Veřejný prostor pro Chrudim

Rok se s rokem sešel a máme tu opět zbytečné desatero, ve kterém se politici s úředníky pravidelně pochválí a maskují řadu průserů. Desatero jen chabě maskuje korupci a skutečnost, že opravdová participace s veřejností u důležitých projektů ve městě nefunguje a neexistuje!

Stačí jen připomenout špatný projekt chrudimského terminálu, kauzu Masarykova náměstí s parkovištěm, nábřeží Chrudimky a sjezd ke stadionu, dnes realizovanou revitalizaci řeky a náhonu na Střelnici . . .

O projektech ví běžná veřejnost úplné prd a slyšela o nich tak akorát z doslechu. Veřejnost se dodnes nemůže k záměrům a projektům města jednoduše dostat, přístup chybí. Vůbec nikdo se nenamáhá s ní věci týkající se veřejného prostoru města komunikovat. Bývalé vedení města tohle absolutně neumělo. Navíc zcela záměrně veřejnost z celého participačního procesu vyloučilo. Proč řešit věci s veřejností, když to jde bez ní lépe! Na letošní pozvánce si tak můžeme přečíst kecy typu: „Pojďte o problémech diskutovat a hledat řešení spolu s vedením města! Pomozte nám svými názory a podněty ovlivnit cestu budoucího rozvoje našeho města!“

A tak v sále, kde se mele o obecně známých skutečnostech, které by se jednou stejně řešily se cudně mlčí o tom, co zničí život lidem ve městě. Zatímco se v sále kydá, vedení města s Kuštou připravilo zničení Kopanice! To je jen jedna z mnoha ukázek desatera. Zájmy obyvatel nikdo nechránil, radní nechali kus města záměrně zničit. Zato každý chrudimák od kojence po důchodce je skejťák a potřebuje nový skatepark. To je desatero! To je fraška, komedie, alibizmus politiků a jejich úředníků! Těžko se porovnává neporovnatelné. Jedním z hlavních problémů bývá vždy samo vedení města.

Chrudim se vnořila do zajetých kolejí, a ještě je prohloubila. Město mělo málo komisí, a tak je ještě rozšířilo, a protože některé se nescházely mají nyní povinnost se aspoň občas sejít. Možná by neškodilo, aby se scházeli lidé z komisí pěkně najednou, aby všichni věděli, co vůbec dělají a aby pravá ruka města věděla, co dělá ta levá, když už řeší stejné věci. Možná se rovněž z desatera vyklube dvacatero a nebude se scházet jednou, ale s veřejností se bude manipulovat dvakrát v roce . . . .