témata,projekty,realizace atlas města,mapový manuál lidé,podněty

Veřejný prostor pro Chrudim

témata, projekty, realizace

Chrudimské Dny evropského dědictví

O tom, že nejsou staré stavby jako staré stavby a už vůbec ne památky jako památky.


Od 5. 9. do 13. 9. 2015 běží Dny evropského dědictví. Letošním tématem jsou “památky znovuzrozené“. Jak si lze přečíst na stránkách www.ehd.cz resp. na http://www.historickasidla.cz/, Dny evropského dědictví (European Heritage Days) se v Evropě konají od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy a řadí se k významným celoevropským kulturně poznávacím a společenským podnětům. Dny jsou významnou celoevropskou kulturně poznávací, společenskou a výchovnou akcí. A protože se v České republice nezpřístupňují jen oficiálně prohlášené kulturním památky, ale otevírají se desítky dveří soukromých a veřejných budov (radnic, soudů, církevních institucí, škol, obytných domů atd.), které nebývají přístupny veřejnosti vůbec nebo pouze příležitostně a částečně, tak se na jedno takové chrudimské dědictví podíváme. Nenavštívíme arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, chrudimskou šatlavu, starou radnici, nenavštívíme ani Kapucínský kostel sv. Josefa - Muzeum barokních soch, Kostel sv. Kateřiny, Kostel sv. Michaela, Prachárnu, Mydlářovský dům, Sokol či Regionální muzeum. Chrudim byla oceněna jako Historické město roku 2013, snad i proto, aby i ty ostatní věci ve městě se pak odrážely v tom lepším světle. Podíváme se na bývalý pivovar.

Podíváme se na korupci v přímém přenosu. Je jedno, jestli vznikla, běží a je nahlížena jako hloupost nebo dobrá víra, která je schopná vše obejmout a uchopit lepší budoucnost a lepší věci v ní. V Chrudimi se uskutečnila demolice, zánik a výmaz jedinečnosti města a regionu, který byl posvěcen státem, krajem, městem, orgány památkové péče, jednoduše řečeno konkrétními “zodpovědnými“ lidmi a abych nezapomněl také evropskými i “veřejnými“ penězi. Je to ukázka kultury, chování a vzájemné spolupráce soukromníka, zástupců státní správy a samosprávy. Toto evropské dědictví je k zamyšlení až mrazí. Nejsem hnidopich, abych se díval na složení radnice v průběhu věků, která ostatně v rámci radničního public relations zavřela oči a pusu lidí stále propagovaným MUBASEM a historickým městem roku 2013. Je opravdu čím se chlubit. Co je cennější, kostel nebo pivovar? Samozřejmě, v případě výjimečných a cenných staveb a výjimečného dědictví lidské činnosti nepatřičná otázka. Klášter, kostel, pivovar – pro někoho věci neslučitelné, pro jiné víc než podobné.

Chrudimský pivovar byl postaven podle plánů Františka Schmoranze v roce 1868, jak nás upomíná vročení napsané na ruině zdi. Pivo se tu vařilo do roku 1942. V roce 1961 přešly objekty pivovaru ve vlastnictví státu na podnik Zelenina Hradec Králové. Dnes jsou objekty bývalého pivovaru ve vlastnictví a užívání PYRAMIDY FINANCE s.r.o. (jednatel pan Jiruška), Senior Chrudim s.r.o. (jednatel pan Jiruška, v nové stavbě je Lůžkové a sociální centrum pro seniory o.p.s.), pánů Krče, Málka a Sociálního podniku služeb s.r.o. (pan Bílek). Tolik k současnosti průmyslového dědictví.

Památkáři mi svého času napsali, že chrudimský pivovar nestojí za ochranu a nějakou záchranu. Mám to dodnes schované černé na bílém už jen proto, kdyby tvrdili, že něco takového neřekli. Holt měříme všem stejným metrem. Nemám rád současný způsob selektivní ochrany našeho dědictví. Selektivnost a výlučnost bez celku a souvislostí není pro budoucnost malých Čech udržitelná. Je to podobné jako s krajinou. Jsou totiž rozdílné přístupy v ochraně krajiny stejně jako u památek. Chrání či rozvíjí se pouze něco, Šumava či Litomyšl, ale Polabí či pivovar je záměrně stranou zájmů, je to méněcenné? Asi ano, doba si to zatím žádá. Dokud tahle umělá a lidská hloupost nezmizí, budou se dít podobné věci. Dvojí metr pro všechno podřízený konkrétní celospolečenské konstelaci plynoucí z přežité legislativy a politických zájmů. Přístup souvisí i s problémy s českou památkovou péčí, s rozdělením na kompetentní a zodpovědný úřad, který by těžko něco takového připustil a na zodpovědnou správu svěřeného státního majetku, resp. státního historického a kulturního dědictví, který bude ukázkově opečovávat to “své“, aby mohl jít tím nejlepším příkladem. Shrnuto - u chrudimského pivovaru orgány památkové péče selhaly a nesplnily svůj úkol a nemá cenu spekulovat, zda to bylo zadání.

Takže Vážení, až navštívíte MUBASO a kostely a nevím co ještě, nezapomeňte navštívit zbytky chrudimského pivovaru. Dopřejte si nezvyklý zážitek. Ostatně pivovar v sousedních Pardubicích otvírá také letos veřejnosti své brány. Je to ten areál vedle zničené Prokopky a Lihovaru, nad kterým se vznáší otazníky. Developeři, město a jeho zástupci Prokopku nějak vymazali z obrazu a půdorysu Pardubic. Lihovar ještě stojí. Co si o tom má člověk myslet? Nemá cenu to ani komentovat.

Přejme nejen výjimečným stavbám města jejich lepší budoucnost, která je třeba ukrytá někde v lidech, aniž o tom zatím vědí. Přejme památkám, aby potkaly ty správné lidi, kteří je nevymažou, ale naleznou smysl v jejich dalším a vůbec sdíleném vzájemném životě. Třeba už žádných podobných ukázek podobné “záchrany“ památek město nebude potřebovat, třeba se poučilo. Je snazší bořit a stavět než opravovat. Myslím, že o tom už něco vím. I Chrudim by mohla vyprávět o svých prolukách, děravých a vybombardovaných a sterilních místech v urbanizmu města, o demolicích, které ochudily město, jeho pestrost a život, s kterými si dodnes město neví rady. Ani předkové nebyli takoví kabrňáci, jak si je mytizujeme a dokázali se s dědictvím svých předků taky rázně vypořádat. V Praze nechali chytráci zregulovat a zničit židovské město, které by bylo dnes v Evropě jedinečné, a stihli to ještě před válkou.

I tohle je tvář města, byť odvrácená, zjizvená a pro mnohé nepříjemná. Je to tvář, za kterou stojí konkrétní lidé, kteří si hrají na politiky či podnikatele, jsou na městě či kraji. Politici nechali pivovar zničit. Dokonce to svého času nazvali rekonstrukcí. Rekonstrukcí na školící, lůžkové a sociální centrum pro seniory. Pivovar a jeho osud je protikladem MUBASA. Extrém toho, kam až lze chrudimskou a východočeskou jedinečnost poslat, do jakých pekel. Nebe, peklo, inferno. Kapitalizmus s lidskou tváří, a když nemá rozum, je tu město, kraj nebo stát a jeho orgány, které pomohou. Všichni pomohli, jak se kdysi říkalo “k větší slávě města a své vlastní“, všichni se zasloužili o rozvoj a krásu města. Levně koupit, zničit a použít k tomu ještě veřejné či evropské peníze. Dokonáno. Máte rádi dotace?

Příspěvek není jen o lidské a politické korupci, špíně, hlouposti a vzájemné spolupráci českého státu, kraje, města a podnikatelů při uskutečňování svých porevolučních záměrů. Je o nás a o tom, jak si dovedeme vážit věcí kolem sebe. Když si tak v poslední době stojím s kbelíkem štuku nebo kýblem barev nahoře na lešení a jsem přilepenej na fasádě jednoho vcelku velkého a starého objektu, poslal bych tam možná všechny, kteří se zasloužili o chrudimský pivovar. Možná by díla předků začali vnímat trochu jinak. Klidně si jako monterky můžou nechat obleky. Chrudimský pivovar je typickou ukázkou porevoluční podnikatelské záchrany architektonického dědictví, vnímání rekonstrukce, která snad už dneska je minulostí. V Praze na podobné vnímání doplatil celý Smíchov, Karlín, asanované Staré Město, řada nádraží, v Pardubicích zmíněná Prokopka, či Tesla, v Chrudimi celá asanovaná Kateřina atd. Pár donekonečna propagovaných rekonstrukcí pak maskuje zničení celých částí měst, jeho života a vazeb, jeho svérázu, osobitosti, výjimečnosti, jeho průmyslových areálů či všech ostatních “obyčejných“ staveb, kterých si člověk ve své době zatím nedokáže vážit. V Chrudimi podobné eskapády zatím spolehlivě maskuje MUBASO a historické město.

Bylo by fajn ještě zachránit, co se dá, než to skončí ve stavebním a architektonickém pekle či nebi. Sklepy jsou unikátní, ale jak dlouho? Na prohlídku chrudimského pivovaru nezapomeňte kousek odvahy a baterky, které vnesou světlo do tmy, světlo do opaku světla. Rozhodně Vás čeká dobrodružství, které u jiných chrudimských památek nezažijete. 


odkazy: Pivovar Chrudim

http://www.chrudim.info/historie/chrudim/index.php3?stranka=pivo

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.851863668210614.1073741869.824290330967948&type=3

http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2008090015

http://fabriky.cz/externi/2011_chrudim_pivovar_hrubes/index.htm

http://calla-palustris.blgz.cz/2012/12/pivovary-Chrudim.html

Komentáře k tématu

K tomuto tématu zatím nikdo nenapsal zádný komentář. Buď první!