témata,projekty,realizace atlas města,mapový manuál lidé,podněty

Veřejný prostor pro Chrudim

témata, projekty, realizace

ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL MĚSTA CHRUDIM

Jaká je identita města ke stavebnímu dědictví a architektuře?


Nedaleko Chrudimi v jednom kraji je město Litomyšl. Ani tam, co se týká architektury a veřejného prostoru není vše růžové a ideální. Litomyšl je však po této stránce inspirativnější. Je škoda, že to není naopak. I když Chrudim má dvakrát víc obyvatel a dvakrát víc hlav, je něco ve vztahu k městu a prostředí jinak. 

 

Chrudim má od letošního roku nový vizuální styl. Třeba bude pod novým sloganem “o stupeň blíž“ i ostatním moderním evropským městům. Starosta při jeho hodnocení řekl, že zavnímal potřebu náležitě kvalitní úpravy viditelných výstupů města. Nejjednodušší je představit novou identitu na webu, tedy virtuálně. Zatím co dneska Chrudim pracuje s identitou, kterou dle mého stále ve vztahu k prostředí a jeho utváření marně hledá, jsou jiná města už někde jinde. Na webu dokážou představit lidem místo, kde žijí, jaká architektura a jaké veřejné prostranství je každodenně obklopuje. Především pak dokážou veřejný prostor v reálu řešit – nebo se o to aspoň pokouší. Dokážou formou architektonického manuálu přiblížit hodnoty ohromného dědictví města a míst, aby se nad nimi mohli politici třeba zamyslet, než se je rozhodnou zničit.

 

Manuál by neměl pouze prezentovat město, jeho architekturu a veřejný prostor. Neměl by sloužit pouze návštěvníkům města a jeho obyvatelům. Měl by sloužit politikům, kteří jsou v otázkách rozvoje města, urbanismu a architektury většinou vedle. Zástupci města ani jeho architekt zatím nic takového nedokázali léta iniciovat ani vytvořit. Neznalost jim vyhovuje. V Chrudimi si politici města raději s architektem města zadávají veřejné zakázky (knihovna, sportovní hala apod.). Je také velmi jednoduché bez znalosti ničit město, jeho čtvrti i architekturu v nich včetně veřejného prostoru.

 

Stačí se podívat na industriální dědictví a na pivovar, na architektonicky zničené čtvrtě Kopanici, Kateřinu, Střeleckou a Husovu ulici, na celý areál Sokola, který provázejí klientelistické zakázky, na veřejnou zeleň města a Ptačí ostrovy se Střelnicí, projít se po veřejných prostorech hradebního oblouku, či veřejných prostorech typu Masarykova náměstí, či nádražního nebo jiného brownfieldu, stačí se projít kolem dědictví vody ve městě a vidět, jak je s ní nakládáno, projít se po nábřeží sportovních areálů a ulicí Na Ostrově a V Průhonech, nebo po “krásách“ příměstské krajiny a vidět, jak se město rozvíjí.

 

Bývalé dinosauří vedení nemělo cit k vnímání rozvoje města, architektury, veřejných prostranství ani krajiny. Radnice se za desítky let ani nedokázala obklopit schopnými lidmi, kteří by politikům pomohli posunout podobu a životní prostředí města a krajiny někam dál a do lepší kvality. Nové vedení bohužel dokončuje minulé projekty, na kterých si až nechutně buduje PR, aniž je schopno tyto nekvalitní projekty a stejně nekvalitní realizace zlepšit. Co chtít od neúspěšného stavaře a podnikatele ve stavebnictví ve vedení města a od Pirátů.

 

Chrudim pokračuje v zaběhlém know-how nekvality města. Zakázky a projekty mají stejný vzorec. Stačí si projít výše uvedené veřejné zakázky jako: Střelnice, nádražní brownfield - terminál, nábřeží Chrudimky včetně sjezdu ke sportovištím a sportovní haly, Masarykovo náměstí – parkování, areál Sokola atd. atd. . . . Body jsou velice jednoduché. Patří mezi ně: nízká politická kultura ve vztahu k urbanismu, architektuře, stavění, veřejnému prostoru, příměstské krajině a životnímu prostředí, území se neřeší koncepčně, je řešeno bez odpovídajících znalostí a souvislostí, architekt města nefunguje, fungování a odbornost komisí města nemá cenu komentovat, území je nesmyslně rozdělováno do jednotlivých projektů a do klientelistických zakázek, u řady dílčích veřejných zakázek je těžké najít smysl, je pěstována záměrná neznalost a nejsou požadována lepší řešení, veřejný prostor města je často projektován a vytvářen diletanty a především druhořadými dopraváky a silničáři, záměrně je z větších projektů vyloučena veřejnost nebo ostatní aktéři v území, jsou vytvářena zastaralá a přežitá řešení vracející město a jeho prostor zpět do minulosti, realizace trpí roztříštěností území, nekvalitou celku i detailů, řada projektů není odpovídajícím způsobem ani veřejně dostupná, radnice trpí neschopností analyzovat vlastní chyby . . . . . 


Odkazy:

Plzeňský architektonický manuál: https://pam.plzne.cz/

Brněnský architektonický manuál: https://www.bam.brno.cz/

Litomyšlský architektonický manuál: https://lam.litomysl.cz/

Královéhradecký architektonický manuál: https://kam.hradcekralove.cz/

Zlínský architektonický manuál: https://zam.zlin.eu/

Komentáře k tématu

K tomuto tématu zatím nikdo nenapsal zádný komentář. Buď první!