|
|
Je jedno, jestli Athéneum -
třeba na počest moudré dcery nejvyššího boha Dia nebo Athenaeum na počest
jednoho domu starověké římské vzdělanosti. Dnes půjde tak trochu o oboje, o venkovní
prostředí, ze kterého školy, moudrost a vzdělanost vyrůstají. Byl pěkný den a tak jsem si
řekl, že si obejdu chrudimské školy. A tak jsem viděl Čechy v malém. Viděl jsem
problémy, které trápí nejen školičky, základní a střední školy, ale co je nejsmutnější
i školy nejvyšší, naše školství a českou vzdělanost a cestu za ní. Jsme na
začátku příběhu, který se jmenuje budoucnost našeho školství a vzdělanosti. Jak moc ovlivňuje prostředí obklopující
školy život a vnímání dětí a mladých lidí, kteří tady zároveň tráví velkou část
života, nevím. Jednou budou pečovat, utvářet a rozhodovat o životním prostředí
měst a obcí oni. Jaké toto rozhodování bude? Bude stejné jako naše? Jaké bude harmonické
soužití myšlenek, objektů a venkovního prostředí, kultivovanost a provázanost
myšlenek a funkcí? Snad lepší než dnes. České školy rostou už dnes
vesměs rovnou z parkovišť či jinak nevábného prostoru, který je obklopuje.
Ano, jsou výjimky a je škoda, že to není zatím obráceně. Městský a vůbec
veřejný prostor, který školy obklopuje, připomíná v tom lepším nákupní či
průmyslovou zónu. Koupit si 10dkg salámu, nebo vyfasovat nějakou tu myšlenku na
cestu životem začíná být podobné. Jedna kultura, stejný životní prostor a styl.
Stejná pupeční šňůra se světem a jeho současnou vzdělaností. Prostory nejen
kolem chrudimských, ale obecně českých škol, už jde možná řešit jen
k lepšímu. V tomto ohledu je stále
inspirativní Komenského Orbis Pictus. Věk mu na kráse nic neubral. Jak dnes
vyučuje prostředí? Kolik vidí člověk školou povinný kvalitních a pozitivních
příkladů? Nebo bude jednou rozvíjet a za vrchol udržitelnosti považovat to
současné prostředí? Dotace do toho dnes už míchat
nechci. Protože tzv. evropské dotace a stamilióny do škol dokážou odnaučit lidi
myslet, což dokazují i některé univerzitní areály v Čechách kam zavítaly (po
evropském výletu) peníze. Problémem mnohdy ani peníze nejsou. Problém je v cíleném
utváření těchto velice cenných prostorů a rozvoji prostředí kolem škol. Nejen v
kultivovaném soužití lidí a aut (nikoli aut a lidí). Je v chybějící
spoluodpovědnosti a spoluúčasti všech, kterých se to týká a mají možnosti
rozhodovat o utváření školních prostorů a o tom, jak bude vypadat navazující
sdílený a pobytový veřejný prostor města. Problém je možná také ve spolupráci
města a škol při vytváření a rozvoji kvalitnějšího školního a na školy navazujícího
městského prostředí. O zapojení žactva nemluvě. Nakousl jsem dnes červivé jablko
ze stromu poznání přímo ze školních rajských zahrad, ze školních a navazujících
pozemků. Z Edenu, který si vytváří školy buď samy, nebo jim ho vytvářejí města.
V Chrudimi je tohle zatím
pole neorané. Je to velké téma a určitě se k němu vrátíme. Je to výzva pro
město a samozřejmě školy. Zdravé město je především zdravá budoucnost a to jsou
mladí lidé, a tady to možná vše začíná. Mnohdy stačí opravdu málo, jen někde
začít . . . Přeji lepší budoucnost školnímu okolí a vůbec veřejnému a životnímu
venkovnímu prostoru města, který na školy navazuje. související: venkovní učebna http://archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=4637&type=29 http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/zaci-si-postavili-venkovni-ucebnu-20150903.html
související: problémy
exteriérů a okolí českých škol http://www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=94333&id_article=264
http://www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=94333&id_article=289 |
|
Komentáře k tématu