Veřejný prostor pro Chrudim

Sportovní a architektonické soutěžení

V roce 2014 uspořádalo město projektovou architektonicko-urbanistickou soutěž na Sportovní centrum Chrudim. Architekti, zástupci města, porotci věnovali čas a dali si práci, kterou nelze než pozitivně vnímat. Bylo zpracováno zadání a podmínky soutěže, návrhy odevzdány a vystaveny a byl jim udělán katalog. Soutěže se zpracovávají i proto, aby přinesly další otázky. A těch je v případě Chrudimi dost. V soutěžním katalogu se lze dočíst, že životní styl je pro zdraví a zdatnost každého jedince naprosto zásadním a určujícím parametrem, jak uvedl pan starosta, a že Chrudim je jedno z těch českých měst, které si uvědomuje, že architektura je nedílnou součástí městské politiky, stejně jako, že se potvrdil smysl a význam architektonického soutěžení jako jediného nástroje k dosažení co nejkvalitnějšího řešení, jak uvedli nezávislí porotci. Architektonické soutěže nejsou nejvhodnější k výběru zakázky, jak se snaží obce a jejich zástupce přesvědčit Česká komora architektů. V mnohém jsou soutěže jen politické a plánovací alibi, které ve výsledku nemá odpovídající efekt, navíc sama odbornost a kvalita porotování je mnohdy velmi otřesná.

Etika peněz v architektuře a ve portu - souhlasím, tedy jsem

O ceně chrudimských myšlenek. Jen drobné srovnání. Sportovní centrum Chrudim (cca 23 000 obyvatel)- vzorec chrudimské soutěže: 600 000,- + 300 000,- + 200 000,- + 50 000,- + 50 000= 1. 200 000,-. Počet návrhů 28. Centrum halových sportů České Budějovice (cca 93 000 obyvatel) - vzorec budějovické soutěže : 750 000,- + 500 000,-+ 250 000,- = 1. 500 000,- . Počet návrhů 51. Chrudim je asi čtyřikrát menší než Budějice. Peníze jsou někdy pro architekty lákadlem a motivací, aby se soutěže účastnili a tedy souhlasili s ní nebo mají možnost podmínky porušit, tím upozornit na možné problémy a být vyloučeni. Nevím, jestli peníze nějak ovlivňují kvalitu návrhu. Případ Chrudimi to není. Bude vysoká cena odměny odečtena od ceny budoucího projektu? Možná by se mělo soutěžit bez finanční odměny “jen“ za možnost zpracování projektové dokumentace až po dozor, tedy po realizaci velkého baráku. Je dostatečnou motivací cena zakázky, tedy projektu a práce za několik miliónů? Co kdyby všechny návrhy dostaly náklady za papír, tužky, ořezávátka, lepidlo a ostatní věci, či náklady na různě upřímnou digitální grafiku, kterou dle libosti použijí k pojednání a odevzdání plachty. Cena pod 10 000,-. Jaký je pak rozdíl v ceně za návrhy a je to dostatečná motivace? Peníze pro sport a do sportu mají řadu tváří a začínají u zadání a návrhu. Myšlenky mají hodnotu jaká jim je dána, jakou jim dají lidé. Má hodnota chrudimských myšlenek opravdu cenu 1,2 miliónu? Možná ano a cena byla přiměřená, protože ukázala, že nové sportovní centrum přímo v centru města je veliký problém, takový problém, že jej návrhy dle mého nedokázaly uspokojivě vyřešit.

Z historie

Výstavba objektu Sokola započala v r. 1892. V sousedství od roku 1897 probíhala výstavba budovy Okresního úřadu. Budova později po stavebních úpravách sloužila rovněž tělovýchově, jako tzv. Tyršův dům. Obě stavby byly na svou dobu pro Chrudim vcelku významné, výstavností byly chloubou města. Původní tělocvična byla stavebně zničena, stejně jako vedle stojící okresní úřad. Paradoxně je stavebně zničil sport. Roky 1965 až1975 nepřečkaly. Prošla jimi socialistická přestavba. Úplně stejně dobrá víra jako dnes. Chlapi po práci v rámci akce “Z“ házeli kolem sebe maltu jak divý vším co měli a malta potvora padala ze zdí, ale nakonec se chytla a něco tam zůstalo – bylo vytvořeno větší místo pro sport v centru města. Jenže to za tu dobu už někam uteklo, rozšířilo se do zářivých zítřků, kde dnes znamenalo už včera. Funkce místa pro sport dobobtnala do dnešních rozměrů.

Neuchopený a opomíjený rozměr stavebního dědictví města

Ještě po roce 1850 až do přelomu století to byl konec města, pár domů kolem cest, zahrady, pole, teprve se pomalinku začíná připravovat a tvořit “Nové město“. V první polovině 20. stol se začíná město významněji rozšiřovat na východ, jsou vkládány nové ulice a kolem nich vyrůstají převážně domky se zahradami. Prostor tehdejší křižovatky se stavebně uzavíral domy s městským charakterem. Dostával veřejný a městský charakter. Tvoří se předměstí. Zůstalo tu však dědictví asanací, především v návaznosti a propojení nového předměstí se starým městem.

Opomíjené trauma snad všech měst. Zmínili jsme se o nich v příspěvku Zapomenutá a ztracená místa bez duše, života a myšlenek. Nejde jen o proluku “balustrády“ v majetku města vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, parc. č. 3088, která vznikla po zboření domů čp. 54, 55/1 a 53/1 po roce 1898. Město má velký problém s vymazaným urbanistickým a architektonickým dědictvím, s bílými místy v centru po stavebních zásazích, demolicích a asanacích. Neviděl jsem, že by je nějak celostně uchopilo a řešilo. (Jsme na úrovni uvažování, jaké chce veřejnost herní prvky v dětském hřišti.) Centrum města, náměstí a sokolovnu tak obklopuje změť amorfních a bezduchých městských veřejných, dopravních a parkovacích prostorů. Dědictví rozpadu městského urbanizmu, původní uliční zástavby, demolic či nevhodných přestaveb. Kapucínský klášter se otevřel prapodivně do Taršova náměstí, v Opletalově ul. byl zbourán dům a v zahradě před klášterní zdí vyrostlo velké parkoviště, parkovištěm je dnes celé Tyršovo náměstí o nedůstojném okolí obchodní akademie nemluvě. Centrum města nemá dodnes uspokojivě dořešenou podobu a urbanizmus směrem do východně navazujících ulic a veřejných prostor, do Školního, Tyršova a Žižkova náměstí, veřejný prostor Zieglerových sadů kolem kostela sv. Michaela nevyjímaje. Jejich podoba se snad jednou změní k lepšímu.

Pokud se dočtu u vítězného návrhu, že nová hala ukončuje de facto Resslovo náměstí a stává se tím tedy součástí hlavního náměstí města či součástí nějakých pochybných městských os nevím co si o tom myslet. V těchto souvislostech jsou všechny návrhy víc než problematické, nejen že výše uvedené souvislosti neřeší, což nebylo ani součástí zadání, ale problém je, že v okolí je nespočet věcí k řešení, z kterých by měly vycházet i úvahy a přístupy vedoucí k obnově sokolovny. Nebylo jasně řečeno co s touto částí města, jakou mají mít budoucnost a podobu všechna ta místa, jak je obnovit. Soutěž ukázala, že není problém něco někam bez souvislostí upíchnout. Nové sportovní centrum či nová hala a vůbec soutěž dle mého moc nepřispěla k diskuzi nad obnovou a zlidštěním urbanizmu v centru města, možná to po ní nikdo nechtěl. Týdeník 5+2 přinesl zprávu o obnově sokolovny v sousedních Pardubicích. Mediálně zvládnutá akce, kde se nikdo nad navazujícím zničeným veřejným prostorem města a kvalitou prostředí ani nepozastaví. Mnohamiliónovou rekonstrukci obklopuje šerednost. Součástí životního a sportovního stylu je jen něco, a to něco je zatím celospolečenský problém.

Sport ve městě a jeho dnešní realita

Uvažuje se o novém sportovním centru, ale co ta dnešní? Postupné krůčky či drobnosti jsou někdy víc než velké záměry. V rámci možností města probíhají stavby a opravy na bazénu a především na fotbalových stadionech. Chrudim postavila novou tribunu se zázemím na Městském fotbalovém stadionu v Novoměstské ulici, rekonstruuje tribunu Letního stadionu AFK Chrudim (Atleticko – fotbalový stadion V Průhonech), vynakládá prostředky do zlepšení sportovišť a majetku města. Někdy to, jak se člověk na sportovištích cítí je ve velké míře věcí správy a správce, jestli dokáže vytvořit příjemné a přívětivé prostředí. Někdy však i drobné úpravy jsou záminkou zdražit sport.

Ve veřejném prostoru Chrudimi chybí např. volně přístupné sportovní multifunkční plochy, na kterých si lidé mohou zahrát fotbal, tenis, košíkovou, nohejbal apod. aniž by byli členy nějakého družstva. Plochy pro sport zatím supluje jedna venkovní posilovna. Potenciál sídelní krajiny kolem města pro sport a rekraci je rovněž zatím nevyužit. To zase supluje Podhůra. Tak by se dalo pokračovat. Zlepšení snad není v nedohlednu.

Chrudim má špatné dopraváky a vůbec celostní dopravní politiku, tedy pokud město nějakou vůbec má. Nové zázemí s tribunou u vodárny nemá uspokojivě vyřešenou dopravu v klidu. Dopravu v klidu a optimální dopravní přístup nemají dodnes vyřešena všechna sportoviště města kolem Chrudimky, tedy bývalý stadion Emila Zátopka, plavecký areál, zimní stadion, sportovní škola . . . . Zimní stadión nemá od své stavby dodnes uspokojivě vyřešeno parkování. Je to už řádka let a tak se na to asi zapomnělo. Je to k nevíře, ale stadion má cca třicet parkovacích míst. Plochy navazující na stadion jsou od výstavby neupravené, snad proto slouží trávníky a štěrkové plochy přednostně VIP parkování. Aby sport ve městě fungoval, jezdí sem a tam tisíce aut za rok přes obytnou čtvrť města a jeho nábřeží, kde znepříjemňují život lidem. Tisíce aut jezdí ulicemi obytných domů, jednou ulicí tam, druhou zpátky, to je taky sport a bez toho by ten druhý ve městě zatím nefungoval. A tak by se dalo pokračovat. Moderním sportovcům vozícím si zadky v autě to možná už ani nepřijde. Jsou takhle vychováváni. Není doba ani čas se něčím takovým v rychlém světě zabývat. Až “sportovci“ zaparkují auto, měli by se vážně zamyslet co udělat pro zlepšení dopravní kultury ve městě, protože s životním stylem či zdravým městem je spojen i jeho urbanizmus a souvislosti, z kterých sport vyrůstá. Možná by město mělo nejdřív vyřešit otázky každodennosti a všedního fungování městských sportovišť a pak se s plnou vervou pustit do sportovního centra města Chrudimi či regionu. Zapomněl jsem, že město už své sportovní haly vyhovující dnešnímu sportovnímu, společenskému a kulturnímu vyžití má. Vyrostly kolem města jak houby po dešti. Klidně mohly vyrůst na společném půdorysu, každá značka jedno patro, ale to by nebylo ono a tak jsou haly kolem města.

Co přinesla soutěž?

Je problém v zadání, porotování nebo v návrzích? Původní chrudimská tělocvična byla stavebně úplně o něčem jiném, než dnešní sportovní centra. Soutěži mohla předcházet územní studie prověřující, jestli území zastavovat nebo způsob jak jej zastavovat atd., či jiné dokumenty a názory, jak by lokalita mohla být řešena a rozvíjena. Problém není se sportem v místě či městskou heterogenitou, je jen s tím co sport představoval před sto lety, před padesáti lety a co představuje dnes a co k tomu potřebuje a bude potřebovat. Soutěž přinesla důležité “poznání“, že pokud to politici schválí, lze v místě různým způsobem rekonstruovat sportovní areál, tedy rehabilitovat bývalý objekt okresního úřadu – Tyršova domu a bývalé socialistické sportovní haly a vytvořit nový slepenec budov kolem a nějak doplácat Opletalovu a Sladkovského ul. Ale to už lidé tady vědí a stačila soutěž na opravu objektů či rekonstrukci haly. Ostatně soutěžní podmínky jsou tak zpracovány. Soutěžící se rovněž neměli zabývat otázkou, jestli je toto nejvhodnější místo pro nové sportovní centrum města a regionu, nebo existuje vhodnější s možnostmi dalšího rozvoje.

V zadání se píše, že je možno volit jak cestu vytvoření originálního architektonického díla, které se stane svébytnou „sochou“ v interiéru města, tak i cestu nenápadného zapojení areálu do stávající zástavby.  Soutěžní návrhy dle mého nesplnily zadání soutěže, ne proto, že nepřinesly nic obohacujícího, co by lépe odpovídalo místu, než to co tu je. Odevzdané návrhy nesplnily dva základní okamžiky soutěžních podmínek. Nedokázaly uspokojivě a proměstsky dotvořit urbanistickou a architektonickou podobu místa, potažmo celého bloku a uličních prostorů, městského parteru, podobu, která by přirozeně zakořenila a srostla s místem, s okolím, s  městem. Podobu podporující nejen sportovní či společenský, ale i běžný městský život. Nesplnily ani druhé očekávání, totiž vytvořit něco výjimečného, stavbu, která by se stala typickou pro Chrudim. Jenže to by muselo být zadání maximálně flexibilní, umožňující nalezení zcela jiného a nového pohledu na věci. Jednoduše nejde napsat, že soutěž je zbytečná, protože i zbytečnost může přinést jinou budoucnost.

ps:

Město nemá jako řada jiných měst volně přístupná (venkovní) sportoviště pro co nejširší okruh lidí a pro co nejširší sportovní aktivity, pro multifunkční využití, od fotbalu, nohejbalu, přes tenis, po košíkovou aj. . . . . Volně, svobodně a maximálně veřejně přístupný sport.

Město nemá odpovídající volně přístupná veřejná sportoviště ať už jako součást svého “sportovního“ veřejného prostoru či jako součást stávajících městských sportovišť, který by byl volně přístupný všem bez rozdílu věku, bez příslušnosti k oddílům atd. atd. . . .

Město systematicky neřeší odpovídajícím způsobem rozvoj svého okolí a sídelní krajiny pro rekreačně sportovní využití. Cesta do Medlešic, či do Slatiňan tyto věci neřeší. Nejsou řešeny v odpovídajících souvislostech, jsou kolizní, stávají se provozně nebezpečné. Podhůra problém taky neřeší. Každodenní využívání pro rekreační a sportovní aktivity by mělo nabízet přímo zázemí města, jeho okolí a okolní příměstská krajina. To je zatím budoucnost. Zatím se okolí města bohužel mění k horšímu.

O podpoře a významu tzv. menšinových sportů mluvit už nebudu. To je obecně známý celospolečenský problém.

Stejně jako v případě Vzdělávacího a návštěvnického centra Podhůra věnuji všem lidem a architektům, kteří se z různého důvodu zapomněli zúčastnit soutěže.

Jaký je rozdíl mezi sportovním a architektonickým soutěžením? V architektuře můžete vyhrát, i když uběhnete půlku oválu a ani nevíte, jak vypadá jeho zbytek. Město vynaložilo peníze za soutěž, která nemohla a ani nepřinesla to, co přinést měla. Nebylo vymyšleno něco lepšího, nebyly prověřeny možnosti rozvoje sportu ve městě, neřešeny zůstaly jeho současné problémy.

Veřejně tajné věci. Zatím má městský web stejné problémy jako některá jiná česká města, díky špatné informovanosti se nejde nic dozvědět o důležitých nejen stavebních koncepcích, záměrech, soutěžích, zadáních, projektech, ani průběhu konkrétních akcí. Měli se lidé možnost seznámit se zadáním a podmínkami, vidět někde věci z průběhu soutěže a její výsledky. Kde to všechno je přehledně a pěkně popořádku? Měli někde možnost vidět rozhodování politiků a jejich názory, když lidi zastupují? Je to škoda.

odkazy:

https://www.cka.cz/cs/souteze/vysledky/sportovni-centrum-chrudim

http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/zadavaci-dokumentace.html

katalog ke stažení na:

http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/odbor-uzemniho-planovani-a-regionalniho-rozvoje/architektonicke-souteze.html