Veřejný prostor pro Chrudim

O sídelní kaši a o tom, jak pojmenovat nenasytnou chobotničku. Chrudim je město historické, zdravé, město přívlastků a já doplním, že je v kaši. Chrudim je město, které umí vařit sídelní kaši. V Česku rozhodně nic ojedinělého. Chrudim se proměnila v chobotničku “požírající svými chapadly“ své okolí a okolní obce. Je jako chobotnička, ale ne ta pražská, tahle mění necitlivě strukturu sídelní krajiny a osídlení. Možná by se vážně mělo začít uvažovat o změně názvu města a začít připravovat referendum. Třeba Chrutiňany? Můžete se sami zamyslet, až naše nenasytná chobotnička spapá Markovice, Sobětuchy, Slatiňany, Vlčnov, Vestec . . . Toto je důsledek socialistického a především dnešního kapitalistického plánování území jen podle zástavby a zastavěných ploch. Toto je stále skloňovaná udržitelnost? Je upozaděno ohleduplné a hospodárné využívání nezastavěného území kolem města, příměstské krajiny a všeho toho co ji tvoří. Opomíjena je obnova krajinných struktur, přírodní rozmanitost, prostupnost, vybavenost, návštěvnická infrastruktura atd., atd. Je opomíjena především každodennost a možnosti využívat přímo nejbližší okolí města lidmi. Jednoduše řečeno, chybí kvalitní prostředí pro život přímo kolem města v jeho příměstské krajně. To vše by mělo přecházet úvahy o jakékoli zástavbě. Zpětně se tím oslabuje město v urbanistické a sídelní rovině.

Chrudim a politika územního rozvoje. Politika územního rozvoje ČR jako i zásady urbánní politiky vychází mj. z toho, že území a krajina Česka je jedinečná a při zástavbě každého kousku země, by se mělo pečlivě přemýšlet. Stejně tak hovoří i dnešní politika architektury a stavební kultury ČR. Cílem je právě nepoškozovat a zachovat krajinné hodnoty včetně sídelní krajiny. U krajiny kolem města a sídelní struktury to platí dvojnásob. Ale jak to tak bývá, praxe je úplně jiná.

Co je hodnotnější než zástavba? Protože na vysvětlování není čas, tak následující berte jednoduše jako fakt: důležitější a hodnotnější než různě kvalitní zástavba bytovek, satelitů polních vilových čtvrtí, průmyslových či nákupních zón a všeho možného co se kolem města potlouká, je právě to ostatní, co zbývá. To co není ještě zastavěné, to je skutečně cenné jak dnes tak v budoucnu. Tohle bohužel někteří lidé i architekti těžko chápou. A řada lidí to raději vůbec vidět nechce. Je raděj lhostejná.

Je stavění a stavění. Když se nestaví na poli, není kde stavět a bydlet? Ne. K zástavbě se v prvé řadě nabízí využít město, využít dostupných přestavbových ploch, hledat rozvoj bydlení a života uvnitř zastavěného území, či v přímé návaznosti a souvislostech již stávající městské zástavby. Tomu se říká citlivé zahušťování, doplňování urbanistické struktury města, přemýšlení o kompaktnosti. Suburbanizaci v okolí města držet na uzdě v rozumné míře, aby kolem města nekroužil jako kolem Země v budoucnu odpad nepřeberných vesmírných satelitů, tyhle pak do atmosféry k likvidaci lze poslat těžko.

Tohle lidé neradi uslyší. Chrudim, jako i jiná města v Česku vesele porušují politiku územního rozvoje ČR, minimálně mají s jejím naplňováním stejně jako se zásadami urbánní politiky ČR problémy. I když územní plán deklaruje něco jiného. Pokud si obejdete Chrudim, budete vědět proč! Rovněž je málo pravděpodobné, že Chrudim neví, jak se budou rozvíjet obce v okolí. Není žádná sranda, když se barvy územního plánu vpíjí do krajiny a co územní plán znamená v realitě, když se z papíru přenese ven do světa. Navíc, když neví jedna obec, co dělá ta druhá, a nejsou schopné se dohodnout. Na druhou stranu, každé město má svou politiku a lidem to takhle asi vyhovuje. I když je situace vážná, je možno ji předcházet a řešit.