Veřejný prostor pro Chrudim

Dovolil jsem si oslovit hejtmana Pardubického kraje pana Martina Netolického a ředitele SUS Pardubického kraje pana Miroslava Němce a zeptat se jich na budoucnost a možnosti rozvoje chrudimského území Ptačích ostrovů, kde je zatím skládka. Přesněji řečeno je zde úložiště inertního materiálu, jak nás ostatně informuje cedule u vstupu.

Úvod

V roce 1997 byla k ochraně říčního toku Chrudimky s přilehlými náhony se zbytky lužních, břehových a suťových porostů a k ochraně hnízdišť významných druhů ptactva a obojživelníků, zřízena přírodní památka Ptačí ostrovy. Jsme v roce 2015 a součástí území je skládka – úložiště inertního odpadu, ležící na pozemcích kraje a provozuje ji správa a údržba silnic.

Správa a údržba silnic Pardubického kraje, je krajská příspěvková organizace, zřízená pro zajišťování správy a údržby silnic II. a III. tříd v majetku kraje a částečně i údržby vybraných silnic I. tříd. Krajský úřad vykonává dle zákona č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny státní správu a bdí nad ochranou přírody a krajiny tohoto území.

Jaká je tedy budoucnost tohoto území, které bylo ve své době asi v dobré víře vyhlášeno k tomu, aby v Chrudimi mohly být rozvíjeny cenné plochy životního prostředí?

Rozhovor nad Ptačími ostrovy s Pardubickým krajem

I kdyby se nejednalo o přírodní památku, je místo říční nivy samo o sobě pro životní prostředí a prostor města velmi cenné. Kraj vlastní pozemky pod skládkou, zároveň má příspěvkovou organizaci provozující skládku a navíc zajišťuje legislativní ochranu území – je z tohoto pohledu vše v pořádku? Jak vnímáte skutečnost, že “Vaše“ skládka inertního odpadu je stále součástí přírodní památky?

Informoval jsem se na odboru životního prostředí a zemědělství, kde mi bylo sděleno, že materiál, který se na pozemku ve vlastnictví kraje s právem hospodaření zapsaným pro SÚS Pk nachází, byl na tomto pozemku uložen již před vyhlášením přírodní památky. Zároveň jsem byl ujištěn, že se nejedná o skládku ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. Předmětem ochrany tohoto území je jednak havraní kolonie a břehové porosty Chrudimky a jejího náhonu – tedy porosty uvedený pozemek lemující. I když by bylo samozřejmě vhodné v území zvláště chráněném mít porosty přírodní nebo přírodě blízké, tak není uložení materiálu s předměty ochrany v danou chvíli v nějakém významnějším střetu.

Pokud je vůle změnit tento stav, co je možno udělat pro zrušení a odstranění skládky? Jaké konkrétní kroky může kraj učinit ve spolupráci s městem k vyřešení tohoto (pro obě strany asi nezáviděníhodného) stavu. Co by to znamenalo časově, organizačně či finančně?

Prvotním hybatelem ve věci odstranění materiálu musí být Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Avšak vzhledem k tomu, že materiál není na pozemku uložen trvale, ale je zde pouze umístěn před dalším použitím, tak jej nelze považovat za odpad. V případě, že by ze strany SÚS mělo dojít k přesunu materiálu, tak je samozřejmě možné na toto téma debatovat.

Je v možnostech kraje finančně přispět na revitalizaci pozemků, na kterých se skládka nachází, a které patří kraji?

V obecném slova smyslu ano. Za jistých podmínek by kraj mohl naplánovat revitalizaci zmíněného pozemku. V tom případě by na revitalizaci nepřispíval, nýbrž výdaje spojené s revitalizací by přímo hradil sám. Jinou formou řešení je poskytnutí finančních prostředků SÚS Pk na realizaci revitalizace.

Avšak stále je potřeba mít na paměti, že se dle zákona nejedná o skládku.

Je možno, aby vlastníkem dotčených pozemků bylo město Chrudim?

Převod na jiný subjekt, tedy i město Chrudim je za určitých předpokladů možný pouze ve chvíli, kdy se tento pozemek stane nepotřebným pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje.

Tolik vyjádření k tématu Ptačích ostrovů v Chrudimi zaslané mi panem Dominikem Bartákem, tiskovým mluvčím kanceláře hejtmana Pardubického kraje.

Rozhovor nad Ptačími ostrovy s panem ředitelem Správy a údržby silnic Pardubického kraje

Dobrý den, k odpovědi na Vaše dotazy uvádím.

Na dotčených pozemcích Správa a údržba silnic Pardubického kraje neprovozuje skládku odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. Naše organizace používá tyto plochy na skladování stavebního materiálu a materiálu vytěženého při opravách silnic a jejich součástí. Tento materiál není odpadem podle výše jmenovaného zákona. Na těchto plochách se tento materiál skladuje dočasně před jeho dalším využitím.

Ke druhé otázce lze říci, že materiál lze skladovat i jinde. Pokud bychom z nějakého důvodu museli plochy opustit, požadovali bychom obdobnou náhradu v oboru cestmistrovství Chrudim (pozemek, zpevněná plocha, ochrana před vjezdem a vstupem nepovolaných osob).

Vzhled prostoru se esteticky nijak nevymyká z úrovně okolí. Uložil jsem vedoucímu provozu Chrudim a majetkovému správci nesilničního majetku v naší organizaci, aby zde udržovali přiměřený pořádek.

Z naší strany považuji odpověď vyčerpávající.

Tolik vyjádření pana Ing. Miroslava Němce

Chtěl bych oběma pánům touto cestou poděkovat za odpověď a za to, že se věcí zabývali. Opět více než o problém jde o příležitost, která může v budoucnu vytvořit lepší podmínky pro lepší život ve městě.

Po letech dnes opět směřují pohledy veřejnosti k areálu letního kina. Možná není od věci se věnovat i jiným, stejně naléhavým příležitostem a tohle je jedna z nich. Tento prostor města je na tom nesrovnatelně delší dobu ještě hůř. Zabývat se celostním pohledem a začít odkrývat dnes skrytou krásu tohoto území ostrova za Maleckou silnicí by lidem i městskému prostředí jen prospělo. Snad se město s krajem dohodne na nějakém řešení, na novém začátku lepšího využívání a vůbec na kvalitnějším životě území, které veřejnosti v dohledné době představí. Snad se to obejde zatím bez facilitátora či porodní asistentky. Takže výkop byl učiněn a uvidíme, kam se míč zatoulá.