Veřejný prostor pro Chrudim

Dneškem opustíme úvahy o sídelní krajině města. Není snadné sdělit tak prostou věc, že je jen jedna sídelní krajina provázaná a obklopující město, a to minimálně v jeho katastru působnosti a že krajinu lze řešit jinak, celostně a podrobněji, než ze zažitého  pohledu zástavby, silnic a z pohledu dnešního územního plánování. Chrudim jako město přívlastků žije občas ve zlaté kleci pozitivních a nadpozemsky krásných přístupů ke své nádheře. Má totiž zvláštní pohled na každodennost, na obyčejnou skutečnost věcí, na věci sdělované veřejnosti díky skvělé práci Public relations.

Dnes se zastavíme na třech konkrétních místech s úžasným návštěvnickým, kulturním, hospodářsky zemědělským i přírodním potenciálem krajiny. Tato území měla být již dávno v rámci obnovy a rozvoje sídelní krajiny města řešena. Blýská se po čtvrt století konečně na lepší časy? Ostatní města mohou závidět. Teda pokud pojem zdravé město není jen floskule.

“Pumberka“

Na první příčce desatera chrudimských problémů zůstává obchvat, tedy věc, která je bezesporu důležitá. Jenže tento “problém“ je řešen a rozhodován na poněkud jiné úrovni a normální občan jej nemá šanci běžně ovlivnit. Na druhou stranu velké dopravní stavby s sebou přináší neméně důležité souvislosti a dopady pro krajinu, město samotné a především život lidí v něm. Všímat si krajiny a řešit dopady do krajiny před stavbou není zatím v Čechách v módě. Tak se podíváme co s tím potom, když silnice leží a auto jezdí a do dopravních staveb byly vloženy stovky miliónů. Snad se pár desítek miliónů najde i na rozvoj krajiny. Smutné je, že až stavba obchvatu přinese lidem jako bonus krásné území kolem a možnost využívat krásná místa protnutá silnicí. Nemělo by se jednat o vybudování nějakého anglického megaparku a zatravnění všech ploch. Mělo by se po roce 1989 jednat konečně o cílenou obnovu venkovské, zemědělské a přírodní krajiny kolem řeky Chrudimky a vůbec území mezi Vestcem, Chrudimí a Habrovem. O doplnění návštěvnické infrastruktury a o možnostech každodenně využívat území. O tom jsme psali minule, takže dost o tom.

“Janderov“

Když je pěkně, je cesta kolem řeky Chrudimky do Slatiňan doslova životu nebezpečná. Naštěstí jsou lidé k sobě vesměs již ohleduplní. Opět škoda, že území mezi Chrudimí, Vlčnovem, Slatiňany a Podhůrou tolik let stále čeká jako šípková Růženka na políbení radnice. Máme tedy další území pro cílenou obnovu a rozvoj sídelní krajiny, návštěvnické infrastruktury a lidské každodennosti. Zde se snad nejvíc projevuje současné negativní územní plánování města, které je vnímáno jen z pohledu zástavby a chrudimské chobotničky. Pokud by stejný důraz a úsilí jako na víkendovou Podhůru radnice vložila do území, které přímo obklopuje město a mělo by poskytovat maximum pro každodenní využívání, vše by už dávno vypadalo asi jinak. Navíc by odpadly diskuze o nové cestě na Podhůru. Na Podhůru by se už dávno šlo totiž dostat jednou, druhou, třetí nebo úplně jinou cestou či pěšinou mezi poli, kolem vody, po dnešních cestách . . . V záplavě nejrůznějších “autoparků, bytových parků a zelených ostrovů, továrních a nákupních parků“ (tedy všech těch nesmyslů), by území slušel návrat ke krajině jako příjemnému místu pro život.

“Vrcha“

V pohádkách se občas píše do třetice . . . Takže do třetice možností obnovy a rozvoje sídelní krajiny. Opustíme údolí řeky Chrudimky. Stojíme na kopci a díváme se do okolí směrem na Rabštějnskou Lhotu, na krajinu mezi Sečí a Heřmanovým Městcem. Jsme v další rozvojové ploše sídelní a příměstské krajiny mezi Sobětuchy, Markovicemi, Chrudimí a její průmyslovou zónou. I tato sídelní krajina má lidem a jejich každodennosti už dávno co nabídnout. Stejně jako jinde může nabídnout všem lidem, nejen těm, co tu bydlí, příjemné pobytové a životní prostředí.  Lidem by se tu už dávno totiž mohlo bydlet lépe. Ostatní by mohli mít aspoň z místa potěšení a radost.

Takže tolik k chrudimským perlám v rozvoji sídelní krajiny města. O prostupnosti a propojování výše uvedených krajinných struktur a zeleně kolem města už ani nemluvím. Lze se těšit, jak s tímto potenciálem bude radnice v příštích letech pracovat a jak jej bude cíleně rozvíjet. Lze se těšit na krásnou tvář sídelní krajiny a samotného obrazu města.