Veřejný prostor pro Chrudim

To co jsem viděl v Chrudimi v neděli 17. listopadu 2019 v deset hodin dopoledne na chrudimském náměstí je alespoň na malé zamyšlení. Naprosto výmluvně to totiž ilustruje, kam se po třiceti letech dostal český urbanizmus a architektura. V případě Chrudimi to ilustruje i “fungování“ radnice po jednom roce od voleb. V Chrudimi byla příprava na Silvestr už 17. listopadu 2019.

Jeden z prvních samostatných projektů.

Dneska Chrudim šéfuje firma ANO-fert s Piráty a Chrudimáky. Politici řeší stále velké projekty bývalého vedení. Tohle je jeden z prvních samostatných projektů. Jak dopadl tento projekt, který se realizoval 17. listopadu 2019? Jeden z prvních samostatných projektů a jedna z prvních samostatných realizací radnice ve veřejném prostoru se proměnila v komedii.

Politici nebo komici?

Komici na radnici připomněli lidem Monty Python a jejich cirkus. Jeden komik vysadí strom do “baráku“ a druhý si ho dá před barák. Starosta vysadil strom do stavební proluky a místa po nezodpovědné asanaci. Radnice totiž od roku 1955, když baráky nechala zbourat, dlouhodobě netuší, jak tenhle průšvih a celé místo řešit. Podle územního plánu jde o plochu smíšenou obytnou, a protože je v centru města, tak centrální. Nepoučitelnost, nekoncepčnost, blbost . . .

Veřejná zeleň města, chybějící koncept

Veřejná zeleň i dílčí výsadby po městě postrádají jakýkoli koncept. Chybí koncepce i smysluplný manuál veřejných prostranství města. To předvedl lidem i zahradnický mančaft radnice na 17. listopadu. Ukázal, že v některých případech kope každá partaj za sebe. Taky ukázal, že se není schopen ani dohodnout na smysluplném a společném výkopu. Pokud bychom brali město jako tým, zachovali se hráči včetně trenérů a sponzorů dost nekoncepčně. Další z bodů Chrudimského KNOW-HOW nekvality rozvoje města. Vypadá to, že v Chrudimi politik když neví co s místem a veřejným prostorem, foukne do něj bez jakékoli odpovědnosti strom (tedy kromě auta). On to pak někdo někdy v budoucnu vyřeší. Ostatně celý zelený odbor se takhle chová. Po městě na různá místa přibývají podobně úsměvné a tragikomické výsadby.“Odborníkům“ je úplně jedno jaký druh se sází, je jim jedno kam a do jakého místa, prostoru a do jakých vztahů, je jim ukradeno zajištění kvalitního a dlouhodobého rozvoje stromu v budoucnu. Politici naznačili, že si lidé po městě mohou sázet stromy kam libo. Každé zahradnické družstvo však předvedlo, že umí napoprvé trefit strom aspoň kořeny do země.

Starosta naznačil . . .

Tohle není ze žádné hry Járy Cimrmana. Třeba napřesrok vyfasují rýče a lopatičky i všichni zastupitelé a půjdou na 17. listopadu pokračovat v započatém díle. Budou pokračovat v této firemní propagační akci. Piráti nakoupí duby, firma ANO-fert zajede pro ty správné ovocné stromky, každý ostatní koupí něco jiného, aby to bylo ve městě pestřejší. Na rynečku před kostelem vyndají zastupitelé dlažební kostičky, vykopají jámičky a zasadí stromečky. A až si umyjí ruce, odhlasují třeba změnu názvu náměstí na Resselovu zahrádku. Jiní zastupitelé třeba vysadí na náměstí jehličnaté stromečky, aby je v čase předvánočním mohli rozsvěcet. Starosta naznačil. . . .  

Akce “Z“ ?

Výsadba stromů na 17. listopadu 2019 připomněla akce “Z“. Skrytý záměr nebo nostalgie firmy ANO-fert? Když se nám po třiceti letech zase vrátily komunistické móresy, estébáci a zlodějové, tak je to vcelku stylové a zapadá to do ducha dnešní doby. Zvelebování místa a města začalo. Možná zde vnikne v rámci některé další akce “Z“ prodejna smíšeného zboží, nebo kulturní dům . . . Kdo se odmítne zúčastnit dostane černý puntík, výstrahu nebo půjde na pohovor na ÚV. Jako tehdy, tak i letos si všichni udělali radost. A to je asi v každé době to nejdůležitější. Mít radost je nad blbost. A blbost je věčná.

Druhy stromů

Stejně důležitý, jako výběr místa, je výběr druhu stromu. Dneska tato problematika lidi moc nezajímá. Dnes je spojena s několika výročími a výsadbou prakticky čehokoli, kamkoli. Nemá cenu připomínat, že nejen stromy, ale květiny v rámci historie něco symbolizovaly. Nemá cenu to připomínat ve městě Josefa Vaňka, jehož nákladem vyšlo i několik knih s touto problematikou. (Hlavně, že má v chrudimském pantheonu bustu.) Někdo hold v rámci hnutí mysli dnes sází jabloně, někdo duby, někdo něco jiného . . . jabloň svobody, dub svobody, třeba bude i smrk, nebo borovice svobody . . . . stačí si ve školce vybrat . . . Pro každého znamená symbol státnosti něco jiného. Co představují výsadby těchto neoficinálních národních symbolů? Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva? Česká historie, možná aby se lépe pomatovala, nebo naopak, aby v tom byl větší zmatek, používá pro stání svátek stejný den. V souvislostech 17. listopadu 1939, (Mezinárodního dne studentstva, uzavření vysokých škol, v rámci hesla Ein Volk, ein Reich, ein Führer), a vlastně ani v souvislostech 17. listopadu 1989 nemá cenu výsadbu dubů komentovat. Ani jakým bohům byl v dávné Germánii zasvěcen, ani jak se rodil symbol velkoněmectví v 19. stol., za který byl zvolen dub. Nebo nám politici chtěli kromě germánských připomenout zvyky a kulturu Keltskou? Možná starostova jabloň ponese i zlatá jablka. Ale to už je úplně jiný příběh . . .

Památné stromy města Chrudim

Nutno dodat, že asi jen málokdo ví, kde v Chrudimi památné stromy jsou a kolik jich vlastně je. Stejně tak je nutno dodat, že i v minulosti byl u příležitosti výročí 17. 11. 1939 a 1989 vysazen bývalým vedením v roce 2009 dub svobody. V roce 1968 a 1994 byla vysazena lípa. Lípy z let 1996 a 2001 připomínají přátelství měst a národů . . . Památná se možná stane jednou i bříza z náletu, které na náměstí u balustrády “péčí“ lidí vyrostla . . . Možná se jednou v těch památných stromech města lidé přestanou orientovat.

Stromy a příležitosti sázení

Stromy se sázely k různým příležitostem, výročím, účelům. Výsadba tisíců lip je historicky spojena třeba se vznikem samostatného Československa 28. října 1918, jde o tzv. Stromy svobody (https://www.stromysvobody.cz/). Lípa je považována Čechy za národní strom od roku 1848. Stromy se sázely při narození dětí, k venkovským chalupám k ochraně před blesky, od nepaměti se sázely stromy hraniční, určující hranice pozemků, panství, stromy se sázely na křižovatky zemských a jiných cest, především od dob baroka doprovázely stromy drobnou sakrální architekturu, stromořadí se stala programovou, neodmyslitelnou a multifunkční součástí barokní a klasicistní koncepce uspořádání krajiny, včetně stromořadí ovocných, stromy a prastaré háje se uctívaly dávno, zmínky se opakují ve středověku, v Kosmově kronice, ještě dříve ve starověku v dílech Řeků, Římanů i jiných národů atd., atd.

Kdo to platí?

Lze doufat, že stromovou komedii, kterou politici lidem zrežírovali, si také sami platí. Možná se výročí 17. listopadu stane zároveň svátkem chrudimského zdravého města, kdy celé zastupitelstvo v záchvatu smysluplnosti vyrazí do veřejného prostoru dělat díry a sázet stromy.

První velká samostatná akce firmy ANO-fert a Pirátů v Chrudimi skončila. Třeba bude zábavná show politiků pokračovat i příští rok a nezbývá se tedy těšit na to, co nám zdejší Monty Python předvedou při řešení stále aktuální nerudovské otázky KAM S NÍM. Starosta v Novoročním pozdravu 1. 1. 2020 zmínil potřebu výsadby stromů. Možná si jen spletl zmíněnou polní cestu s náměstím. A poselství výsadby stromu? Vysaďte něco někam, je jedno kam, vysaďte něco a je jedno co a s budoucností si hlavu netřeba lámat, on už to potom někdo vyřeší . . .