Veřejný prostor pro Chrudim

Dnešní příspěvek je o zelené zdi kolem Chrudimské říše. Možná to je inspirace Velkou čínskou zdí. Je o plánování krajiny kolem města, o pohledu na krajinu přes ekologické výkřiky a extrémy v území.

Kdo jezdí občas z Chrudimi na Topol, musel si všimnout ekologie, která člověka na jeho cestě začala doprovázet. Jako Velká čínská zeď se z údolí mezi Kočím a Topolem vynořila na horizont krajiny zelená hradba. Je v pohybu, zatím vzchází a roste. Zeď je postavena z přírodních materiálů, ze dřeva, tedy z obnovitelných, ekologických a recyklovatelných zdrojů. Bude stavba pokračovat? Možná jde o první etapu výstavby, která jednou kolem dokola obklopí Chrudim a uzavře město a jeho okolí světu a svět zase městu, tedy až bude dokončena v budoucnu za nějaké dynastie Ming. Stejně jako tehdy, nejde určitě ani dnes o to odrazit zelenou hradbou útok nepřátelského vojska, ale o psychologickou bariéru. Jde možná o bariéru znesnadňující polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do centra impéria a zabraňující nepřátelské invazi do města.

Možná jde o bariéru uzavírající a maskující město před zvědavými pohledy okolního světa. Možná o to, uzavřít se mezi hradby zeleně a přestat vnímat a nevidět okolní svět kolem nás. Přece nám sem nikdo do našich věcí nebude z venku strkat nos. Bariérou dáme najevo, že nás svět venku zas tolik nezajímá. Možností jak postavit zeď a především jak to dneska udělat citlivěji a za peníze státu, tedy z dotací, zas tolik není. Takže co byste chtěli. A co si takový Topol vůbec myslí. Předtím, než se budeme bavit o krajině a propojení v okolí města, změníme krajinné horizonty, pohledy z krajiny i na krajinu, vytvoříme si krajinný prvek, a když se něco okouká, tak krajině umíme dát nový krajinný ráz.

Ukážeme těm venkovanům, jak se dnes dělají humna kolem vesnice. No kdo by dneska nechtěl mít za domem pruh stromů a lesík. Navíc, když roste a je už nějaký ten rok oplocen, aby nebyl okousán a sněden. Lidé mohou být rovněž rádi, že jim takhle krásně pomůžeme zmírnit důsledky obchvatu. Jedním slovem stavbou zelené zdi rozvíjíme nudný venkov, zlepšili jsme životní prostředí a dali jsme veřejnosti a všem ostatním životním formám v krajině novou přírodní a estetickou hodnotu nezbytnou pro jejich zdejší život. Dali jsme krajině smysl. Topol konečně dává smysl, byla vytvořena nová identita a symbol obce.

Parametry stavby se různí a jsou zatím následující: místem stavby je obec Topol, délka zdi je necelých 2000m, šířka se pohybuje od 15m do 95m, předpokládaná výška zdi bude asi 25-30m. Zeď je vytvořena z rozmanitého materiálu rozmanité kvality a tvoří jej topoly, břízy, habry, javory, lísky, svídy . . . apod. Asi v závislosti na zvyklostech a představách developera, stavebníka a ochrany přírody v jednom. Vzhledem k tomu, že propojenost je jedním z trháků systémů ekologické stability, je možné se těšit na pokračování výstavby zelené zdi i na to, že se stejným citem zabere a vyplní stejně příhodná místa a “proluky“ v krajině.

Jak už jsme napsali dříve v souvislosti s pozemkovými úpravami a europolňačkami, lidé by měli znát a všímat si majetkoprávní struktury území, která je ukrytá v polích a okolní krajině města. Oproti tomu co je na poli, je stále poměrně členitá a plná příležitostí. Navíc řada pozemků stále patří městu, obcím či státu nebo instituci, která jej zastupuje. Pozemky pod zelenou zdí patří městu Chrudim.

Ochrana a vytváření územního systému ekologické stability krajiny je zajišťováno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a definuje jej jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Systémy ekologické stability s sebou někdy přinášejí absurdno a rozpaky. Zatím asi nikdo nepsal o možných negativních důsledcích těchto prvků v krajině. Je to zatím tabu. Stejně tak o tom, že “přírodu“ na městských pozemcích by dnes už možná šlo řešit lépe. Takže jsme asi první s tématem pro toto zamyšlení. Těžko říct, k čemu je zelená čínská zeď v takovém podání dobrá, jestli je to příspěvek k systematickému budování příměstských lesů či systému sídelní zeleně. Možná jde o cestičku či “obchvat“, kterým se budou vzorně a nerušeně pohybovat a migrovat zvířátka kolem vesnice. Možná jde o budoucí zásobu dřeva. Nutno však vědět, že není zeď jako zeď. Tahle zelená zeď, která vyrostla či přesněji roste kolem Chrudimi, ať už je rozestavěná či hotová, je dle legislativy chráněná.

Na vlastní oči lze vidět důsledky vnímání a představy české ochrany přírody a krajiny, které byly následně v porevolučním období vtěleny do legislativy a zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 1992. Pohled na krajinu přes podobné zdi je dnes už tak trochu absurdní a neudržitelný. Kdyby byl někdo na pochybách o smyslu, účelu a poslání stavby, je v místě informační cedulka. Stavba nese oficiální název:  “Biokorydory, biocentra a travnaté cesty v k.ú. Topol“a je spolufinancován EU z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci opatření I. 1.4. Pozemkové úpravy, je součástí Programu rozvoje venkova.

Nezbývá než Vás pozvat na místo, nejen kvůli vynakládání peněz a tomu jak mohou vypadat “investice do rozvoje venkova“, ale především proto, abyste si ještě vychutnali zarůstající pohledy do krajiny. Pospěšte si a výlet neodkládejte.

Systém ekologické stability:

(Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability.)

poznámky:

název zakázky: Biokoridory, biocentrum a travnaté cesty v k.ú. Topol

název zakázky: Údržba zeleně - biokoridory, biocentrum a travnaté cesty v k.ú. Topol

zadavatel:ČR - Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Chrudim

cena zakázek: nad 10 000 000,-

upozornění:

Pozemky jsou i po tolika letech v katastru nemovitostí k 11/2015 stále vedeny jako orná půda!!! (viz.: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/). I les je orná půda a zemědělský půdní fond s BPEJ? Stejně tak i cesta je orná půda.

ps:

Úvahy a snaha možná dobrá, ale je škoda, že podobné pozemkové úpravy a pojímání obnovy krajiny je zastaralé a navíc bez souvislostí. Možná díky za to. Protože dnes už by šlo třeba řešit věci lépe a celostně v rámci nějaké koncepce obnovy příměstské krajiny města Chrudim a okolních obcí.