|
|
Staré město bylo kdysi obtékáno řekou. Lidé s vodou žili a učí se s ní žít dodnes. Doprava si vytvořila také řečiště a to koryto připomíná zatím městskou stoku. Lidé se s auty také pořád učí žít. Člověk je zásobován informacemi o pokračující stavbě obchvatu, mostů a estakád, o vydávaných miliónech, o tom, jak stavba městu uleví. Ve městě jsou stejně důležité věci jako obchvat, už jen proto, že s ním souvisejí. O krajině, kterou nikdo neřeší, jsme si povídali minule. Další z řady otázek je, co bude s chrudimskou dopravní stokou? Ovšem hned v úvodu jsme narazili. Je to hned v rozporu s prvním bodem tzv. desatera pro rok 2015. Plánování včera, dnes a zítra. Doprava zatím propůjčuje městu svou nezaměnitelně nevlídnou, nebezpečnou, hnusnou a odpudivou tvář. Dopravní stoku tvoří tepna silnic obtékající město. Úseky silnic nesou názvy: Obce Ležáků, Palackého třída, Masarykovo náměstí, Poděbradova, Tovární, Rubešova, Topolská a Dr. Milady Horákové. Necelý lidský život stačil k tomu, aby se zásadně změnil urbanizmus města a charakter zástavby celého Kateřinského předměstí. Socialistická představa a potřeba bydlení zničila řadu měst. V Chrudimi vymazala pořádný kus původního města kolem Chrudimky. Paneláky se staly novým stavebním dědictvím. Se společenskou poptávkou po bydlení šla ruku v ruce asanace města, protože devastovaná krajina a pole, byť rozoraná, měla svou hospodářskou hodnotu. Dnešní společenská poptávka si s minulou nezadá. Krajina je bezcenná a především ta zemědělská. Staré dědictví, doplnilo to dnešní. Velkoplošná asanace krajiny. Je dokonáno. Na jedné straně města bydlí spousta lidí, jsou tu paneláky a mezi nimi hlavní průtah městem, dopravní stoka, kterou se valí přes den auta, když zrovna nestojí v zácpě. Na druhé straně vznikla nákupní a obchodní zóna, jeden ze zbytečných výdobytků současného urbanizmu jak alternativně využít pole. Vznikl obludný městský prostor, z kterého se vytratil normální městský život a lidský rozměr. Nejde “jen“ o silnici, jde o všechny veřejné a přilehlé prostory. Při letmém pohledu do katastru jde o území větší, než stará Chrudim i s hradbami. Je také nutno se zeptat co nyní nové haly, parkoviště obecně pak majetkové, stavební, dopravní, prostorové a další souvislosti utvářející nevlídné prostory kolem stoky přináší městu a jestli lze už v zárodku tyto věci řešit lépe a poučeněji. Otázky, na které si lidé musí odpovědět sami. Jak bude vypadat nový život městské stoky? Nejdřív je nutno se zeptat, jestli není předčasné uvažovat o chrudimském dopravním dědictví a problémech tohoto ohromného veřejného prostoru města. Je možné uvažovat o citlivém doplnění městské zástavby, o vytvoření chrudimského bulváru či korsa, z obludného dopravního měřítka udělat měřítko lidské? Je možné obnovit a rozvíjet městský život a funkce, prostor pro život a pobyt lidí? Je možné vytvořit lepší podmínky těm, co tu bydlí a budou bydlet? Je možno vytvořit živý a spojitý veřejný prostor města propojený s tím co už tady je? Je možné, aby se uliční prostory a jejich kousky staly součástí veřejného městského organizmu, místem běžného a přívětivého společenského života, místem nových možností? Je reálné věnovat prostor lidem, pobytu, společenskému životu, kultuře, umění, všem možným i neformálním aktivitám, hrám, procházkám nebo jen sezení a odpočívání, zeleni, rozvoji stávajících veřejných institucí, školám, krámkům a drobným obchodům, službám, podnikání, drobné vybavenosti, mikroekonomikám místa? Tedy je možno dát místům novou chuť do života, udělat je příjemné a především bezpečné? Je možno obnovit a revitalizovat stávajících drobná i větší veřejná prostranství, náměstí, zeleň a nevyužité, nezajímavé a zanedbané plochy, plochy “odpadu“ současného dopravního řešení? Při současné snaze zástupců města např. zničit parkovištěm cenný prostor mezi náhonem a Chrudimkou za Regionálním muzeem to bude asi úkol už pro úplně jinou generaci lidí, která bude uvažovat celostně o dopravní politice a souvislostech města. Je možné, aby měli lidé tento prostor rádi? Dnes není jediný důvod, aby se člověk v okolí chrudimské dopravní tepny cítil dobře a měl to tam rád. Potenciál prostoru pro obnovu a rozvoj města je ohromný. Do prostoru chrudimské stoky či Times Square je možno vrátit město samo i městský život, stejně jako zlidštit celý dopravní prostor silnic a navazujících míst. Nejde o to vyloučit auta ze života, ale o nalezení odpovídající kultury soužití, o změnu pohledu na hodnoty, které člověka v jeho městě obklopují. Dnes se pořád řeší to, kolik prostoru lidem k životu ponechají auta. Kolik ale lidé nechají prostoru autům, po dostavbě obchvatu? Čím více míst si lidé ponechají pro sebe, tím mnohotvárněji je mohou využívat. Jsem zvědav kolik peněz a nápadů se vloží do revitalizace tohoto životního prostoru města a jeho obyvatel. Lidská tvář města a kultura lidí třeba jednou opět převýší dnes upřednostňovanou a dotovanou kulturu aut, stane se opět tvořivou kulturou města. Jak ukázalo desatero a nechci určitě
dobře míněné věci zlehčovat, staví se obchvat, ale pokud někdo nerozhodně,
situace ve městě se nezmění a veřejnost to není. I když se nic v dohledné
době nestane, je tu další námět na diskuzi a komunikaci radnice s lidmi, minimálně
nad zlepšením nevlídné tváře města kolem hlavního průtahu. Možná uzrál čas
začít se ptát, co by obyvatelé chtěli místo chrudimské dopravní stoky, získat
představy veřejnosti, studentů, nejen odborníků, architektů a dopraváků. související:
http://www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=94333&id_article=242 |
|
Komentáře k tématu