Veřejný prostor pro Chrudim

Se zájmem jsem si přečetl úvodní článek Chrudimského zpravodaje 09-2017. Chtěl bych jen “světově zářivé“ informace vrátit do reality všedních dnů našeho ospalého městečka. Snad proto, že nepocházím z Chrudimi, vnímám víc ničení města, než zdejší zkostnatělí starousedlíci, kteří v tom vyrůstají a žijí, a kteří si říkají patrioti. 

Město je živý organizmus, vyvíjí se s lidmi, není to nějaká konzerva středověkých či jiných slohů. Na druhé straně by jej dnešní lidé, nejen s úcty ke stavebnímu dědictví, měli ničit co nejméně, protože mají čím dál větší problém postavit něco hodnotnějšího, než to minulé. Na naši “kulturní vyspělost“ se lze podívat i přes architekturu a urbanizmus. Tedy skrze člověkem stále ničené zbytky přirodního a kulturního dědictví. Místo různě přihlouplých “prestižních“ ocenění se nyní podíváme na realitu. 

Když jsem dočetl úvodník Chrudimského zpravodaje, vybavil se mi rovněž článek Viléma Mrštíka z roku 1897, který reagoval na slavné pražské asanace. “Bestia triumphans“ je zde představena jako míra nevzdělanosti, jako demarkační čára kde inteligence přestane, jako opak humanity, kulturnosti a vyspělosti člověka, společnosti a národa. Píše se zde, že ji lze prý potkat na každém kroku. Takže procházka Chrudimí může začít: 

0. Město jako správný hospodář opravilo svou radnici, muzeum, bytový dům, objekt kláštera. 

1. Městem byla nenávratně zničena Kateřina podél Husovy ulice od Masarykova náměstí, Borznu po Vrchlického ulici.

2. Za spoluúčasti města byla zničena městská čtvrť Kateřina. Některé domy byly odstraněny, řada domů podlehla polystyrenizaci, plastifikaci, barevným výkřikům, kterými se dnes vyvažuje zničení domů a fasád. Došlo ke zničení čtvrti od Havlíčkovy ulice po stadion. Zničená zástavba se odráží v nekvalitním veřejném prostoru. Lidé ve světě by se podobných výkřiků snažili město a svou čtvrť uchránit, lidé v Česku a Chrudimi NE. Spisovatel Mrštík tomu v roce 1897 říkal také “Wohnmaschin“.

3. Stejně jako Kateřina byla zničena čtvrť města kolem Střelecké ulice.

4. Za účasti města byla zničena Kopanice. Stavebně zničeno, veřejný prostor v majetku města příšerný.

5. Město nechalo stavebně zničit čtvrť na Novém městě, tedy zlikvidovalo původní zástavbu kolem Novoměstské ulice.

6. Město zničilo za účasti Pardubického kraje chrudimský pivovar.

7. Město nechalo zničit sídelní krajinu kolem sebe. Město nechalo zničit celý sever a pardubické předpolí, které nesmyslně proměnilo v jednu hnusnou zónu průmyslu bez nároku na lepší podobu a život. Město si neváží svého okolí. Když jedu z Pardubic, říká mi to jen, Vlasto, jedeš do humusu.

8. Město nechalo zničit krajinu mezi Chrudimí a Slatiňany, krajinu kolem Sobětuch a Rabštejnské Lhoty, krajinu mezi Chrudimí a Pardubicemi, krajinu směrem na Topol a vůbec kolem dokola, kam se člověk podívá.

9. Město je zodpovědné za hnusnou, zoufalou a provozně i dopravně kolizní podobu veřejného prostoru kolem chrudimských škol. Jsou v chrudimské politice učitelé? Možná to jen svědčí o nízké úrovni českých škol.

9. Město nechalo zničit řadu ploch výstavbou nesmyslných obchodních a nákupních center.

10. Město nechalo zničit řadu veřejných prostor parkovišti.

11. Město zničilo západní i východní stranu Masarykova náměstí. Nyní se snaží jeho obnovu řešit pomocí parkoviště před Bohemkou.

12. Město nechalo zničit původní zástavbu na Resselově náměstí. S rozplizlým prostorem si dodnes zástupci města neví rady.

13. Město nechá možná zničit Moravovu zahradu parkovacím domem.

14. Město zničilo a nenašlo lepší využití prostoru bývalého ČSAD.

15. Město nechalo zničit Sokolovnu a vedle stojící výstavní objekt bývalého úřadu. S Tyršovým náměstím si dodnes neví rady.

16. Město zničilo Pippichův dům v Poděbradově ulici, který určilo k demolici.

17. Město zničilo veřejné prostory kolem městského centra. Jsou hnusné, nenápadité, bez fantazie. Město je dlouhodobě neřeší, neví jak.

18. Dlouholetým úsilím města byla vytvořena chrudimská dopravní stoka, tvořená Masarykovým náměstím a ulicemi Palackého, Obce Ležáků, Milady Horákové, SNP, Topolskou a Poděbradovou. Zástavba kolem dopravní stoky byla cíleně zdemolována, její zbytky jsou zoufalé.

19. Zbytky zástavby v Husově ulici včetně zdejší základní školy jsou v hrozném stavu. Obnova se řeší nesmyslným zateplením a barvičkami!

20. Město udělalo z původního historického náhonu ekologickou grotesku. Cíleně vytěsnilo z města i všechnu ostatní vodu. Zbyla pouze řeka, která připomíná stoku a kolem které se ani nedá městem projít.

21. Město zničilo za dotace nábřeží v ulici V Průhonech. Město zničilo i protější ulici U Stadionu. Nábřeží mezi mosty od Vrchlického ulice až po ulici Dr. Milady Horákové u Tesca je zničeno. Souvisí to i se zastaralým pojímáním sportovišť a toho, co sport lidem, městu a veřejnému prostoru může přinést.

22. Město dlouhodobě (desítky let) odpírá lidem zpřístupnit zbytky přírody a krásnou pěší procházku kolem říčních ramen Chrudimky od muzea přes Střelecký ostrov ven z města na Tuněchody. Problém to není, je to jen vytrvalá nechuť zdejších politických dinosaurů.

23. Zástupci města nechali zničit nesmyslnou zástavbou krajinný horizont nad řekou Chrudimkou na Vlčí hoře. Tohle je neodpustitelné a dnes v územně plánovací legislativě dokonce trestné. Nicméně stačí pohled do Sobětuch a Rabštejna, že něco na chrudimské radnici není v pořádku.

24.  Dotacemi byl zničen veřejný a uliční prostor pod nádražím. Zbytky odvážené kamenné dlažby mám někde vyfocené. Byl vytvořen inertní a hloupý veřejný prostor, členěný nesmyslně na proužky betonové zámkové dlažby, asfaltu, zeleně atd. Jsme zase o dvacet let zpět, než to někdo napraví.

25. Nemám rád toho, kdo nechal znovu udělat silnici a parkoviště před ZŠ Husova. To mohl udělat jen blbec.

26. Město je zodpovědné za špatný urbanizmus okolních obcí. Ten je v mnohém v přímém rozporu s politikou územního rozvoje ČR!!!

27. Jak vypadají veřejné prostory města? Kdo může za jejich kvalitu, či lépe řečeno nekvalitu? Kdo může za vybavenost? Jaké jsou detaily ve veřejném prostoru? Ostatně obnova schodiště do díry a podoba svahů pod městskými hradbami napoví.

28. Město nechalo zničit Kopanici.

29. Jak vypadají chrudimská náměstí?

30. Na co má město hlavního architekta? Na to, aby jeho firmě cpalo prachy za nízkou úroveň jeho služeb?

31. Ať pokračuje někdo jiný, třeba nějaký politik, který dohlédne i za padesáti dvou hektarovou památkovou zónu . . . . . . . . . . 

Tohle není desatero o kulturním a přírodním dědictví pochybně zdravého města. Je mi z toho smutno. Pokračovat se mi už ani nechce, stačí si ostatně projít web veřejného prostoru pro Chrudim. Těším se, až budu psát o věcech krásných. Až přidám do webu další kolečko, kde bude Chrudim, jako noblesní město daleko před Litomyšlí, Prahou a Brnem. Někteří chrudimáci jsou možná přímo posedlí sbíráním zbytečných cen. Stejně tak, je úplně jedno, jestli město má či nemá hloupou památkovou zónu. Ostatně tenhle socialistický ochranářsky památkově či přírodně selektivní přístup k Česku mne slušně řečeno za ta léta štve.  Vznikl za komoušů jako relikt, kdy památková a přírodní ochrana byla ještě spojená. Dnes je tenhle přístup pozůstatkem minulé doby, která neumí obnovovat a zacházet se zbytky toho, co tu máme. Je přežitý. Tady skončí hranice ochrany a tady se budeme chovat jako barbaři? Co to je za blbost? Vždyť celé Česko je cenné. Důležitější než sbírat ceny, je město a okolní krajinu neničit. To řadě chrudimáků naprosto uniká. Město a jeho podoba není o cenách, je o lidech. Chrudim se může chlubit tak akorát mizejícím městem, mizející okolní krajinou, tedy nenávratně ničenými zbytky města a krajiny. Snad se lidé na nedělní mši pomodlili i za to, ať neblbnou a váží si obyčejných věcí. Tragikomicky a dlouhodobě přispívá ke Dnům evropského dědictví i Chrudimský zpravodaj a jeho kapitola “Chrudim včera a dnes“, svědčící o velkém zoufalství místních politiků a historiků. O čem to srovnání je? Je to o nás.

Politici dlouhodobě podporují rozklad města a jeho okolí. Jsem tu už dost dlouho na to, abych to mohl říct. Město není stvořeno ze zbytečných cen, diplomů a lezení na bedny. V diplomech a cenách se krásně žít a bydlet nedá. Město je obrazem lidí. Je jako zrcadlo. Bohužel někteří političtí dinosauři si do něho možná už několikanásobně stačili prokopírovat svůj obraz.