pravidelných čtyřletkách propagátory a dealery nekvalitní podoby veřejných prostranství, nekvalitní podoby ulic měst a obcí, jsou to hrdinové naší doby. Možná jsou placeni těmito firmami. Poddaný úředník, který má hnusnou dlažbu rovněž na své zahrádce, politikovi jen rád přitaká. A tak je Česká republika vydlážděna k uzoufání. Rozdíly mezi městem a vesnicí se konečně setřely. Jedna dlažba a jeden obrubník pro celé Česko a dopravák to vše rád podle auta naprojektuje. Co se nepovedlo komančům, to zařídil dnešní politik, který vyrostl v minulé době, rád na ni vzpomíná a vzal si ji pro jistotu s sebou do dnešního veřejného prostoru. Agitace funguje v každé době. Český volič jásá nad novým chodníčkem, nebo nově vydlážděným parkovišťátkem, víc ho nezajímá. Český volič možná připomíná zámkovou dlažbu . . . Hlavně, že všichni jezdí někam do světa, fotí si a obdivují města a krajinu, obdivují krásná náměstí a ulice, obdivují jednoduchou krásu přetrvávající staletí, nebo nové realizace, které se podstatně liší od zdejšího současného každodenního hnusu.

PRINCIP OCHRANY V ČESKÉ REPUBLICE JE SELEKTIVNÍ A DESTRUKTIVNÍ

Princip ochrany kulturních a přírodních hodnot, který se transformoval a rozdělil za komunizmu a platí dodnes je destruktivní a selektivní. V dnešní době jde o relikt a přežitek, nehledě k tomu, že dnešní technologie nabízí úplně jinou úroveň pohledu na svět kolem nás. V rámci technologií a digitalizace lze v pohodě uchopit celé Česko a pracovat s ním jako s jedním objektem v Evropě a ve světě. Naprostá většina věcí kolem nás totiž chráněna není. Lidé to pak všechno mohou zničit? Krkonoše, Šumava apod. jsou stejně cenné pro zdejší život jako ostatní krajina, města a obce v ní. Krok z památkové zóny je důvodem pro zničení zbytku města? V řadě měst je to smutná realita a Chrudim není žádnou výjimkou. (V Chrudimi zničeno: Kateřina, Borzna, Kopanice, pokud se politici nevzpamatují tak Masarykovo náměstí, městská dopravní stoka, nábřeží Chrudimky atd., atd.)

ODPUZUJÍCÍ VEŘEJNÉ PROSTORY V ZÁSTAVBĚ PO ASANACÍCH

Ulice je v Chrudimi zatím neobjeveným veřejným prostranstvím. Prostor ulice odráží i kvalitu navazující zástavby. Není žádná náhoda, že nejhorším veřejným prostorem trpí sídliště a okolí zástavby vzniklé asanací města, tedy zničením zástavby původní. Jak vypadá území kolem dopravní stoky Palackého a Obce Ležáků, rovněž od Bohemky kolem Husovy přes Borznu po areál ČASD . . . ? Došlo ke zničení a degradaci území, ke zpřetrhání vazeb, byl vytvořen neživý, neuvěřitelně asociální a odpuzující veřejný prostor, s kterým si město neví dlouhodobě rady. Tyto venkovní prostory trpí hrozně nízkou stavební, půdorysnou i vizuální kulturou, doprovázenou nízkou kvalitou nejen materiálů ale všech zpevněných ploch. Tam, kde byl zničen, nebo vytvořen odpudivý veřejný prostor, je evidentní problém najít si k němu vztah, obnovovat ho či jej pouze pečlivě udržovat a může být jen krůček k tomu, aby se tato místa stala po všech stránkách nebezpečná.

Jedním z ohromných problémů je, že město svým přístupem nekvalitní a nevzhledná veřejná prostranství ulic produkuje. Články v novinách zmínily problémy ulic a jejich chodníků a tím i problémy Chrudimi posledních let.

ZNIČ ULICE A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ KOLEM CENTRA MĚSTA

Možná jde opět o cílený program zdravého města a jeho extrémní chování mimo městské centrum. Městské čtvrti kolem centra se formovaly nejen na přelomu 19. / 20. stol., ale i daleko dříve. Něco ze staré zástavby zbylo, nějaký veřejný prostor taky.

Problém Chrudimi je chování politiků mimo městské centrum, tedy tam, kam z oken radnice nevidí. Jsme totiž svědky dlouhodobého programové ničení ostatních náměstí, ulic a drobných prostor kolem centra. Kvalita obnov, oprav či úprav nebo jak to politici nazývají, je velice nízká. To se týká i ulic pod nádražím (ul. Čs. armády, Fibichova . . . . ) Někde došlo k nahrazení starých kamenných dlažeb, k vyasfaltování, či k nekvalitní náhradě za odpornou zámkovou dlažbu. Nejrůznější obnovy nekvalitou zničily ulice a dnes představují humus v urbanizmu města. Chodníky a ulice celých městských čtvrtí prohrály boj se zámkovou dlažbou (Nové Město, Kateřina. . . .). (Chrudim si třepí pusu s geologickým fenoménem regionu a Železných hor, ale geologická pestrost ulic - jejich minulost - byla naprosto záměrně a programově zničena. Nadčasový prostor zničen, kvalitní kamenná zádlažba zmizela, nahradil ji betonový a asfaltový paskvil, hnusné a nesmyslné členění uličního prostoru, hnusné a nekvalitní materiály.)

Opačným problémem je zcela záměrné neřešení obnovy dopravní stroky, všech na ni navazujících prostor, prostoru Masarykova náměstí, ulic Poděbradova, Palackého, Husova, obce Ležáků, Borzny, nábřeží a ul. Na Ostrově, V Průhonech, obdobně na Novém Městě atd. Politici programově vnutili uličnímu prostoru naprosto otřesnou kvalitu a hnusnou podobu bez ohledu na okolní zástavbu či její zbytky. Zateplený stoletý domek, zateplený panelák, asfalt, beton, zámková dlažba . . . . padne a sluší? Těchto zničených ploch je bohužel ve městě většina, jsou řešeny nekvalitně, zjevně bez souvislostí a uchopení. Jde o tisíce metrů čtverečních.

Jste za památkovou zónou, tak bouchejte všude jeden typ dlažby podle jedné šablony a podle jedné šablony příčné uspořádání uličního prostoru, a až jeden typ zámkovky ve skladu dojde, tak budete bouchat jinou, která bude zrovna na výrobní lince!!! Prostor ulice bohužel není jenom o chodníčku ze zámkové či vzhledem podobné dlažby.

NÍZKÁ STAVEBNÍ A POLITICKÁ KULTURA V CHRUDIMI SOUVISÍ S NEUDRŽITELNOU PODOBOU ULIC

Ulice je veřejným prostranstvím. Chrudim vypadá, jako by si jí lidé už dávno přestaly vážit. Jednoduše řečeno, neexistující životaschopný uliční parter, hnusné stavění nebo hnusné opravování a neustálé ničení domů = hnusné ulice města. Hnusné okolí a hnusná navazující zástavba = hnusná ulice. Hnusná ulice = hnusný životní prostor. Hnusná ulice je jen odrazem svého okolí. Když je ulice hnusná, odráží se to v přístupu i v zájmu o tento neživotaschopný prostor. Vztah k takové ulici není žádný. Firmy se prohnaly ulicemi, ale jejich podoba a kvalita zůstala ubohá. Chrudim je totálně zkostnatělá.

Politik vymění dlaždičku v ulici Na Ostrově, ale proč je desítky let to nábřeží tak odporné!?, politik vymění dlaždičku v ul. Palackého a kolem celé dopravní stoky, ale proč je desítky let celý tento prostor pořád tak hnusný, navíc když byl rok rozkopán!?, politik vymění dlaždičku v ul. Čs. armády, ale proč je “nová“ ulice pořád tak hnusná!?, politik vymění dlaždičku na Masarykově náměstí, ale proč je celé náměstí desítky let tak hnusné!?, politik vymění dlaždičku ve čtvrti Kateřina či na Novém Městě, ale proč jsou i tady ulice tak hnusné!? Politik vymění dlaždičku a chodník jen odráží špatnou práci a nepochopení veřejného prostoru. Politik vymění dlaždičku a vydláždí kousek chodníčku a lidem řekne, že lépe to nejde a že Chrudim je jedna velká čekárna, protože dlaždička souvisí s nedokončeným obchvatem, se sjezdem ke sportovištím, se startem raketoplánu, s horoskopem na příští desetiletí, s paleogeografickou rekonstrukcí ústupové fáze kvartérního horského zalednění v Českém masívu, s úplňkem, se špatnou konstelací hvězd . . . . Snad se jednou někdo bude zodpovědně zabývat ulicemi, nábřežím, náměstími a ostatním veřejným prostorem a až se město zbaví dinosaurů, tak možná opustí druhohory.

Dlaždička je součástí chodníku a chodník součástí náměstí či ulice a města a podoba ulice je naše každodennost a prožívat ji v Chrudimi začíná být díky politikům utrpením, prostor promlouvá a město se stává galerií otřesných obrazů, míst, zážitků, realizací . . .  byl nastaven otřesný standard, otřesná průměrnost, otřesný mainstream, byly vytvořeny obludné prostory bez kultury dopravní, vizuální, bez duše, bez příjemnosti, bez umění . . . . Dlouholetou činností byl vytvořen veřejný prostor, který je třeba začít celostně a smysluplně obnovovat.